PPEU

Přinesou závody v čisté dopravě nový technologický boom?

Přinesou závody v čisté dopravě nový technologický boom?

2021-09-23

Automobilní a dopravní průmysl obecně byl v minulých letech tažený hlavně soukromou poptávkou. Inovace přicházely hlavně od automobilek, které reagovaly na životní úroveň domácností a ochotu individuálních majitelů aut připlácet – ať už za výkon, za design nebo za bezpečí. To se ale začíná měnit.

Čím víc roste zájem na snížení ekologické zátěže dopravy, tím větší se otevírá prostor pro veřejné investice.

Podpora inovací, vývoje nebo i praktické aplikace přitom může nastartovat boom nových technologií nejen v dopravě, ale i v souvisejících sektorech. Něco podobného jsme naposled zažili během studené války, kdy hnacím motorem byly závody ve zbrojení. A jejich výsledkem je mimo jiné základ dnešní digitální infrastruktury. Dnešní zájem o rozvoj nové, čisté a chytré moderní dopravy může přinést něco podobného.

Elektromobily otevírají cestu k autonomní mobilitě

Podpora alternativních pohonů vozidel, od elektromobilů po vodík a syntetická paliva, je už dneska v mnoha zemích kolem nás realitou (např. Německo, Francie…). Podíl těchto vozidel na našich silnicích roste, ať se nám to líbí, nebo ne, a musíme se na to připravit. Velké automobilky již před představením balíku Fit for 55 začaly ohlašovat, že v následujících cca 10 letech budou zvyšovat podíl bezemisních automobilů ve svých flotilách. Je tedy naprosto zásadní, abychom tomu přizpůsobili nejen svůj průmysl, ale také infrastrukturu. Evropské plány do roku 2030 předpokládají intenzivní výstavbu nabíjecích stanic pro elektromobily i čerpacích stanic na vodík – například na hlavních evropských silničních tazích mají být nabíjecí stanice pro elektromobily na každých 60 km.

Potenciál elektromobilů však nespočívá pouze vesnižování emisí v dopravě. Elektromobily jsou již v současnosti tahouny například v oblasti automatizace. Asi nejvíc z dostupných technologií otevírají cestu autonomní mobilitě. Vývoj a testování autonomních vozidel přitom může být velkou příležitostí pro české firmy. Se samořídícími auty je spojená spousta otázek, pro které bude potřeba vyvinout řešení, ať už v oblasti navigace, bezpečnosti nebo úpravy silnic. V tom všem je pro nás prostor, navíc máme výbornou startovní pozici, protože automobilový průmysl má v Česku silnou tradici. Zároveň i v automotive máme velké rezervy a potenciál pro rozvoj inovativních startupů. Modernizaci výroby, přechod na čisté technologie a výzkum i vývoj musíme zkrátka brát jako příležitost i pro české hospodářství.

Železnice zatím na vytěžení potenciálu čeká

Totéž navíc platí pro modernizaci dopravy jako takové. Jedna věc je snižování emisí u osobních vozů, druhá věc jsou racionální a čisté způsoby nákladní dopravy, kde hraje železnice už dnes velkou roli (přes 17 %). Vlaky jsou široce uznávaný ekologický dopravní nástroj, pro který navíc v Evropě máme robustní infrastrukturu. Říká to nakonec i sama Evropská komise. Věděli jste třeba, že rok 2021 je podle Evropské komise Rokem železniční dopravy? Tedy alespoň na papíře. V praxi to bohužel vypadá tak, že z balíku Fit for 55 rozvoj železnice úplně vypadl.

Přitom je v oblasti železniční dopravy stále potřeba spoustu práce: od modernizace a elektrizace železniční sítě přes podporu železnice jako místní dopravy i opravdové alternativy pro středně dlouhé cesty po Evropě až třeba po výstavbu mezinárodních tras v rámci transevropské dopravní sítě (TEN-T). Mezi ně by mohly dle nejnovějších plánů Ministerstva dopravy patřit i české vysokorychlostní tratě (VRT). Ponechme teď stranou, že TEN-T musí být dokončena do roku 2030, a je tedy otázkou, jestli Česko stihne VRTky, které jsou dlouhá léta ve stádiu plánování a přípravy, do tohoto data postavit.

Přesun nákladní i osobní dopravy ze silnic na železnici je jedním z nejefektivnějších způsobů, jak ušetřit velké množství skleníkových plynů a zároveň vytvořit tisíce nových pracovních míst – ať už rámci přípravy a výstavby infrastruktury, nebo později pro řidiče a další personál.

Samostatnou kapitolou jsou pak inovace ve veřejné dopravě pro velká města. S nimi se pojí i rostoucí nároky lidí v jednadvacátém století. Je normální, že lidi chtějí cestovat efektivně, nechtějí zažívat negativní externality v podobě hluku, nedostatku parkovacích míst, ale chtějí třeba taky platit za lístek nebo za parkování kartou. Čistota veřejné dopravy byla tématem odjakživa, pandemie koronaviru ale vynesla do popředí i otázky spojené s hygienou jako takovou. Tohle všechno teprve na zúročení inovačního potenciálu čeká.