Euro – příležitost, nebo past?

Jako měna je euro hodně zvláštní. Nemá tak dlouhou historii, jak bývá u běžných platidel zvykem. Euro bylo původně jen účetní měnou, která vznikla z takzvané ‘Evropské měnové jednotky‘, která samotná následovala dřívější účetní jednotky. Účelem těchto jednotek bylo zjednodušení plánování rozpočtu a obchodní výměny. V podobě hotovosti euro existuje až od roku 2002, je to tedy docela mladá měna.

Pro euro

Společná měna má nepochybně své výhody. Pro firmy je samozřejmě jednodušší, když řeší účetnictví pouze v jedné měně a nemusí řešit nákup a prodej eur. Stejně tak i pro občany je pohodlné, když při pohybu po Evropě nemusí ve směnárnách vyměňovat koruny za eura při nevýhodném kurzu.

Dlouhodobě asi největší smysl má odolnost vůči výkyvům. Když máte výplatu a úspory v eurech, nemůže se stát, že vám je česká centrální banka škrtem pera vezme. Dobře to bylo vidět mezi lety 2013 a 2017. V roce 2013 se ČNB rozhodla držet kurz na 27 korunách za €, čímž prakticky přes noc připravila všechny občany ČR o zhruba 10 % výplaty i úspor (před tím byl kurz lepší). Zdražování elektroniky, dovolených v zahraničí, benzínu a dalších věcí pocítili všichni.

Finanční krize

Používání eura ale není jen o jeho výhodách. Státy, které eurem platí, mají společná pravidla pro regulaci bank a rozpočtů a ta nejsou nastavena úplně dokonale. To se ostatně ukázalo během dluhové krize eurozóny, která ji zasáhla před deseti lety. Státy tehdy zachraňovaly banky, které půjčovaly ve velkém peníze nedůvěryhodným dlužníkům. Daňový poplatníci tak museli platit za dobrodružství bankéřů.

Ekonomický propad se tehdy dotkl nejenom Řecka, jehož vlády se chovaly rozpočtově nezodpovědně a dokonce falšovaly statistiky potřebné ke splnění kritérií pro vstup do eurozóny. Hluboká recese postihla i Itálii, u které to jako u třetí největší ekonomiky eurozóny způsobilo zásadní šok. Krize postupně zasáhla Portugalsko, Španělsko, Irsko, Slovinsko i Kypr, čili rozdílné ekonomiky s různými politickými reprezentacemi.

Musíme se připravit

Před přechodem z koruny na euro je proto potřeba zavést jasná pravidla pro bankroty států a bank a měla by proběhnout stabilizace bankovního sektoru. Pokud jsou totiž v některém ze států eurozóny banky ve špatné kondici, dominový efekt může ohrozit ekonomiky všech států eurozóny i EU a krize může zasáhnout i naše sousedy a obchodní partnery. Potřebujeme proto smysluplnou finanční ústavu a řadu doprovodných kroků, které zajistí ekonomickou stabilitu. Takovými kroky může být například navázání platů ve státním sektoru na skutečný výkon ekonomiky daného státu.

Jednoho dne bychom měli eurem platit i u nás. Ten den ale ještě nenastal. Mnoho sice bylo uděláno, ale eurozóna stále potřebuje rozsáhlé reformy, ostatně jako samotná Evropská unie. V současné době ale není potřeba nikam spěchat. Neměli bychom se do používání eura nechat dostrkat. Rozhodně bychom se na něj ale měli dlouhodobě připravovat. A to nejlépe uděláme tak, že budeme českou korunu podporovat naším ekonomickým růstem.

Článek byl vydán na webu Krajské listy, kterému děkuji za laskavou podporu.