Digitální elektrizační soustava – otázky a odpovědi

02.09.2022
O digitalizaci energetiky se v Česku moc nemluví – a když už, tak o jednorázových projektech typu „smart city“ nebo „chytré měřáky“.

Jde ale o komplexní změnu technologií, díky které bude naše elektrizační soustava do budoucna umět řešit řadu dnešních problémů (třeba akumulaci a vyrovnávání spotřeby a výroby) a taky vytvoří lepší podmínky pro mnoho domácností i firem. Shrnuji hlavní otázky, odpovědi a praktické příklady, které se digitalizace sítě týkají.

Co to znamená digitalizace sítě?

Díky novým nástrojům pro měření dat o výrobě a spotřebě elektřiny v reálném čase budou vznikat nové energetické služby, které pomohou na jedné straně stabilizovat síť, na druhé straně dají příležitost se ekonomicky zapojit do energetiky mnohem většímu okruhu uživatelů, včetně domácností nebo firem.

K čemu je to dobré?

Umožní nám to výrazně vyšší zapojení obnovitelných zdrojů a ukončení závislosti na fosilních palivech. Budeme efektivněji zacházet s vyrobenou elektřinou a především to budou samotní spotřebitelé, kdo bude rozhodovat o tom, jak se „svou“ elektřinou naloží.

Co se musí stát, abych z toho něco měl?

Potřebujeme v Česku i v EU nastavit pravidla pro fungování moderních digitálních energetických služeb. Je potřeba základní právní rámec pro fungování agregátorů, možnosti připojení k jejich portfoliu a ochranu dat. Jakmile budeme mít dobrá pravidla pro agregátory, včetně garance technologické neutrality a interoperability, bude už volba každého uživatele, jestli a jak se chce zapojit a obchodovat se svou elektřinou nebo kapacitou pro její ukládání.

Týká se to přenosové soustavy, nebo i distribuční?

Digitalizace elektoenergetiky se v principu týká všech jejích komponent, svým způsobem sem patří i chytré měřáky nebo domácí automatizované systémy řízení spotřeby elektřiny. Důležité inovace se ale odehrávají na pomezí spolupráce distributorů a správců přenosové soustavy. Ti v současnosti pilotují různé metody, jak pracovat s agregovanou flexibilitou a dalšími nástroji, kterými lze rychle vyrovnávat nesoulad mezi výrobou a spotřebou elektřiny.

Kolik to bude stát a kdo to zaplatí?

Pilotní testování a vývoj inovací financuje Evropská unie z programu Horizon. Modernizace přenosové soustavy bude odpovědností státu a byla by i bez jakýchkoliv změn. Naše stávající přenosová soustava byla dokončená v 80. letech minulého století, zasloužila by si investice do digitalizace tak jako tak. V praxi totiž digitalizace znamená efektivnější a bezpečnější řízení. Naopak distributoři a další firmy, které budou nabízet nové energetické služby, budou do inovací investovat ze svého. Domácnosti nebo firmy, které se rozhodnou na obchodu podílet, budou mít nový zdroj příjmů.

Co se musí stát, aby se to stalo v praxi?

Potřebujeme dotáhnout evropský i český právní rámec pro fungování moderních digitálních služeb v energetice. Některé pojmy už přinesla nedávná energetická legislativa (jako třeba postavení prosumera nebo energetické společenství), u jiných potřebujeme jejich zpřesnění (agregátor nebo nezávislý operátor trhu). Vedle toho potřebujeme investiční plán pro modernizaci samotné přenosové sítě a samozřejmě také výrazné zvýšení informovanosti o tom, jak by mohla digitální elektrizační soustava fungovat a jaké se tím otevírají příležitosti.

Kde se to řeší?

  • Projekt ONENet: 72 energetických firem z 23 evropských států pilotuje různé přístupy a hledá společný rámec pro optimální nastavení pravidel.
  • Projekt INTERFACE se víc soustředí na technologie, kterými je možné vyrovnávat stabilitu v síti skrze obchod s flexibilitou. Úspěšně odpilotovali třeba využití blockchainu při nákupu flexibility v Bulharsku. (O potenciálu blockchainu v energetice třeba zde
  • Asociace ENTSO-E je evropská asociace správců přenosových soustav, která je zapojená jak do projektu ONENet, tak do dalších iniciativ, které hledají nové nástroje pro digitální energetiku.
  • Platforma EQUIGY je komerční projekt konsorcia energetických firem, který nabízí služby pro digitální energetiku včetně podpory agregace flexibility v některých státech kolem nás, například v Rakousku, Německu, Nizozemí nebo Itálii.
  • V Česku je do projektů zapojený ČEPS a některé distributorské firmy nebo agregátoři. Máme také Národní akční plán pro chytré sítě, který ale bohužel úplně neplní roli hlavní rozvojové a inovační strategie. 
  • S některými funkcionalitami digitální energetické sítě počítá například návrh nové tarifní struktury Energetického regulačního úřadu.