EU má blacklist podvodníků s dotacemi, skoro se nepoužívá

Tyto firmy jsou pokutovány a vyloučeny z účasti na veřejných zakázkách, grantech, dotacích a dalších aktivitách financovaných z rozpočtu EU.

EDES by úředníkům měl napovědět, které firmy nebo podnikatelé by na evropské peníze opravdu dosáhnout neměly. Jeho velkou výhodou je, že na základě něj mohou být dočasně vyloučeny firmy i bez konečného vnitrostátního rozsudku. To se hodí zejména v zemích, kde se nemůžeme stoprocentně spoléhat na nezávislost soudců. Základem pro vyloučení přístupu k evropským zdrojům mohou být třeba závěry Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) nebo rozhodnutí evropských bankovních institucí. Stačí i prokázaný podvod s evropskými dotacemi.

A slabina? Většina firem a podnikatelů usvědčených z podvodů s dotacemi na černé listině zatím není, případně je uvedena v neveřejné části, kam většina úředníků členských států nevidí. Na veřejném seznamu je nyní 6 firem, což je opravdu málo, zejména v kontextu toho, že OLAF v roce 2019 doporučil od příjemců dotací získat nazpátek skoro 500 milionů eur. OLAF dal EDES loni 109 doporučení na firmy podvodníků, na seznamu (tom neveřejném) jich skončilo jen 20. Na seznamu chybí i profláknutí podvodníci, jako třeba firma zetě Viktora Orbána. Ta má s podvody s evropskými financemi bohaté zkušenosti - a přesto dál dostává dotace.

Druhá velká slabina je, že systém nedosáhne na kontrolu 80 % peněz z evropského rozpočtu. Hlídá jen pětinu rozpočtu, kterou rozděluje přímo Evropská komise. Právě obří částky rozdělované ministerstvy jsou nejvíc ohrožené různými podvody. Členské státy totiž pokulhávají v digitalizaci a transparentnost se jim často nehodí.

EDES je navíc i po čtyřech letech fungování neuvěřitelně personálně poddimenzovaný – pracují pro něj pouze 4 lidé na částečný úvazek.

Evropská unie pořád nemá dostatečné páky na lidi, kteří si udělají z peněz evropských daňových poplatníků špinavý byznys. OLAF může vydat doporučení, že má některý ze členských států průšvihy prošetřit soudně, už ale nemůže dohlédnout na to, že se to opravdu stane. EDES je užitečný nástroj na ochranu evropských financí, je potřeba ho začít využívat naplno.

Co by se nyní mělo udělat? Ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu jsem usiloval o revizi finančního nařízení EU – stejného, které před několika lety zavedlo pravidla pro střet zájmů. Do konce tohoto roku Komise slíbila, že oficiálně navrhne rozšíření tohoto mechanismu černé listiny na všechny fondy EU, aby zahrnoval velký počet dosud nepokrytých plateb. Samozřejmě již nyní existuje silný odpor členských států používat tento nástroj a být transparentnější v tom, jak země utrácejí peníze z EU. Zjevně by to vyžadovalo příliš mnoho peněz a administrativní práce. Výhody ale budou vždy větší. V nadcházejících měsících se budu snažit přesvědčit všechny členské státy, že investice do ochrany veřejných peněz prospívá ve skutečnosti všem!