PPEU

KORONAVIROVÝ SPECIÁL: AstraZeneca nebo Sputnik V – stejný princip a možné spojení v budoucnu

KORONAVIROVÝ SPECIÁL: AstraZeneca nebo Sputnik V – stejný princip a možné spojení v budoucnu

2021-02-17

Jak fungují vakcíny na bázi adenoviru?

Těmto vakcínám se říká také vektorové. Fungují na desítkách let starém principu: pomocí nosiče se do těla vpraví informace, která našemu imunitnímu systému řekne, jak se proti určité nemoci bránit. Je vysoce pravděpodobné, že s podobnou vakcínou jste se během svého života již setkali – používá se například v očkování proti tuberkulóze či malárii.

V případě vakcíny firmy AstraZeneca, která vznikla ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou, je nosičem informace tzv. adenovirus – virus, který se běžně vyskytuje u šimpanzů a způsobuje běžné nachlazení. Virus je upraven tak, aby byl pro lidský organismus neškodný (nemůže vyvolat žádné onemocnění), a následně je do něj vložena část genetické informace viru SARS-CoV-2. Díky této informaci si náš imunitní systém vytvoří protilátky proti nemoci COVID-19.

adenovirus_fungovani.png

Stejný princip i virový nosič používá také ruská vakcína Sputnik V a podle posledních informací probíhají jednání firmy AstraZeneca a ruského institutu Gamamleya, kde byl Sputnik V vyvinut, za účelem sdílení dat a možného spojení obou vakcín. U ruské vakcíny je nicméně největším problémem malý rozsah klinického testování a očekává se tak, že před případným uvedením na evropský trh bude třeba klinické studie zásadním způsobem doplnit.

Třetím největším hráčem na poli vakcín na bázi adenoviru je firma Johnson&Johnson, jejíž očkovací látka je momentálně ve 3. fázi klinického testování a slibuje – na rozdíl od všech předchozích zmíněných vakcín – relativně vysokou účinnost po podání jediné dávky, a to zejména pro obranu před závažnými případy nákazy nemocí COVID-19.

Další typy vakcín ve vývoji a testování:

a. proteinová vakcína

Očkovací látka firmy Novavax obsahuje přímo částice bílkovinných výstupků koronaviru – ty tak vyvolají přímou reakci imunitního systému, tvorbu protilátek a buněčné imunity.

U této vakcíny zatím probíhá třetí fáze klinického testování v USA a Mexiku na vzorku 30 000 dobrovolníků a začátkem února ji začala posuzovat evropská léková agentura EMA. Pokud bude u vakcíny prokázána její účinnost a bezpečnost, mohla by být podmínečně schválena a dostupná přibližně ve třetí čtvrtině roku 2021.

b. inaktivovaný virus

Čínská státní firma Sinopharm vyvinula vakcínu z inaktivovaného viru SARS-CoV-2, která se již vloni během léta a podzimu podávala statisícům lidí; dělo se tak nicméně ještě před tím, než byla vakcína oficiálně schválena. Při klinických testech v dalších zemích vakcína vykazovala oproti svým konkurentům velmi malou účinnost.