To vše nám dává naději, že se snad po velmi náročném roce daří alespoň v části světa dostávat pandemii koronaviru pod kontrolu.

Klíčovou roli sehrálo a bude hrát také očkování. S tím ovšem přichází také řada otázek. Jaká je opravdová účinnost dosud schválených a používaných vakcín? Fungují i proti novým mutacím koronaviru Sars-Cov-2?

Připravil jsem si pro vás proto shrnutí nových poznatků a dostupných studií.

Na začátek asi stojí za to si zopakovat, že v Česku podávané vakcíny proti koronaviru jsou dle všech standardů řádně testovány a schvalovány. Všechny potřebné informace jsem vám na začátku toho roku přinesl v šestidílném koronavirovém speciálu – pokud si chcete některé informace osvěžit, zkuste ho.

JAK VZNIKÁ MUTACE

Zatímco slovo „mutace“ v lidech většinou vzbuzuje představy něčeho nepřirozeného a má spíše negativní konotace (pokud tedy nejste skalními fanoušky superhrdinů), pro viry se jedná o základní proces.

Hlavním původcem tohoto rozdílu jsou odlišné základní stavební kameny lidského a virového genetického kódu. Na jednu stranu tu máme lidskou DNA –je poměrně stabilní a její vnitřní integrita zajišťuje, že pokud se v procesu replikace, tedy tvorby kopií dané molekuly, vyskytne náhodná změna, DNA ji okamžitě opraví a vrátí do původního stavu. Naopak RNA, která tvoří genetickou informaci viru, je v tomto ohledu mnohem chaotičtější. Je tedy poměrně časté, že viry mutují z generace na generaci. Menší změny nemusí mít na chování a vlastnosti viru žádný vliv.

Pokud se ale objeví výraznější mutace, která umožňuje například rychlejší šíření viru, je pak pravděpodobné, že daného viru s touto mutací bude čím dál tím více. Obzvláště v situacích, kdy virus nakazí velký počet hostitelů – v případě Sars-Cov-2 lidí – a jeho množení a šíření tak může probíhat na mnohem větší škále, je velká šance, že agresivnější forma viru převládne. A je to právě vyšší nakažlivost nových mutací koronaviru, která způsobuje další vlny jeho šíření. Dobrá zpráva je, že v tuto chvíli nemáme jasné důkazy, že je nějaká varianta výrazně nebezpečnější. Špatná zpráva je, že se se dokáží výrazně rychleji šířit a některé vyžadují o něco delší hospitalizaci. S tím pak mohou souviset opět stoupající počty nakažených a případů těžkého průběhu nemoci například ve Velké Británii, obzvláště mezi tou částí populace, která není očkována.Zároveň je potřeba podotknout, že většina vědců se v současnosti shoduje na tom, že nejlepší cestou z krize je očkování, které zabrání šíření viru a jeho dalším změnám.

I ČESKO MÁ „SVŮJ“ COVID

Mutace koronaviru byly v minulosti novináři pojmenovávány podle toho, kde je vědci poprvé odhalili. Mluvilo se tak například o britské, jihoafrické, brazilské či indické variantě. Britská mutace byla v uplynulých měsících zodpovědná za velkou část nově nakažených v USA, v Británii se naopak již několik měsíců šíří varianta viru z Indie. Svou vlastní mutaci máme i v Česku, je však poměrně „nudná“, svými vlastnostmi se příliš neliší od původního viru, a není tak úplně česká, byť s ní polská vláda strašila (například TADY a TADY)

U názvů ještě chvíli zůstanu. Pokud si vzpomínáte, bývalý americký prezident Donald Trump (ale i někteří čeští politici) nazýval virus nového koronaviru „čínským virem“. Panovaly tak oprávněné obavy, že snahy o zvládnutí pandemie budou využívány pro politické cíle, a pojmenování mutací podle států, odkud pocházejí, k tomu ještě přispívalo. Světová zdravotnická organizace WHO proto v pondělí 1.6. 2021 oznámila, že stávajícím variantám budou místo zeměpisných a složitých alfanumerických názvů přiřazena písmena řecké abecedy – v budoucnu se tak setkáte s názvy Alfa, Beta, Gama a Delta – podle pořadí, v jakém byly varianty objeveny.

JAK JE TO S ÚČINNOSTÍ VAKCÍN PROTI RŮZNÝM MUTACÍM?

Mutace dělají vrásky nejen lékařům, ale také výrobcům vakcín. Pokud totiž vir udělá moc velký „skok“, může se stát, že vakcíny proti němu přestanou účinkovat. Velice důležitou roli v boji s pandemií proto hraje genetika a takzvané sekvenování viru – tedy proces, při kterém vědci „přečtou“ celý jeho genetický kód, a jsou tak schopni případně odhalit nové, potenciálně nebezpečné změny ve stavbě viru. Sekvenování viru probíhá i u nás, ovšem ne v takovém měřítku, jak by bylo potřeba.

Při odhalení nové mutace koronaviru je důležité sledovat, jak si proti nim vedou jednotlivé vakcíny.

A jak to tedy vypadá s účinností několik měsíců po začátku očkování?

