PPEU

O zázračných lécích proti koronaviru, placebu a mrhání energií

O zázračných lécích proti koronaviru, placebu a mrhání energií

2021-03-22

Již rok se naše země – a celý svět – nachází v krizi. Potácíme se od jedné vlny pandemie ke druhé (a třetí), polovičatá opatření zdánlivě nefungují, rozpačitá reakce státu a nedostatečné kompenzace ztrát podnikatelům přímo ohrožují živobytí i životy obyvatel. Doba je nejistá.

Kombinace strachu z neznámého a nejistoty nahrává populistům, kteří se pomocí na oko snadných řešení a silných prohlášení snaží strhnout veřejnost na svou stranu. Nahrává však také tendencím hledat rychlá a jednoduchá řešení, hledat spiknutí a zázračné léky – a (zatím) posledním z nich se stal ivermectin. Mediální rošáda, která se kolem něj strhla, je klasickou ukázkou manipulace veřejným míněním a zneužíváním polopravd i vyložených lží k vlastnímu politickému prospěchu.

piráti---babiš.png

Pojďme si ale nejprve stručně popsat, co ivermectin je a jaká máme k dispozici data.

Ivermectin je lék, který se používá jako antiparazitikum u zvířat i lidí, je většinou dobře snášen, ovšem jeho účinky při léčbě pacientů s covid-19 zatím nebyly ověřeny řádnou klinickou studií (na rozdíl například od v EU registrovaných vakcín) a Evropská léková agentura EMA 22. března vydala prohlášení, ve kterém NEDOPORUČUJE použití ivermectinu pro prevenci nebo léčbu onemocnění covid-19 mimo kontrolované klinické studie. Jedním z hlavních uváděných důvodů je fakt, že k dosažení deklarovaného laboratorního výsledku – tedy zastavení množení viru v těle – je potřeba až stonásobné dávky, než se pacientům podává v případě léčby, na kterou je ivermectin určen. Hrozí tak předávkování a nepředvídatelné vedlejší účinky.

Zastánci používání ivermectinu na pacientech s covid-19 argumentují tím, že na světě proběhlo a probíhá několik desítek studií účinku ivermectinu při léčbě tohoto onemocnění. Ony studie jsou shrnuty v této metastudii. Pokud se podrobněji podíváme na jednotlivé údaje, je varující především to, že počet pacientů (N) se pohybuje od jednotek po nižší stovky. Celkově je počet zapojených pacientů necelých 9000, což je stále o řád méně, než je při klinických testech obvyklé.

Žádná ze studií není tzv. dvojitě slepá – tedy není určité části pacientů podáváno placebo. O které pacienty jde, neví v takovýchto testech ani lékaři, je tak zajištěna nestrannost a zmenšeno riziko chyby lidského faktoru (akutní potřeba léku, tužby, očekávání).

Na tyto nedostatky ostatně upozorňuje také NIH – americký Národní zdravotnický institut, který doslova říká, že: „K poskytnutí konkrétnějších pokynů založených na důkazech o úloze ivermectinu při léčbě covid-19 jsou zapotřebí výsledky z dostatečně kapacitních, dobře navržených a dobře provedených klinických studií.“

K podobnému závěru dochází také Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, která vydala mezioborové stanovisko spolu se společnostmi intenzivní medicíny, infekčního lékařství, pneumologickou a ftizeologickou společností a Sdružením praktických lékařů: „Ivermectin prokazuje v laboratorních podmínkách účinek na množení viru, k jeho dosažení je ale zapotřebí podat až stonásobek běžné dávky. Klinické studie s podáváním přípravku u covid-19 vykazují protichůdné výsledky a jsou kritizovány pro malé počty pacientů a metodické chyby.“

K používání léku pro léčbu pacientů s covid-19 je skeptický i sám výrobce. A pojďme si říct, že tohle je snad jeden z nejpádnější argumentů pro opatrnost. Troufám si totiž říct, že kdyby výrobce byl schopný účinnost léku pro tyto účely potvrdit, nabízel by jej úplně všude a dělal to, co firmy dělají: vydělával peníze.

Proč se tedy tématem zabývám? Jde o to, co se přihodilo na české politické scéně.

Ještě 20. února premiér Andrej Babiš prohlašoval, že po konzultaci s odborníky ivermectin asi doporučovat nebudeme. Následně se strhla naprosto bezprecedentní kampaň, vedená především na webech dvou z největších mediálních domů v zemi. Krátce a výstižně to v glose popsal Hlídací pes.

Do až cimrmanovsky bizarního rozměru pak debatu o ivermectinu dostali někteří politici, kteří začali šířit tzv. Košický protokol či hoaxy o zoufalých zdravotnících, kteří svým pacientům tajně mažou antiparazitikum na chleba chleba, nebo prohlašovali, že k diskreditaci ivermectinu se připravuje plán „pomocí úmrtí (tedy vraždy) několika pacientů, kteří jej budou užívat“ (ano, toto je opravdu citace)..

Jiní se neostýchali se přenést debatu o využití u nás tehdy neschváleného léku například na zasedání lokálních zastupitelstev.

Pominu-li fakt, že samosprávy opravdu nemají v této oblasti žádné pravomoci, nastala paradoxní situace, kdy na jednu stranu popírají nebezpečnost či samotnou existenci pandemie onemocnění covid-19, šíří falešné zprávy, odmítají nosit ochranu dýchacích cest i očkování látkami, jejichž účinek (i možné vedlejší účinky) byl ověřen kontrolovanými studiemi a které prochází neustálou kontrolou ze strany odborných evropských orgánů; na druhou stranu se však nerozpakují vyvíjet politický tlak na lékaře a propagují použití léku, jehož účinky na dané onemocnění rozhodně prozkoumáno nemáme.

Jak se asi dalo čekat, netrvalo ani dva týdny a premiér zcela otočil, když na tiskové konferenci 2. března nadšeně oznamoval dodávku 10 tisíc balení léku do brněnské Fakultní nemocnice u sv. Anny. Zřejmě i pod tlakem veřejnosti následně Ministerstvo zdravotnictví vydalo rozhodnutí o povolení používání u nás neregistrovaného léčiva; v rozhodnutí se přímo uvádí, že jedním z důvodů pro tento krok bylo také zabránit nekontrolovanému užívání léku „načerno“.

Pokud měla tato rošáda zakrýt mnohem hlubší problémy české vlády ve zvládání pandemie, případně strhnout pozornost na pár populistů, asi si se jí to na chvíli podařilo.

Dle mého názoru je celá situace kolem ivermectinu naprosto zbytečným mrháním zdrojů a energie. Místo skutečné práce vláda sháněla krabice antiparazitika, jehož účinky se příliš neliší od placeba.

Mrzí mě situace, do které jsme se nyní jako společnost dostali – kdy jsou hlasité výkřiky populistů pro velkou část populace přesvědčivější než názory vědců a odborných orgánů a mediální prostor zabírají senzační příběhy. To mě opravdu netěší. V celé debatě o ivermectinu se například zcela ztratila informace o doporučení Evropské lékové agentury k používání kombinace léků bamlanivimab a etesevimab pro pacienty s covid-19, u kterých je velké riziko zhoršení stavu.

Falešných proroků a spasitelů a hlásných trub poplašných zpráv je plno na každém rohu. Proto prosím – ověřujte si informace. Jen informovaný člověk může dělat skutečně svobodná rozhodnutí.