PPEU

Chorvatsko jako český ráj? Zemi ovládá korupce a podvody

Chorvatsko jako český ráj? Zemi ovládá korupce a podvody

2021-09-20

Právní stát je v Chorvatsku od vstupu do Evropské unie ve velkých problémech. Korupce tu ovládá vrcholné politiky i justici.

Češi už každé léto pravidelně jezdí za odpočinkem na slunečné chorvatské pláže. Podle Českého statistického úřadu v létě 2018 Chorvatsko navštívilo dokonce až 813 000 Čechů. Ačkoliv někteří z nás by mohli tvrdit, že zemi znají jako vlastní bačkory, překvapivě málo Čechů ví o krizi, ve které se nachází zdejší právní stát. Ten se totiž začal po odvrácení pozornosti EU od Chorvatska po vstupu v roce 2013 rychle rozpadat.

Ohromné množství politiků včetně samotných ministrů využívá své politické imunity a špatně nastavených zákonů o střetu zájmů k přijímání úplatků. Ti samí politici pak po konci svých funkcí rovnou nastupují do vlivných firem, za které lobbují u té samé vlády, kterou opustili. Díky svým známostem se často ani nedočkají žádného postihu – korupční soudy s vysokými představiteli se často vlečou neskutečně dlouho a většinou nic neřeší. Soudy a justice jsou velice křehké a otevřené politickému vlivu zvenčí. Dokonce i chorvatský prezident se letos pokusil obejít ústavu nasazením své kandidátky na post předsedy Nejvyššího soudu – a to aniž by se o něj sama přihlásila.

V nepříliš dobrém stavu jsou i chorvatská média, která také čelí věčnému tlaku politického vměšování. Řada menších regionálních redakcí je přímo nucena využívat část státních příspěvků na propagaci lokálních politiků a novináři jsou neustále pod tlakem výhrůžek nebo mířených soudních žalob.

Právní stát jde v Chorvatsku rychle z kopce a je potřeba ho znovu vyrovnat.

Právní stát je jednou ze zakládajících hodnot Evropské unie, která je zakotvena hned v článku 2 Smlouvy o Evropské unii. Členské státy mají povinnost chránit nezávislost soudů, neumožňovat svévolná nebo nezákonná rozhodnutí státních orgánů, důsledně bránit střetu zájmů a umožňovat snadnou dostupnost opravných prostředků.

Korupce v Chorvatsku? Běžná věc

Pokud byste se zeptali chorvatské veřejnosti, co si myslí o korupci ve svém státě, odpoví vám stejně – je příliš vysoká. Podle indexu vnímání korupce od Transparency International se vnímání korupce veřejností za posledních pět let neustále zhoršuje. Chorvatsko se letos nachází na 18 nejhorší příčce v celé Evropské unii. Situace se postupně zhoršuje od té doby, co protikorupční instituce od roku 2016 kontroluje konzervativní Chorvatská demokratická unie (HDZ).

chorvatsko_korupceplaz.png

Případy korupce vysokých státních představitelů se v Chorvatsku za poslední roky jenom hemží. Úřad pro potlačování korupce a organizovaného zločinu (USKOK) minulý rok řešil korupční kauzu hned několika členů parlamentu a zároveň i starostů větších měst. Ti se podíleli na vytváření prostředí pro úplatky, obchod s vlivem a falšováním dokumentů. Jeden z nich, starosta třicetitisícové Velike Gorice, podle USKOKu podnikl veškerá opatření k tomu, aby svému známému připsal veřejný tendr o hodnotě až neuvěřitelných 13 milionů eur. Jiná kauza ze stejného roku se zabývá dokonce hned několika vládními ministry, kteří museli odstoupit díky aféře, kdy jako veřejní činitelé zpochybnili hodnotu svého majetku. Vysoká míra korupce mezi vrcholnými politiky a úřady navíc aktivně ohrožuje peníze vyplácené z evropského rozpočtu.

Chorvatský legislativní rámec tyto viditelné případy korupce nedokáže pořádně řešit a nutně potřebuje reformu. U členů vlády se momentálně předpokládá imunita proti všem zločinům, za které lze uložit trest odnětí svobody na pět let. Všechny případy podplácení mají maximální sazbu 10 let vězení. Díky politické imunitě a neúplnému zákonu o převlékání kabátů se i někteří usvědčení ministři dokonce znovu vrátili pracovat pro parlament a ministerstva, ze kterých museli původně odejít.

Soudy s případy korupce trvají léta

Ani justice se v Chorvatsku neobejde bez dotírání politiků. Podle seznamu svobody justice vypracované pro Evropskou komisi je chorvatská justice vnímaná jako jedna z nejméně nezávislých. Jako příklad může sloužit zákon z roku 2018, který odebral Státní soudní radě vliv ve jmenování nových soudců. Názornou ukázku upadající nezávislosti soudu pár měsíců nazpátek předvedl chorvatský prezident Zoran Milanović, který se do pozice předsedy Nejvyššího soudu pokoušel stranou nominovat svoji vlastní kandidátku, která se oficiálně o pozici ani neucházela.