To nejdůležitější je třeba zmínit ještě před tím, než se vrhneme na sestavování žebříčků. Všechny vakcíny schválené Evropskou lékovou agenturou EMA chrání před těžkým průběhem nemoci i úmrtími a do velmi vysoké míry také před těmi nejagresivnějšími mutacemi. Ačkoliv jistá forma ochrany funguje již několik týdnů po první dávce, člověk je plně chráněn až po druhé očkovací dávce (toto samozřejmě neplatí pro jednodávkovou vakcínu Janssen). Účinností vakcín proti novým variantám koronaviru se zabývá řada studií, data čerpám především odtud a z této studie.

Pojďme se teď na jednotlivé vakcíny podívat postupně. Sledujeme tři parametry: kompletní ochranu před onemocněním (vůbec se nenakazíte), ochranu před těžkým průběhem nemoci a ochranu před jednotlivými mutacemi, pokud jsou tato data k dispozici. Ještě poznamenám, že ochrana před variantami znamená kompletní ochranu před výskytem symptomatického onemocnění. Data z laboratoří i reálná čísla ukazují, že vakcíny jsou schopny zabránit těžkému průběhu nemoci téměř na 100 % i v případě nákazy některou z mutací koronaviru.

1. Pfizer BioNTech (vakcína Comirnaty)

Vakcína je má účinnost kolem 95 %, a to jak v případě kompletní ochrany před nákazou, tak v ochraně proti těžkému průběhu onemocnění. Znamená to tedy, že pokud už se nakazíte, je velmi pravděpodobné, že budete mít opravdu mírný průběh nemoci.

2. Moderna

U vakcíny, která je u nás na druhém místě v počtu administrovaných dávek, byla prokázána až 100 % účinnost v zabránění těžkému průběhu nemoci – to je opravdu skvělá zpráva. Celkově je účinnost u kompletní ochrany před nákazou 94.5 % v případě původní varianty covidu. Podle WHO efektivitu vakcíny neovlivňují ani nové varianty, a společnost vyvíjí také verze vakcíny, které fungují lépe proti specifickým variantám. To by mohlo pomoci dostat nákazu pod kontrolu zejména v zemích, kde daná mutace výrazně převažuje.

3. Astra Zeneca

Vakcína Astra Zeneca má dle studií 100 % schopnost zabránit těžkému průběhu onemocnění. Obsahuje celou genetickou informaci koronaviru, což má tu výhodu, že různé imunitní buňky reagují na různé části koronaviru.

Vakcína tak s velkou pravděpodobností bude vysoce účinná i proti jeho různým mutacím. Neúplná data ze studií na malém vzorku pacientů naznačují, že účinnost vakcíny v případě kompletní ochrany před variantami koronaviru se pohybuje kolem 60–70 %.

4. Janssen (Johnson&Johnson)

Jediná z prozatím dostupných vakcín, která vyžaduje pouze jednu dávku, se v ČR očkuje zejména v ordinacích praktických lékařů. Vyznačuje se především tím, že klinické testy probíhaly hlavně v Brazílii a Jižní Africe a to již v době, kdy se v zemích šířily mutace koronaviru.

Uváděná vysoká účinnost proti těžkému průběhu nemoci i v případě kompletní ochrany proti onemocnění tak dává naději, že vakcína kvalitně chrání i proti známým variantám koronaviru.

5. Novavax

Novavax je další v řadě vakcín, které jsou spolehlivě schopny zabránit těžkému průběhu nemoci a je velmi účinná také v kompletní ochraně proti onemocnění.

Vzhledem k tomu, že klinická fáze testování probíhala v Anglii a Jižní Africe v době, kdy se v zemích rozšířily různé mutace koronaviru, je uváděná účinnost kombinací proti těmto mutacím – podrobnější rozbor výsledků naleznete zde.

CO TO PRO MĚ KONKRÉTNĚ ZNAMENÁ?

Pro české občany je dobrou zprávou, že vakcína Comirnaty firem Pfizer BioNTech vykazuje vysokou účinnost i proti různým novým variantám koronaviru. Tvoří totiž velkou většinu u nás administrovaných dávek. Firma je již nyní schopna dodržovat nasmlouvané dodávky a distribuuje se především do očkovacích center s velkou očkovací kapacitou. Doslova všechny dostupné vakcíny ale nabízí velmi vysokou úroveň ochrany a pokud dosáhneme dostatečné proočkovanosti, můžeme si od koronaviru oddychnout. Pokud můžete, prosím, naočkujte se. Od pátku to mám za sebou i já. A to, že máme vakcíny k dispozici v dostatečných počtech, je velký úspěch vědy a spolupráce.

Zároveň je vysoká účinnost i u ostatních vakcín příslibem toho, že se snad podaří dostat nákazu pod kontrolu například v Africe, která v minulých měsících trpěla zejména nízkými dodávkami vakcín. Bohužel musím ale článek končit na smutnou notu. Zatímco v Evropě a USA se situace dostává pod kontrolu, zbytek světa trpí nedostatkem vakcín a počty mrtvých rychle rostou. Je zásadní, abychom to co nejrychleji změnili. Je to v našem zájmu hned dvakrát. Za prvé, nechat umírat deseti tisíce lidí ve chvíli, kdy máme řešení, je lidsky hrozné. Za druhé, pokud necháme virus řádit a volně mutovat, tak jednou nová varianta, se kterou si současné vakcíny neporadí, nutně přijde. Pojďme udělat vše proto, abychom se tomu vyhnuli.