Můžeme se z krize proinvestovat?

31.05.2022
Inflace v Česku dosáhla v posledních měsících nejvyšší hodnoty od vzniku samostatného státu.

V březnu tohoto roku dokonce překročila desetiprocentní hranici s hodnotou 12,7 %, které se nejvíce přiblížila během ekonomické krize v roce 2008, avšak i tehdy dosáhla maximálně hodnoty 7,9 %. Růst platů toto zdražování rozhodně nedožene. Česká národní banka zareagovala poměrně rychlým zvýšením úrokových sazeb na 5%, což je též nejvyšší hodnota za posledních 20 let.

Sami akonomové však nejsou v tomto zásahu do ekonomiky jednotní. Zatímco s velmi vysokou inflací se potýkají v podstatě všechny evropské státy, jednotlivé vlády na ni reagují různě. Ať už snížením DPH a zastropováním ceny některých produktů v případě Maďarska nebo snížením DPH u základních potravin v případě Turecka. Nicméně provádět kroky ke snížení inflace je věc jedna, zavádět dlouhodobá komplexní řešení pro transformaci státní ekonomiky věc druhá.

inflace

Jaké jsou evropské nástroje na podporu ekonomiky Česka? A jaká je naše vize, kam by se mělo Česko­ ubírat?

Jaká je naše vize pro Česko? 

Piráti dlouhodobě prosazují myšlenky moderního státu, který flexibilně reaguje na současné výzvy. Mezi ně patří například rostoucí ekonomická a sociální nerovnost mezi obyvateli západních zemí, Česko nevyjímaje, nebo malákonkurence na většině trzích. Tu můžeme sledovat například na trhu s mobilními daty, kde ceny pro české zákazníky jsou jedny z nejvyšších v Evropě kvůli rozdělení trhu výhradně mezi 3 velkém operátory. Právě větší konkurence na trhu je klíčem jednak ke snížení cen produktů, jednak ke stlačení zisků korporací na obvyklou úroveň, což ve výsledku posiluje příjmovou rovnost. Nedává proto absolutně smysl, aby v současné době existovala jakékoliv daňová zvýhodnění či dotace pro nejbohatší a nejmocnější firmy. 

Ve své koncepci se totiž česká ekonomika zasekla v transformační porevoluční vizi někde na přelomu 21. století. Již dávno nemůžeme benefitovat z přílivu zahraničního kapitálu nebo levné a kvalifikované pracovní síly v továrnách. Samotná výroba je v Česku velmi diverzifikovaná, což jí činí velmi odolnou vůči výpadkům v produkci nebo poptávce v některém z odvětví, nicméně přidaná hodnota produktů je velmi nízká. Oproti sousednímu Německu tak z hlediska samotné výroby v podstatě nezaostáváme, ale z hlediska marže, kterou jsme schopni na výrobcích získat, zůstáváme značně pozadu. Nyní je proto třeba proměnit průmyslovou montovnu na technologickou mozkovnu. 

Aby vzrostl podíl přidané hodnoty na produkci, je třeba investovat především do výzkumu a inovací, dále pak do vlastního designu a následných doplňkových služeb. Levné součástky tak musíme vyměnit za kompletní hotové výrobky s unikátní technologií. Z tohoto důvodu chceme také podporovat technologické startupy využívající například prvky umělé inteligence nebo vlastní unikátní technologické know-how. Příkladem budiž sousední Německo, které loni založilo Fond budoucnosti na podporu startupů pracující s „technologií budoucnosti“” v hodnotě 10 miliard EUR. Soukromý sektor v Česku sice do technologii a výzkumů část svého zisku investuje, nicméně pro veřejný sektor to zdaleka neplatí. 

Další oblastí, kam by podle předních ekonomů měla téct značná část investic, je digitalizace státní správy a robotizace práce, což Piráti prosazují jako jednu ze svých dlouhodobých priorit.. Úřady musí obíhat (dobře zabezpečená) data, nikoliv lidé a papíry, a rutinní manuální práci je třeba nahradit výkonnými a v podstatě nechybujícími roboty. 

