PPEU

Vše, co potřebujete vědět o krizi v Orbánově Maďarsku

Vše, co potřebujete vědět o krizi v Orbánově Maďarsku

2020-12-18

Evropská unie minulý týden schválila svůj sedmiletý rozpočet i Fond obnovy, který pomůže Evropě se zotavením se z následků koronavirové krize.

Schválení se povedlo i s podmínkou dobrého stavu právního státu, kvůli které rozpočet i Fond několik týdnů blokovalo Maďarsko a Polsko. Stručně řečeno, evropské peníze od ledna mohou čerpat jenom ty členské státy, který si uchrání své demokratické zřízení.

Není proto divu, že zrovna Maďarsku tato podmínka vadila. Premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz tam za posledních deset let provedli kompletní změnu politického systému. A to do takové podoby, že už by dnes Maďarsko do EU pravděpodobně vůbec přijato nebylo. Přesto je Viktor Orbán v České republice populárním politikem, příznivý názor na něj má 48 % čechů.

Vzhledem k tomu, jak dlouho už Orbán vládne, je problémů opravdu hodně. Důsledky Orbánovy národovecké revoluce se promítají do života v zemi od dětských učebnic po ústavní systém. Připravil jsem pro vás proto shrnující článek, který vychází z našeho prosincového webináře, na jehož záznam se můžete podívat zde. V lednu chystáme další dva – jeden se bude hlouběji zabývat situací v justici a médiích, druhý se podívá na zub Orbánovu zneužívání evropských i státních peněz k vlastnímu užitku.

127633703_218351329644098_8979481210109820052_n.jpg

Problémy současného Maďarska

Změny v justici

Viktor Orbán a jeho strana Fidesz mají od roku 2010 ústavní většinu, což jim umožňuje snadno schvalovat změny ústavy. Jediné, co může stát v cestě ústavní většině v parlamentu, je ústavní soud. Viktor Orbán věděl, že si musí rychle podřídit i tuto poslední pojistku. Navýšil proto počet jeho členů a zbytek doplnil svými lidmi – a většina v ústavním soudu byla na světě. V roce 2012 byla bez konzultace s opozicí a nevládními organizacemi přijata nová ústava, která od té doby prošla už šesti (!) změnami.

Ostatních nepohodlných soudců se Fidesz zbavil tím, že snížil důchodový věk ze sedmdesáti na šedesát dva let. Soudci, kteří byli donuceni odejít, sice často uspěli u soudu (argumentovali věkovou diskriminací), jejich pozice už ale většinou byly dávno obsazené, a nemohli se tak vrátit na původní místa. Situace v justici je celkově alarmující, na což upozornila i Evropská komise ve své letošní zprávě o stavu právního státu v členských státech EU.

Ovládnutí institucí

Viktor Orbán je při konstruování svého neliberálního státu vynalézavý. Ihned po převzetí moci si uvědomil, že k uchopení skutečné moci ve státě musí ovládnout víceméně všechny jeho instituce. Do všech vysokých funkcí, kde to bylo možné, okamžitě dosadil své lidi. Nastala ale otázka, co s těmi místy, kde to nejde. Pomohl si vytvořením dalších, těm původním nadřazených institucí, kde už Orbánovi lidé sedí – a to často na extrémně dlouhé období. Příkladem za všechny je Národní rozpočtová rada, tříčlenný orgán, který musí schválit každé vládě rozpočet. Její členové jsou voleni na 9 let, a tak i kdyby Fidesz v příštích letech prohrál, další vláda bude mít obrovský problém se schválením rozpočtu. A jak každý ví, rozpočtové provizorium obvykle končí pádem vlády.

Vláda celkově dělá všechno proto, aby její moci nestálo nic v cestě. V listopadu znovu zavedla mimořádné pravomoci vlády (pod záminkou zastavení šíření koronaviru). Poprvé to udělala už na jaře a vznikla kolem toho obrovská kontroverze, většina opatření totiž vůbec nesouvisela s epidemií a měla neomezenou platnost. Po kritice byla zrušena a tentokrát opatření vyprší po devadesáti dnech. Neziskové organizace ale varují, že vládě už na jaře zůstaly větší pravomoci než před koronavirovou krizí.

Zneužívání evropských peněz

Fidesz se vůbec netají tím, že využívá evropské peníze pro utvrzení moci nových oligarchů spřízněných s vládou. Transparency International odhaduje, že korupce provází 90 % projektů spolufinancovaných z EU. Jak říkal na webináři redaktor týdeníku Respekt Tomáš Brolík, zcela otevřeně naplňuje svou politicko-historickou teorii, podle které si Maďarsko zneužíváním evropských peněz vytváří novou finanční elitu nezávislou na Západu. Občané Evropské unie už ale nechtějí Orbánovi platit jeho autokratický sen.

