Co bych řekl na dnešním jednání ministrů financí, kdybych byl Alena Schillerová

19.05.2020
Dnes se koná další videokonference evropských ministrů financí. Událost, kde vrcholní představitelé z celé Unie koordinují postupy, seznamují se s nejnovějšími daty a pracují na tom, aby dělali co nejlepší rozhodnutí pro evropské občany.

Ano, jsou to ty schůzky, kam naše paní ministryně financí nechodí, ať už je důvod jakýkoliv. Pokud by tím důvodem bylo, že prostě neví, co je potřeba říci, připravil jsem pro ni malé shrnutí těch nejpalčivějších problémů:

  • V prvním bodu jednání bude představen stav reakce Evropské unie na koronakrizi, snah zastavit propad zaměstnanosti a další koronaplány. Tady je naše příležitost nejenom si říct o peníze (třeba i takové, které by OPRAVDU dorazily k malým firmám), ale hlavně přiznat, že zatím státu vyplácení pomoci vůbec nejde, peníze nedorazily kam měly a velkolepé sliby se neplní. A když si tohle přiznáme, můžeme se pak inspirovat například v úspěšnějším Německu. Protože není důvod, abychom měli složitější a zároveň výrazně méně efektivní systém než Němci. Máme hodně co dohánět.

  • Druhým bodem jednání je strategie proti praní špinavých peněz, ke které má Česko také co říct. Jsme koneckonců státem, kde je cíleně tak nedokonalá realizace pravidel, že nelze jasně zjistit, komu vlastně patří mnohé (!) velké firmy a musíme to zjišťovat třeba v sousedním Slovensku. Nám totiž stále chybí veřejný rejstřík skutečných majitelů, i když měl být podle směrnice přijat už v lednu. V současném návrhu se navíc objevila podezřelá právní klička pro… sveřenské fondy. Je v našem národním zájmu mít pravidla co nejlepší, jde přece i o naše peníze, ne?

  • Třetím bodem jednání je prezentace dat Evropského semestru, které monitorují vývoj jednotlivých ekonomik a ukazují další trendy hlavně v politice zaměstnanosti. Málo co teď bude tak důležité – a vzhledem k úzkému propojení našich pracovních trhů se nemá smysl tvářit, že co se děje za hranicemi, to se nás netýká.

  • Rozhodně by také bylo třeba připomenout, že je na čase jednat o věcech, které můžou pomoci české ekonomice. Podle ministerstva financí nám EU nedá výjimku, abychom mohli zavést nulaprocentní DPH na knihy, což by trhu rozhodně pomohlo – takovou výjimku už ale má třeba Španělsko a snadno se řekne, že něco nejde, když radši ani nejednáte.

To by byl můj plán na dnešní jednání Ecofinu. Co myslíte, půjde na něj paní ministryně a řekne nám, jestli vůbec nějaký plán má? Trochu se bojím, že odpověď na obě dvě otázky bude negativní.