Modernizace kontroly rozpočtu EU: Evropský parlament chce digitalizaci!

Digitalizace soukromého a veřejného života je v moderní evropě naprosto zásadní krok do budoucnosti a adaptace na 21. století. Digitalizace nám usnadňuje komunikaci, přináší lepší technologie a zjednodušuje úřadování i byrokracii. Evropský systém pro podávání zpráv, monitorování a auditů se ale zatím zřejmě zasekl v minulém století a s postupem času se v něm začínají objevovat větší a větší trhliny. 

Už od svého nástupu do Evropského parlamentu se jako člen Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) zabývám tím, jak lépe zajistit, aby peníze z rozpočtu EU doopravdy končily tam, kam byly původně určeny. Momentální systém přerozdělování fondů a dotací totiž díky zastaralým kontrolním metodám efektivně vytváří prostor na podvody, korupci a střety zájmů. 

Miliardy EUR díky nedostatečné transparenci a evidenci reálných příjemců končí v pomyslné „černé díře“ a Komise, která je za rozdělování evropských peněz zodpovědná, ani netuší, kde přesně peníze evropských daňových poplatníků končí. Nejenom že dělají nedohledatelné mizející peníze z rozpočtu Evropské unii obrovskou ostudu a podkopávají její autoritu u občanů, ale také aktivně podporují různé podvodníky a agrobarony, kteří si obcházením pravidel mastí kapsy penězy svých spoluobčanů. Jako skvělý příklad slouží třeba premiér v demisi Andrej Babiš, který si takhle díky svému střetu zájmů přišel už na miliardy korun.

Zavedení digitalizace systému podávání zpráv, monitorování a auditů je proto logický, ale také velice potřebný postup, který by EU měla co nejdříve dovést do praxe. Velice mne proto těší, že se nám tento týden podařilo v europarlamentu drtivou většinou prosadit návrh řešení, na kterém jsem se svými kolegy dlouhodobě pracoval. Ten teď putuje ke Komisi, která na jeho základě do konce roku vypracuje legislativní návrh.

Roztržený pytel peněz

Evropská unie investuje skoro ⅔ ze svého rozpočtu do dvou gigantických výdajů – zemědělství a soudržnosti. Oba dva programy pomáhají Evropanům v zajištění vyšší kvality života a vyrovnání životních podmínek v členských státech. Ačkoliv jde o nesmírně důležité programy, stále mají ve vyplácení chybovost minimálně 2,7 %. Možná to nezní jako mnoho, ale když přetavíme procenta na opravdová čísla, zjistíme, že třeba v roce 2019 to bylo celých 3,37 miliard eur.

Evropská unie o peníze přichází především ze dvou hlavních důvodů. Prvním je obrovská fragmentace dat a jejich čitelnost. Údaje o příjemcích evropských peněz jsou totiž rozesety v téměř 300 regionálních, národních a meziregionálních rejstřících. U těch se navíc často liší, jakými způsoby jsou data o příjemcích dotací zapisována, a často se tak stává, že v dokumentech jsou informace napsány nečitelně nebo v jiných případech rovnou prostě chybí. Nejsou ani nastavená jednotná pravidla o uchovávání dat, často tak z rejstříků po vypršení minimální lhůty záhadně mizí.

Na to se přímo váže druhý problém: Komise a místní platební agentury v mnoha případech nemají úplný přehled o finálních příjemcích dotací. Vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech není povinné evidovat finální reálné příjemce jako fyzické osoby, se místní podvodníci úspěšně před dohledem EU schovávají za menší firmy a společnosti. Právnické osoby jako jsou firmy pak mohou peníze posílat dál, ale informace o takových přesunech už nemusí nikde zveřejňovat. Podvodníci tak používají malé firmy jako bílé koně, pomocí nichž hromadí dotace mimo dohled EU.

Evropu čeká změna!

