Kyberbalkanizace

Kyberbalkanizace

30. 07. 2019Internet jako prostředek pro sdílení informací a komunikaci mezi lidmi i zařízeními posunul celou lidskou civilizaci vpřed stejně převratným způsobem jako svého času vynález knihtisku. Jeho význam pro společnost každým rokem roste. Přesto však čelíme jeho postupnému tříštění.

Vlády zejména autoritativně řízených států se vždy snažily o získání kontroly nad internetovým provozem. Jelikož ale princip internetu jako globální sítě neumožňuje jeho úplnou kontrolu jednou entitou, zvolili cenzoři jiný přístup. Místo provozu kontrolují jeho obsah. Různými zákony přijímanými zpravidla z důvodů bezpečnosti, ochrany národních zájmů nebo autorských práv se pak obsah dostupný prostřednictvím internetu liší stát od státu.

Tomuto procesu drobení internetu se říká kyberbalkanizace. Slovo balkanizace se používá v politilogii pro situaci, kdy se jednotné území rozpadne na několik zpravidla znepřátelených malých států. Předpona kyber- naznačuje přechod z off-line do on-line prostředí. V různých částech světa začínají platit na internetu odlišné a vzájemně těžko slučitelné zákony, které vyvolávají nevraživost mezi vládami, které je vytvořily.

Asi nejznámějším příkladem je Velký čínský firewall, za kterým na uživatele čeká na internetu naprosto jiný obsah než kdekoliv jinde na světě. S nejrůznějšími formami cenzury se můžeme setkat například v Rusku, Venezuele, Íránu, Egyptě, Turecku a mnoha dalších státech. Nejsou to ale pouze země s nízkou úrovní dodržování základních lidských práv. V Evropské unii na nás už také čeká naše vlastní omezení v podobě automatizovaných filtrů, které by měly být zavedeny kvůli cenzorní copyrightové směrnici.

Internet je prostředek pro svobodné sdílení informací, přeneseně je pak prostředkem samotné svobody. To se naplno ukázalo během protestů arabského jara v roce 2011. Stovky tisíc lidí v mnoha zemích využily internet za účelem svobodného projevení a sdílení svého politického názoru. To by jinak nebylo v zemích s médii kontrolovanými státem vůbec možné.

O to důležitější je propojení internetu napříč jednotlivými státy. Umožňuje výměnu informací a pochopení kulturních rozdílů. Pomáhá tak zachovat mír a podporuje vědecký pokrok. Nesmíme proto dopustit, aby na internetu vznikaly stejné hranice, kterými jsou dnes státy již obklopeny. Největším přínosem internetu je totiž právě jeho globální přesah. Neměli bychom tedy vytvářet umělé překážky, kvůli kterým sami sebe před světem uzavřeme.