Strasti české kyberbezpečnosti

Senátní výbor ve svém usnesení vycházel z informací od NÚKIB (Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost), na základě kterých dále vyzval vládu, aby tyto incidenty brala vážně a věnovala svou pozornost posílení kybernetické obrany státu.

Usnesení senátního výboru ale pochopitelně úroveň kybernetické bezpečnosti samo od sebe nezlepší. Navíc je absurdní, že je vůbec zapotřebí, aby senátoři museli vládu výzyvat k tomu, aby na úřadech zajistila dostatečnou úroveň kyberbezpečnosti. Vláda měla už od roku 2016, kdy byl zaznamená první velký útok, za kterým stály ruské bezpečnostní služby, investovat do kybernetické obrany více prostředků a zajistit dostatečně kvalifikovaný personál. Nestalo se tak, a proto teď opět čelíme důsledkům vládní nedbalosti a neopatrnosti.

Vrcholní politici navíc k řešení situace příliš nepřispívají. Všichni se sice dokážou shodnout, že je kyberbezpečnost státu důležitá. Pak se ale premiér Babiš snaží svalit vinu na ministra zahraničí Petříčka, že špatné zabezpečení má pouze jeho resort a nejedná se o plošný problém. Úspěšný útok cizího státu na české ministerstvo není problémem jen jednoho resortu, ale celé vlády.

Nedůvěru vůči orgánům zodpovědným za ochranu státu pak ale přiživuje i prezident Zeman. Stačí si vzpomenout, jak NÚKIB a BIS (Bezpečnostní informační služba) osočoval z ohrožení ekonomických zájmů ČR, když varovaly před riziky používání technologií čínských firem Huawei a ZTE.

Problémy s českou kybernetickou bezpečností je proto nutné urychleně řešit. Protože buď jsme v kybernetické válce a zejména od Ruska dostáváme na frak, nebo jsou lidé zodpovědní za naši bezpečnost diletanti a měli by být nahrazeni. Tak či tak je zapotřebí, aby k této problematice vláda přistupovala zodpovědně a racionálně. Jinak se zase brzy dozvíme, jak nám opět nějaká cizí mocnost hacknula nějaký úřad.