Evropský parlament se minulý týden rozhodl, že se k problému mizejících peněz díky neefektivnímu systému monitoringu postaví čelem vpřed. Doporučení Evropského parlamentu k digitalizaci kontroly veřejného rozpočtu potenciálně přináší mnoho řešení, které únik peněz díky podvodům a korupci značně omezí.

Co jsou hlavní body doporučení Evropského parlamentu?

• Nová legislativa především plánuje zavést standardizovaný přehledný digitální monitorovací systém, přes který budeme moct lépe sledovat tok evropských peněz. Něco takového potřebuje evropa jako sůl: v návrhu jsme proto jasně prosadili, aby nový systém vznikl maximálně dva roky od schválení legislativy.
• Pokud má nový registr doopravdy fungovat, potřebujeme, aby ho využívaly všechny evropské orgány ve všech členských státech. Nový registr bude proto co nejvíce založený na zásadách open source a měl by využívat standardizované datové soubory.
• Občané EU mají mít plné právo vědět, jak se s jejich penězi nakládá a kde reálně končí. Nový systém musí být co nejdostupnější zástupcům občanské společnosti a široké veřejnosti včetně novinářů, kteří můžou na odkrývání podvodů aktivně participovat. 
• Standardizovaný monitorovací systém by měl být přístupný úřadům jako jsou Úřad pro boj proti podvodům (OLAF) nebo Evropský veřejný žalobce (EPPO), které by na jeho základě mohly provádět kontroly střetu zájmů a dalších případů nelegálního získávání peněz. Měly by také využít všech dostupných nástrojů, které má například Komise už dlouhodobě k dispozici, ale nejsou zatím povinné.
• Nový systém má evidovat, u koho doopravdy končí evropské peníze. Jak proto zmiňuje návrh, identifikace skutečného majitele je naprosto klíčová a to ať už se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu. Obrovským úspěchem je, že povinnost identifikovat skutečného majitele platí minimálně vždy, kdy jedna fyzická nebo právnická osoba vlastní více jak 15 % dané společnosti. Jde o mnohem striktnější pravidla než například v zákonu proti praní špinavých peněz, kde ja taková hranice nastavená na 25 %. 
• Aby mohl celý systém monitoringu fungovat i zpětně, je především důležité zajistit, aby data o příjemcích z rejstříku nemizela hned po dvou letech, jako tomu bylo v mnoha státech doposud. Nový minimální hranice 5 let sice není nejlepší, ale zajistí, že pokud se později zjistí nějaký přestupek, bude stále dohledatelný.
• V poslední řadě návrh legislativy vyzývá Komisi, aby více zapracovala na využívání nástrojů členskými státy. Příkladem je systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů (EDES), který mapuje podvodníky s evropskými dotacemi. Jde přitom o velice užitečný systém, který vytváří černou listinu firem, které podváděly rozpočet EU. EDES doposud mohl kontrolovat pouze fondy využívané v přímém řízení, které tvoří pouhých 20 % rozpočtu EU. Návrh proto žádá, aby Komise nadále posílila kompetence takto užitečných nástrojů.

Lepší EU je možná

Jak to samozřejmě funguje u všech podobných návrhů, ještě není zdaleka vyhráno. Návrh teď poputuje ke Komisi, která na jeho základě vytvoří legislativní návrh a bude ho nadále konzultovat se zbytkem evropských orgánů. Ačkoliv v momentálním názoru parlamentu podle mě chybí pár drobností, sám jsem s jeho podobou velice spokojený. Doufejme, že to tak bude vnímat i Komise a na návrhy Evropského parlamentu přistoupí zodpovědně.

Schválení doporučení většinou v Evropském parlamentu je výbornou zprávou jak pro evropský rozpočet a občany, tak pro budoucnost evropských institucí. Evropský parlament si velice dobře uvědomuje klíčovou potřebu digitalizovat veřejné orgány a instituce za účelem vytvořit evropské instituce transparentnější a přehlednější pro veřejnost. Důvěru veřejnosti si totiž EU nemůže získat nestálým skrýváním důležitých procesů, ale naopak maximální otevřenosti a vstřícnosti.