PPEU

71 % Čechů se považuje za ochránce přírody. Češi chtějí řešit klimatické změny, nejsou to popírači, ukázal průzkum

71 % Čechů se považuje za ochránce přírody. Češi chtějí řešit klimatické změny, nejsou to popírači, ukázal průzkum

2021-10-12

Češi chápou klimatickou změnu jako naléhavý problém a po politicích chtějí, aby ho řešili.

Jak ukázal nedávný výzkum týmu z brněnské Masarykovy univerzity, překvapivě vysoké procento lidí u nás ví, že změny klimatu probíhají a že za ně může lidská činnost (v obou případech nad 70 %).

V názoru na ochranu života na planetě nejsme rozdělení. Myšlenka ochrany přírody a životního prostředí je blízká 73 % lidí. Za ochránce přírody se považuje podobné procento Čechů a Češek, 48 % dokonce za ekology.

FCB_jako_skutecnost_konverzace_1_svetle.png

FCB_jako_skutecnost_konverzace_2_svetle.png

FCB_jako_skutecnost_konverzace_3_svetla.png

FCB_jako_skutecnost_konverzace_4_svetla.png

FCB_jako_skutecnost_konverzace_5_svetla.png Takhle by mohly vypadat debaty o klimatické změně na Facebooku, kdyby odpovídaly tomu, jaké je skutečné zastoupení názorů v české veřejnosti. Čísla lajků odpovídají procentům lidí, kteří v průzkumu souhlasili s daným názorem.

A nejde jen o obecný vztah k přírodě, průzkum ukázal i velmi silnou podporu u české veřejnosti pro konkrétní opatření. Tak třeba koncept uhlíkové neutrality (tedy že by Česko nevyrobilo víc emisí CO2, než kolik zvládne odbourat) podporuje 62 % lidí. Dvě třetiny Čechů a Češek mají za to, že by naše země měla snižovat své emise bez ohledu na to, co dělají ostatní státy. 64 % lidí je toho názoru, že bychom měli mít vyrovnanou energetickou bilanci, tedy nevyrábět a nevyvážet víc energie, než sami spotřebujeme.

Drtivá většina lidí podporuje to, co schválil Evropský parlament

Přes 80 % české veřejnosti podporuje omezení znečišťovatelů. Vysoké podpoře se těší i finanční zvýhodnění obnovitelných zdrojů energie, environmentální výuka ve školách, zavádění ekologických postupů v zemědělství a snižování energetické náročnosti budov. Okolo 60 % lidí by bylo pro bezplatnou veřejnou dopravu a omezení vjezdu aut do centra velkých měst. A konečně okolo poloviny lidí souhlasí s investicemi do rozvoje elektromobility.

Drtivá většina lidí u nás tedy podporuje opatření, která zatím prošla Evropským parlamentem, jako je uhlíková neutralita, omezení znečišťovatelů nebo změny v přístupu k zemědělství. A podstatná část veřejnosti u nás podporuje i velmi ambiciózní návrhy, které zatím ani nejsou na stole, jako je snížení počtu aut v centru měst.

FCB_jako_skutecnost_1.png

FCB_jako_skutecnost_2.png

FCB_jako_skutecnost_3.png

FCB_jako_skutecnost_4.png Kolik lidí sdílí stejné pocity? Zde čísla lajků odpovídají přepočtu procentuálního zastoupení daného názoru v populaci na reálné počty obyvatel České republiky.

Máte při čtení těchto čísel pocit, že žijete v nějakém jiném Česku? Není se čemu divit. Ne všechny názory jsou ve veřejném prostoru stejně slyšet. To, co si soukromě myslíme, se nepromítá jedna k jedné do toho, jak mluví politici, o čem píší média nebo jak se vedou diskuse na sociálních sítích. Je tu sice i malá skupina lidí, která změnu klimatu vehementně popírá (ostatně, takoví lidé existují všude na světě). Rozdíl ale není způsobený popírači, jako spíš tím, že některé názory v naší veřejné a politické debatě prostě chybí.

Jedním z důvodů je fakt, že klimatická změna v nás vyvolává obavy, bezmoc, smutek, strach (viz strana 38 výzkumné zprávy). Negativní emoce obvykle nejsou téma, o kterém bychom rádi mluvili na veřejnosti. Ruku na srdce, když jste se báli o své blízké, když jste zažívali nějakou těžkou situaci doma nebo v partnerském vztahu, nešli jste o tom psát facebookové statusy. Naopak, s lehkým srdcem bude takové téma komentovat někdo, kdo se klimatickou změnou necítí ohrožen.

NEGATIVNÍ EMOCE: Jak se mladí lidé z Fridays for Future vyrovnávají s tím, když jim zástupci průmyslu vzkazují, že mají dostat přes držku? Pusťte si v našem podcastu epizodu s Klárou Bělíčkovou, mluvčí studentského hnutí.

Druhým důvodem, který zkresluje náš dojem, je algoritmus fungování sociálních sítí. Je už jasné, že klimatická změna je silně emotivní téma, které má potenciál budit zájem a vyvolat spoustu reakcí. Takový obsah se na Facebooku šíří snadněji a lehce se stane terčem projevů nenávisti.

Výkřiky o zeleném šílenství jsou mimo, potvrzují data

Pro politiku ale není rozhodující, kolik sklidí který příspěvek lajků a srdíček. V Česku žije bezmála 11 milionů lidí a politika má zajistit, aby se jim dobře žilo i do budoucna – a nejen jim, ale i jejich dětem. Politika má pracovat s fakty, a (nejen) díky práci Mezivládního panelu pro klimatickou změnu máme dostatek vědecky podložených důkazů o tom, že teplota na planetě nebezpečně stoupá vlivem emisí oxidu uhličitého, který vzniká lidskou činností. Politika má být také odpovědná vůči obavám a přáním občanů, kteří, jak se ukazuje, považují klimatickou krizi za vysoce naléhavý problém (přes 50 % lidí, strana 29 výzkumné zprávy průzkumu).

Jak se vyznat v evropské klimatické politice? Zkuste našeho jednoduchého průvodce!

Klimatická změna tu je a je to velký problém, na jehož řešení musíme rychle spolupracovat v Evropě i napříč kontinenty (což se taky děje, viz přípravná jednání na klimatický summit v Glasgow). Výkřiky o „zeleném šílenství“ a úzkostné vize řízeného konce světa asi nevymizí z diskuzí na sociálních sítích, nemají ale co dělat v politice. Sem patří věcné, promyšlené návrhy na změny, které reálně dokážou omezit uhlíkové emise a tím zpomalit přehřívání planety. Emise můžete snížit třeba ukončením spalování uhlí, alternativními pohony v dopravě, energetickými úsporami, šetrnějším zemědělstvím. Emise neomezíte podporou uhlobaronů a neustálým navážením se do sousedů.

Veřejnost to naštěstí chápe. Přes 70 % lidí se doma snaží chovat ekologicky, třídí odpad, šetří vodu, neplýtvá energiemi a teplem. Víc než polovina lidí by dokonce byla ochotná dál změnit svůj způsob života, kdyby to mělo mít na klimatickou změnu pozitivní vliv. Ale my teď nepotřebujeme oběti od běžných lidí. Ani dobrovolná iniciativa 11 milionů lidí nemůže nahradit to, co může v boji s klimatickou změnou udělat vláda v čele našeho státu. Máme posledních pár let na to, abychom v ochraně klimatu dohnali, co se za minulé roky zanedbalo.