PPEU

Budoucnost placení: Bezpečné a okamžité transakce DIGITÁLNÍM EUREM

Budoucnost placení: Bezpečné a okamžité transakce DIGITÁLNÍM EUREM

2020-11-08

Během ekonomické krize v roce 2008 se projevily tragické důsledky situace, ve které se banky „příliš velké na zkrachování“ kvůli nezodpovědným půjčkám ocitly na pokraji krachu. EU se dosud snažila nastavovat pravidla především v oblasti zodpovědného rozpočtového chování států.

Teď však vzniká projekt, který má potenciál přinést výhody zákazníkům a zároveň omezit riskantní chování bankovního sektoru: digitální euro.

Evropská centrální banka, která s nápadem přišla ve spolupráci s dalšími centrálními bankami (USA, Kanada, Švédsko), by chtěla garantovat, aby každé digitální euro mělo stejnou hodnotu jako eurová mince. Spolu se zvýšením finanční stability eurozóny by digitální euro přineslo i další výhody, nicméně si musíme pohlídat hned několik věcí. Projekt je teprve ve fázi vývoje, což nám dává dost prostoru vstupovat do procesu jeho tvorby a postarat se o to, abychom spolu s výhodami nepřišly o své svobody.

Spolehlivý systém bez sledování

Množství digitálních transakcí za poslední roky stouplo a karanténní opatření během koronapandemie tento trend ještě uspíšila – není tedy divu, že myšlenka digitální měny začíná být pro mnoho lidí lákavá, obzvláště pak v zemích, které hotovost téměř nepoužívají.

Graf – 4.png

Některé již rozplánované digitální měny, např. Libra od Facebooku, vzbuzují právem obavy. Z hlediska uživatele jsou náchylné k útokům, a je tak obtížné dostat své peníze zpátky, pokud se něco pokazí. Pod kontrolou ECB by úspory byly ve větším bezpečí – existoval by záznam o výši eur na každém účtu, který by uživatele ochránil v případě, že ztratí svůj smart phone nebo se stane obětí kyberkrádeže. Obavy vzbuzuje i přímé propojení všech dat, které o vás Facebook skladuje, a vašeho majetku.

Firma Cambridge Analytica v roce 2013 využila osobní data milionů uživatelů Facebooku bez jejich souhlasu k politickému marketingu – to jasně ukazuje, že svěřit organizacím jako Facebook spolu se soukromými údaji i své finance není příliš dobrý nápad. S digitálním eurem je naopak spojena větší jistota, že naše transakce nebude nikdo sledovat, protože Evropská centrální banka nemá žádný komerční zájem na tom, aby vydělávala na našich finančních transakcích.

Graf – 6.png

Proti katastrofickému scénáři krize

Transakce by probíhaly přímo v Centrální bance, což znamená, že by výrazně klesl vliv velkých bank. To by snížilo riziko spekulačních bublin, což by vedlo k vyšší stabilitě celé ekonomiky. Omezení vlivu bank by bylo prospěšné také proto, že se i ty nejprestižnější banky ukázaly jako nepříliš důvěryhodné instituce – uniklé dokumenty FinCEN Files, o kterých média začala psát v září 2020, vykreslily, jak banky umožňovaly zločincům přesouvat po světě špinavé peníze.

Otázka 1: Potřebuje centrální banka prostředníky?

Stále je potřeba vyřešit, zda by transakce v digitálních eurech probíhaly pouze v ECB, nebo by v rámci systému dále existovali prostředníci, kteří dnes zajišťují mezibankovní účtování vzájemných operací bezhotovostního placení. Bez prostředníků a v případě, že by oba účty byly vedené u Centrální banky, by transakce mohla trvat jen pár minut bez ohledu na hranice – to by jistě hodně lidí nalákalo. I když bychom prostředníky měli, jejich bankrot by finanční situaci klientů pravděpodobně neohrozil.

Rovněž se řeší, zda by výše digitálních eur na jednotlivce měla být omezená, aby se zabránilo bankovní panice – když by klienti začali hromadně vybírat, mohlo by to i do té doby bezproblémové banky přivést do insolvence, a ohrozit tak stabilitu celé EU.

Graf – 7.png

Otázka 2: Bezpečnost vs. soukromí

I když by riziko bylo pravděpodobně nižší než u běžné banky, nevypadá to, že by se Evropská centrální banka chystala přistupovat k digitálnímu € jako stejně jako k hotovosti a například technicky zajistit anonymitu při jeho používání. Tady budeme muset jako Piráti pracovat, aby změnila svůj postoj.

Graf – 8.png

Co bude dál?

Člen řídící rady ECB v polovině října 2020 projekt představil Hospodářskému a měnovému výboru, ve kterém pracuji. Zdůraznil, že jednou z priorit ECB je vytvořit nenákladný přístup k jednoduchému a bezpečnému platebnímu účtu. Od 12. října běží veřejné řízení, které je otevřené nápadům a připomínkám jednotlivých občanů, podniků technologických firem, finančních odborníků a akademických organizací. Pokud máte nápady či připomínky, rozhodně se o ně s Centrální evropskou bankou podělte, a to zde. ECB posléze zhodnotí přínosy, rizika a náklady jednotlivých návrhů a do poloviny roku 2021 se rozhodne, zda s projektem digitálního eura pokračovat.

Je ale ještě jedna věc, kterou může digitální euro zcela změnit – má potenciál narušit dominanci společností poskytujících platební karty. MasterCard a Visa momentálně vedou trh, a jako americké společnosti tak narušují evropskou suverenitu v platbách. MasterCard navíc dlouhá léta blokoval hospodářskou soutěž v EU, když bránil prodejcům využívat nižších bankovních poplatků – Evropská komise mu za to loni udělila pokutu 570 milionů eur. Dominance těchto firem nás stojí soukromí, lepší nabídky při nakupování i 0,2 % z každé platby debetní kartou v obchodě a 1,15 % přes internet. Narušení této hegemonie by bylo významným argumentem pro digitální euro.

Graf – 9.png