Po celé Evropě se nachází celá řada různých národních a regionálních politických stran a hnutí, které zastávají širokou škálu politických názorů a programů. Ačkoliv tyto strany prosazují své zájmy hlavně na regionální nebo národní úrovni, je velice pravděpodobné, že se někde v rámci členských států EU nachází jim podobné strany, které prosazují podobné myšlenky. Takové strany pak spolu často navazují mezinárodní spolupráce.

V Evropské unii si takové strany mohou dohromady založit tzv. Evropskou politickou stranu, která všechny tyto jednotlivé strany sjednocuje pod jednu evropskou. Díky sdružování se menších stran občané různých evropských států získávají platformu, díky které se dokážou lépe korigovat a domlouvat své působení na mezinárodní úrovni. Pokud jsou Evropskou unií oficiálně uznány, získávají na svou činnost také financování z evropského rozpočtu. Evropské politické strany tak dohromady přispívají k formování evropského politického povědomí a vyjádření vůle všech občanů EU a zároveň spojují občany napříč členskými státy. Je proto nesmírně důležité, aby EU vznik podobných eurostran co nejvíce podporovala.

Aktuální regulace znevýhodňují menší politické strany

V Evropském parlamentu se nachází řada menších eurostran, kterým je stále zamítnuta oficiální registrace u Úřadu pro evropské politické strany a evropské politické nadace (APPF), který na aktivitu eurostran a nadací dohlíží. Příkladem je právě třeba Evropská pirátská strana (PPEU), které momentálně předsedám. Evropská pirátská strana sdružuje dohromady celkem 19 Evropských pirátských stran napříč kontinentem a má v Evropském parlamentu celkem 4 europoslance – 3 z České republiky a jednoho z Německa. Nejsou to ani první pirátští europoslanci, Piráti jsou v Evropském parlamentu již od roku 2009. Ačkoliv PPEU už léta zastupuje názory řady voličů z různých členských států na půdě Evropského parlamentu, stále jsou jim odepřeny výhody registrované evropské politické strany. S podobným problémem se potýká i řada dalších eurostran. Jednou z nich je hnutí Volt, které se skládá z řady evropských lokálních stran a má v Evropském parlamentu jednoho europoslance.

Hlavní příčinou jsou nesmyslně vysoce nastavené požadavky, které mnoho takových stran nedokáže momentálně splnit. Každá eurostrana totiž musí mít členské strany a politické zastoupení v alespoň čtvrtině členských států EU – momentálně je minimální hranice 7 států. Počítají se ale pouze takové strany, které mají zastoupení buď v Evropském, národním nebo regionálním parlamentu. Alternativou mohou být i členské strany, které v posledních volbách do europarlamentu získaly více jak 3 % hlasů. Piráti tato kritéria momentálně splňují v České republice, Německu, Lucembursku a Islandu (který ale není členským státem EU). Mnoho menších nebo nových eurostran taková čísla nemá šanci získat, a tak ztrácejí možnost plně prosazovat zájmy svých voličů. Samotné eurostrany ale reprezentují nemalý počet voličů – jenom pirátské strany v posledních volbách do Evropského parlamentu získaly téměř 870 tisíc hlasů napříč celou Evropou.

Již registrované evropské politické strany mají navíc nad těmi neregistrovanými masivní výhody. Získávají totiž na své fungování velké finanční příspěvky z unijního rozpočtu. Ty mohou využít na mnoho různých účelů – od samotného financování strany přes vytváření různých veřejných aktivit až po financování svých kampaní ve volbách do Evropského parlamentu. Menší eurostrany tak nedokáží těm větším vůbec konkurovat. Další výhodou registrovaných stran je možnost jmenování svého kandidáta na pozici předsedy Evropské komise. Menší strany se zatím musely spokojit s akceptováním kandidátů svých frakcí, a samy tak neměly možnost jmenovat své kandidáty do předvolebních debat. Názory statisíců voličů přichází v důležitých okamžicích vniveč.

Na registrované eurostrany se zřejmě ale tak vysoké nároky už nekladou a samotné strany v některých případech dokonce obchází pravidla, ke kterým se zavázaly. Jako příjemci financování z Nástroje pro propojení Evropy by totiž eurostrany a jejich členové měli ve všech svých komunikačních a informačních materiálech uvádět znak EU. Přehledně a dohledatelně však logo zobrazuje pouze něco kolem 15 % členských stran.

Přichází změna

Náročné regulace znemožňující malým stranám registraci nebo dosažení na adekvátní finanční příspěvek jsou velice frustrující jak pro samotné strany, tak pro jejich voliče. Teď se ale Evropská komise rozhodla jednat a tyto regulace do konce roku hodlá přezkoumat. S kolegy z Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) jsem tak přišel s několika návrhy, kterými by se měla Komise zabývat.

Komise by se měla při přezkoumání regulací zaměřit především právě na nesmyslně vysoce nastavená pravidla pro registraci nových evropských politických stran. V Evropě existuje celá řada pan-evropských politických stran a hnutí, které dohromady reprezentují názory stovek tisíců Evropanů. Takové strany by měly mít příležitost se vyrovnat ostatním registrovaným evropským politickým stranám, dosáhnout na financování z unijního rozpočtu, a mít tak rovnou šanci na prezentování názorů svých voličů.

Důležitým bodem revize by také mělo být zajištění dodržování závazků jednotlivými evropskými politickými stranami. Značná část financování těchto stran je zajištěna z veřejných financí – strany by se podle toho měly také chovat. Považujeme tak za důležité, aby finanční náklady eurostran byly co nejvíce transparentní a zodpovědné. Něco takového by se dalo zařídit zřízením transparentního bankovního účtu, kde budou finance stran přehledně a veřejně dohledatelné. Mimochodem, v České republice je zavedení transparentního účtu povinné. Bankovní účet Pirátů si můžete prohlédnout zde.

Jak jsem už zmiňoval na začátku článku: nesmíme zapomenout na to, že evropské politické strany mají přispívat k formování evropského politického povědomí a k vyjadřování vůle občanů Unie. Spolupráce mezi evropskými občany je nesmírně důležitá pro vytváření efektivní a prosperující Evropy. Členství v eurostranách by tak mělo být otevřeno všem občanům EU bez výjimky.