V digitalizaci státní správy nám mohou být vzorem Dánsko nebo Estonsko. V žebříčku rozvoje e-governmentu sestavovaného OSN se tyto státy umístily na prvních příčkách, zatímco Česko skončilo v rámci světa na 39. pozici, jen jednu příčku nad Běloruskem. Hlavním cílem je odstranění nesmyslné byrokracie, větší přístupnost služeb veřejnosti a především možnost vyřízení co nejširší agendy online skrze některý z online nástrojů ověření identity. V robotizaci je v Evropě premiantem poměrně nepřekvapivě Německo s 371 roboty na sto tisíc zaměstnanců, zatímco v Česku jich na stejný počet pracovníků připadá 101. Stále se tedy držíme nad celosvětovým průměrem, nicméně pomalou modernizací průmyslu se propadáme na nižší a nižší příčky. 

V neposlední řadě je pak jednou z hlavních současných výzev urychlení a podpora ekologické transformace. Jak ukazuje výzkum Evropské Investiční banky (EIB), k posílení české ekonomiky bude třeba investovat především do ekologických a digitalizačních projektů. A to formou dlouhodobé investiční podpory. Co nejrychleji bychom měli především modernizovat zemědělství s ohledem na produkci šetrnou k životnímu prostředí, dekarbonizovat dopravu a průmysl zaměřit se tak na využívání obnovitelných zdrojů.

A právě ve zmíněných aspektech Česku pomůže Evropská unie. 

urokovesazbycnb-2

Z jakých evropských fondů může Česko čerpat? 

Jelikož je Česko stále čistým příjemcem peněz z EU, v rámci nejrůznějších programů může čerpat peníze na celou řadu investic od digitalizace státní správy po technologický výzkum. Celkově je momentálně v nejrůznějších fondech na období 2021 až 2027, ze kterých může Česko následující roky čerpat, alokován skoro 1 billion korun, což odpovídá zhruba dvou třetinám ročního příjmu státního rozpočtu (!). Jedná se tedy o jedinečnou možnost, jak nastartovat po-covidovou ekonomiku v nejrůznějších oblastech. Nejvíce prostředků, které jsou pro Česko momentálně dostupné či budou dostupné v nejbližší době, lze čerpat z Národního plánu obnovy, Fondů soudržnosti a Modernizačního fondu

Národní plán obnovy je financován výhradně z Evropského nástroje pro oživení a odolnost,[Denisa Pe1] který je součástí širšího programu NextGeneration EU. Česko má v rámci tohoto programu k dispozici asi 180 miliard korun, které slouží na urychlení digitální a zelené tranzice země. Tedy na investice přesně do těch oblastí, které dlouhodobě vyhodnocujeme jako stěžejní pro ekonomickou prosperitu Česka. 

Fond soudržnosti neboli kohezní fond naopak slouží ke komplexnímu rozvoji chudších unijních států. Především pak k rozvoji infrastruktury, služeb a v neposlední řadě vývoje a inovací. V současnosti máme v rámci něho k dispozici téměř 500 miliard korun, které lze částečně využít právě i na podporu technologických a inovačních startupů. Mimo to je určen na investice do životního prostředí včetně oblastí souvisejících s udržitelným rozvojem a energetikou, které představují přínos pro životní prostředí. 

Dalších 150 miliard v rámci Modernizačního fondu financovaného z prodeje emisních povolenek je pak určeno k modernizaci energetiky, průmyslu, částečně dopravy a budov, infrastruktury, směrem k nižší emisní zátěži. Modernizační fond je zároveň součástí strategického balíčku Green Deal. Z emisních povolenek je zároveň financován i Inovační fond na podporu velkých inovativních projektů. V rámci něho Evropská unie rozdělí 10 miliard eur na podporu meziregionálních nízkouhlíkových technologických projektů. V tomto případě jsou však peníze vypláceny přímo konkrétním projektům, nikoliv přidělovány jednotlivých zemím.

Česko tak má nyní díky jednotlivým evropským fondům jedinečnou příležitost nejen obnovit, ale pořádně nastartovat pošramocenou pocovidovou ekonomiku. Celkové finanční prostředky, které má díky nim k dispozici, odpovídají dvou třetinám ročnímu příjmu státu. Mohou ale být směřovány pouze do inovací, výzkumu, digitální a ekologické transformaci a modernizaci průmyslu. Pouze na financování klimatických opatření obdrží Česko v následujících letech až 800 miliard korun, které  budou směřovat do mnoha oblastí: od obnovitelných zdrojů energie a komunitní energetiky přes zlepšování energetické účinnosti až po udržitelné zemědělství.

investicefondyeu__1_