O tom, že lidé blízcí Viktoru Orbánovi získávají státní zakázky financované z eurofondů se veřejně ví. Co se ale stane, když na to přijde EU? Před několika lety odhalil Evropský úřad pro boj proti podvodům podvodnou zakázku na veřejné osvětlení pro společnost Orbánova zetě Istvána Tiborcze. Evropská komise chtěla peníze vrátit. Maďarsko je sice vrátilo, ale už peníze nepožadovalo po Tiborczově firmě a radši zafinancovalo pomoc ze státního rozpočtu – tedy z peněz daňových poplatníků. Maďarský nejvyšší státní zástupce případ odložil.

Je také dobré vědět, že Viktor Orbán je blízkým spojencem Andreje Babiše. Ten je druhým největším hráčem v Maďarském zemědělství a dává si velký pozor, aby nezkřížil cestu tamějším zemědělským podnikatelům napojeným na Fidesz. Orbán na oplátku Babišovi pomáhá se zemědělskými dotacemi z maďarského rozpočtu.

Konec nezávislých médií?

Podnikatelé napojení na Fidesz soustavně skupují maďarská média všeho druhu, vlastní už přibližně 90 % mediálního trhu. S těmi zbylými si Fidesz poradil vytvořením mediálního svazu, jehož členové musí produkovat obsah, který je „neutrální“. Jak vypadá takový neutrální obsah se můžeme podívat na případu z tohoto měsíce, kdy byl europoslanec Fidesz přistižen na gay party v Bruselu během lockdownu. Provládní média reportovala pouze o porušení epidemických pravidel, ani slovo o kontextu a detailech. Jenže na členství v tomto svazu je vázána podpora státu, nezávislá média proto bojují o přežití.

Neziskovky, vzdělávání a lidská práva

Orbánova vláda přijala zákony, které míří proti neziskovým organizacím – zejména těm, které se věnují pomoci menšinám a demokracii. Neziskovky jsou vládními představiteli uráženy a diskreditovány, je snaha vytvořit jim špatnou reputaci u veřejnosti. Některých aktivit těchto organizací jsou dokonce kriminalizovány, například pomoc žadatelům o azyl. Zákon je napsán tak vágně, že se do této oblasti dostane klidně i pouhé poskytnutí právní pomoci. V tranzitních zónách na hranici Maďarska a Srbska bylo zdokumentováno mnoho případů špatného zacházení (například odpírání jídla), a to i vůči dětem.

Kapitolou samo o sobě jsou vysoké školy, jejichž akademické svobody jsou omezovány z pozice vládního administrátora, který na ně od roku 2018 dohlíží. Pod instituci kontrolovanou vládou byla přesunuta i maďarská akademie věd.

Zatímco si jeden z vrcholných představitelů Fideszu užíval belgické svobody na gay party v Bruselu, chystal Fidesz další změnu ústavy. Ta prošla před několika dny a znemožnila LGBT párům adoptovat děti. Během měsíce hrdosti v roce 2019 došlo k několika napadením účastníků průvodu, policie je adekvátně nechránila, a dokonce v některých případech odrazovala oběti od oznámení napadení.

Svobodné volby?

Často se mě ptáte, jestli jsou v Maďarsku svobodné volby. Odpovědi na tuto otázku je složitější, než by se mohlo zdát. V roce 2012 změnil Fidesz volební systém tak, že vyhovuje modelu jedné dominantní strany a roztříštěné opozice. Přestože volební výsledky Fidesze od roku 2010 klesají, díky této změně nikdy nepřišel o ústavní většinu. Vzhledem k tomu, že vlastní většinu médiích v zemi, je pro něj disproporčně snadnější dělat volební kampaň. Navíc v parlamentních volbách v roce 2018 v podstatě splynuly stranické a státní zdroje, takže nebyla umožněna rovná soutěž mezi politickými stranami. Fidesz má prostě mnohem víc peněz na kampaň a nebojí se hrát velmi špinavou hru.

Zasáhne už konečně EU?

První problémy mezi EU a Maďarskem začaly už v roce 2011 kvůli omezování svobody médií. Posledních deset let se bohužel ze strany špiček Evropské unie nese ve znamení nevýhodných kompromisů a pokrytectví. Orbána brání mocná europarlamentní frakce lidovců (EPP), která mu sice loni formálně pozastavila členství, nadále ale úzce spolupracují na prosazování společných cílů. Minulá viceprezidentka Evropské komise se dokonce nechala slyšet, že kdyby nebylo Maďarsko členem lidovců, mohla by na něj být mnohem přísnější. Proti změně politického systému v Maďarsku také (narozdíl od Polska) nikdy nezasáhla Evropská komise, sankční proces vůči němu spustil před dvěma lety až Evropský parlament. Doufám, že podmínka dobrým stavem právního státu prosazená Evropským parlamentem je začátkem nové éry, ve které si Evropská komise tvrdě došlápne na autoritáře, kteří chtějí z evropských peněz živit svůj byznys.