PPEU

Místo školících středisek soukromé rekreační objekty. Evropská komise zaspala

Místo školících středisek soukromé rekreační objekty. Evropská komise zaspala

2021-02-06

Představte si, že jste majitel firmy, vlastníte nepoužívaný objekt a nechce se vám ho opravovat ze svých peněz.

Pak zjistíte, že existuje dotační program Evropské unie, který můžete využít k rekonstrukci objektu. Stačí, když v něm budete tři roky školit své zaměstnance a posílat o tom jednou za čas formální zprávu na ministerstvo. Po třech letech školení si s objektem můžete dělat, co chcete, třeba ho prodat a pořádně si namastit kapsu. Ano, takhle nějak to v Česku dlouho fungovalo a tento článek vysvětluje, jak podobným únikům z veřejných peněz do kapes jednotlivců efektivně bránit.

Když si na svůj projekt vezmete peníze z EU, musíte dodržovat určitá pravidla. Pokud je nedodržíte, hrozí vám, že budete muset peníze vrátit. Jedním z těchto pravidel je udržitelnost, což znamená, že projekt dotovaný z veřejných financí musí po předem stanovenou dobu plnit svůj účel a sloužit občanům. Nejmenší možná doba udržitelnosti v EU jsou tři roky, většina států jde ale v dotačních výzvách vysoko nad tuto lhůtu. V případu z úvodu tohoto článku česká vláda zvolila nejnižší možnou tříletou dobu udržitelnosti, čímž podvody umožnila a nese za ně dílčí zodpovědnost.

Jak přesně podvodné schéma funguje? V praxi Česko dostane pokyn, že přijde konkrétní částka na podporu malých a středních firem. Ministerstvo se rozhodne, že je potřeba finančně podpořit stavbu a vybavení školících středisek pro zaměstnance. Mít školící střediska přímo ve firmách je ostatně vcelku zajímavý nápad, čeští zaměstnavatelé si dlouhodobě stěžují, že jim ze škol přichází absolventi úplně bez praxe. Příslušné ministerstvo tedy vypíše operační program, což je výzva, do které se mohou hlásit zájemci o podporu. Ministerstvo se rozhodne firmy podpořit částkou 3,3 miliardy korun (z toho 2,8 miliardy z EU), do dotační výzvy se přihlásí přes 500 firem. Všechno běží dobře až do chvíle, kdy pro projekty stanoví onu absurdně krátkou tříletou lhůtu udržitelnosti, po jejímž uplynutí většina podpořených školících středisek nefunguje, novostavby jsou prodané a ze zbytku vznikly turistické rekreační objekty, soukromé lékařské ordinace, sklady či ubytovny.

podvodne_schema.png

Zarážející roli hraje i Evropská komise, která je nakonec zodpovědná za vyplácení a kontrolu evropských peněz. Komise odmítá zvýšit nejnižší možnou dobu udržitelnosti ze tří třeba na pět let a případné zpřísnění nechává na samotných ministerstvech. V Německu na podobný typ dotací dosáhnou jen instituce, které se vzděláváním prokazatelně dlouhodobě zabývají (třeba specializované agentury) a středisko musí fungovat dvacet let. To je dlouhá doba, a tak jsou pro případ, že by firma mezitím školit přestala, stanovena jasná pravidla a postupy. Ve chvíli, kdy se objeví podvod, by měla Evropská komise reagovat proaktivněji a dělat víc auditů, aby odhalila rozsah a vážnost situace. Další problém je to, že Evropská komise od úředníků z ministerstev v členských státech EU vyžaduje jen velmi nízkou míru kontroly. Čeští úředníci tedy opět dělají to nejmenší nakázané minimum, a zda školení ve firmě vůbec probíhá kontrolují pouze u každé desáté firmy.

Evropskou komisi k akci zatím nedonutilo ani to, že jde zjevně o dlouhodobý problém. Vracení peněz za devět regionálních center na podporu inkluzivního vzdělávání, která ihned po ukončení projektu bez náhrady zanikla, se v Česku řešilo už před pěti lety. V témže roce provedl Nejvyšší kontrolní úřad náhodnou kontrolu u 56 projektů a vracení části nebo všech peněz hrozilo celé čtvrtině z nich. U vědeckých center byly problémy s udržitelností nalezeny téměř u poloviny kontrolovaných projektů.

Jde přeci o naše peníze, které se ztrácí, místo aby podpořily smysluplné projekty. Tyto problémy se navíc nevyhýbají i dalším zemím, jako je Maďarsko a Bulharsko. Také jsme loni schválili sedmiletý rozpočet EU pro roky 2021–2027, ze kterého se budou sestavovat nové operační programy, a proto je teď pro Komisi nejvyšší čas, aby zabrala a ukázala, že je pro ni ochrana evropských peněz prioritou. Doufejme, že se konečně přestaneme točit na formálních argumentech a zdržovačkách (jak jsem toho byl svědkem na Výboru pro rozpočtovou kontrolu na konci ledna) a prosadíme pořádná i funkční pravidla postavená na datech a letech praktických zkušeností.

Celou kauzu otevřeli reportéři z Českého rozhlasu. Jejich data jsme také využili při tvorbě tohoto textu. - iRozhlas