Svůj návrh patrně odůvodnil tím, že by jej měl parlament moc dobře zvážit, protože podle Milanoviće Chorvatsko nikdy tak dobrého kandidáta nemělo. Vedle toho se zároveň také pokoušel obcházet některé ústavní zákony, které rovnou označil za „neústavní“. Po několika pokusech o zvolení dnes Nejvyšší soud stále nemá předsedu a existují obavy, jak se bude situace dál vyvíjet.

Dlouhotrvajícím problémem chorvatské justice je především délka a efektivnost soudních řízení, které zároveň nedokážou vzdorovat korupci. Pouze ve 28 % případů korupce stíhané USKOKem bylo vyšetřování do šesti měsíců. Naopak u až 35 % případů trvá vyšetřování déle jak 18 měsíců. Následné zdlouhavé tempo soudů, které jsou v Chorvatsku jedny z nejdelších ve všech zemích EU, trvá třeba i kolem 1000 dní. Některé případy se tak vlečou roky a ti, co měli být potrestáni, jsou nadále na svobodě. Dobrou zprávou ale je, že se Chorvatsko snaží spolupracovat s Evropským úřadem pro boj proti korupci (OLAF) a obecně přijímá jeho doporučení na obžaloby.

chorvatskomedia.png

Země s nejvyšším počtem cílených žalob proti novinářům

Chorvatská vláda se snaží chránit pluralitu tisku řadou mediálních zákonů. Kontroverzní zákon o elektronických médiích má ale řadu problémů a do budoucna se má plánovat jeho reforma. Například členové rady elektronických médií mohli být doposud voleni dvoutřetinovou většinou parlamentu několikrát za sebou do až pětiletých pozic, a hrozí tak, že by rada mohla skončit pod přímou kontrolou vládní strany.

Dosavadní kontroverzní zákon o elektronických médiích ale představuje řadu dalších problémů. Veřejné instituce a převážně státní společnosti musí použít 15 % svých ročních finančních prostředků na propagaci svých činností v reklamách nebo třeba místní televizi. Regionální a místní redakce jsou tak často zodpovědné za propagaci místních politiků nebo podporu politických stanovisek v souladu s jejich vlastníky. Jsou proto silně závislé na reklamě od místních úřadů, což vytváří potenciál na podkopání jejich nezávislosti.

Obrovské problémy mají ale především nezávislí novináři. Ačkoli existují zákony o právu na informace, místní úřady často novinářům informace nevydávají nebo celý proces záměrně zbržďují. Novináři jsou také neustálými terči urážek a výhrůžek od politiků, kteří se je dokonce díky svému vlivu snaží nechat vyhazovat z chorvatských veřejnoprávních médií.

Připomíná to až příliš praktiky používané slovinském premiérem Janezem Janšou, který se po vzoru Viktora Orbána snaží zlikvidovat jakoukoliv známku opozice.

Největší nebezpečí pro svobodu médií jsou v Chorvatsku strategické žaloby cílené na novináře za účelem potlačení jejich snahy o informování veřejnosti neboli tzv. „SLAPP suits“. Cílem těchto žalob není nad novináři zvítězit u soudu, ale vystavit novináře tlaku, kvůli kterému raději upustí od informování veřejnosti. V Chorvatsku jsou velice běžné – Chorvatská novinářská asociace letos v dubnu napočítala celkem 924 aktivních zastrašujících soudních žalob. Jako pokus o zastrašování novinářů je používají téměř všichni, včetně prominentních politiků nebo veřejných činitelů, kteří tak získávají zásadní vliv nad výstupy médií a prací nezávislých novinářů.

Je smutné sledovat, jak se stav právního státu v Chorvatsku od vstupu do Evropské unie postupně zhoršuje na úkor korupce a slabé justice. Obzvláště kvůli vysoké míře korupce do budoucna reálně hrozí nárůst zneužívání peněz z evropského rozpočtu chorvatskými zkorumpovanými politiky.

Evropská unie by tak měla posílit pravomoce Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a veřejného žalobce (EPPO), aby takovým případům mohli předejít. Zcela zásadní je také zajistit dostatečné mechanismy na ochranu nezávislosti justice před korupcí, stejně tak jako ochranu novinářů a svobody médií. Evropská unie by proto měla především nabídnout pomocnou ruku a podpořit další iniciativy za zachování dobrého právního státu.


Chcete se dozvědět více o právním státě v EU? Máme pro Vás několik článků, co by vás mohly zajímat:

Malta: Ostrovní stát, kde mafie vraždí novináře Slovinsko: Předsednictvo v EU a selhávající právní stát Bulharsko: Volby v Bulharsku ohrožuje korupce Maďarsko: Maďarsko pošlapává práva svých občanů