Na Balkáně se zastavil čas. Evropská komise pomáhá zemím bývalé Jugoslávie špatně

Revoluce roku 1989, pád Sovětského svazu nebo rozpad Jugoslávie – to všechno byly zásadní události, které daly za vznik řadě nových států, které začaly směřovat na Západ – do Evropské unie. Narozdíl od České republiky nebo Polska existují ale stále státy, kterým se to vstup do EU zatím nepodařil.

Evropská unie se proto už 20 let snaží státům západního Balkánu, bývalé Jugoslávie, pomoct s řadou reforem právního státu a svobody justice, které jsou potřeba pro vstup do EU. Bohužel se zdá, že přes veškerou snahu obou stran nedosahuje pomoc EU potřebného vlivu.

Komise svoji pomoc západnímu Balkánu naprosto odflákla a problémy právního státu přetrvávají. Namísto pomoci tam, kde to bylo potřeba, Komise podporovala převážně krátkodobé projekty a vytvářela nepřesné analýzy. Nesmyslné hospodaření nás nakonec stálo stovky milionů eur.

Dá se to přitom dělat dobře. Komise musí kompletně překopat svoji strategii a nastavit si dosažitelné cíle. Západní Balkán do Evropy patří - nejde na něj ale pouze házet peníze a doufat, že se něco stane. Peníze se musí především investovat do dlouhodobých a funkčních projektů.

Na Balkáně se zastavil čas

Až na výjimky, jako je Severní Makedonie a do určité míry i Černá Hora, se problémy stagnujícího právního státu promítají všude. Korupce se ve většině sledovaných států za posledních pár let značně zhoršila nebo alespoň nezlepšila. Podle indexu vnímání korupce od Transparency International se Balkánské státy nachází pod světovým průměrem – někde okolo Kazachstánu nebo Egypta. Podobně špatné jsou i výsledky indexů právního státu nebo svobody tisku, kde soupeří o příčky třeba s Brazílií nebo Nigérií.

Bývalé Jugoslávské státy trápí problémy se soudy. Soudci jsou totiž v některých státech napadáni vlastními vládami. Jinde jsou jakékoliv reformy stále v nedohlednu. Lépe na tom není ani korupce, kdy v řadě států chybí hospodářská soutěž a velké zakázky končí u osob napojených na vládu nebo v kasách politických stran. Bohužel, i zde se novináři nachází pod konstantními výhružkami násilím a některá vládami podporovaná média záměrně šíří dezinformace proti opozici.

Ačkoliv jsou podmínky pro zlepšení nepříznivé, v některých státech západního Balkánu se pomalými krůčky mění věci k lepšímu. V Srbsku a Bosně a Hercegovině se podařilo urychlit jednání soudů a závratně snížit počet nevyřízených případů. Zavedení standardizovaných procesů v Srbsku snížilo počet nevyřízených případů o 60 % z 1 399 481 případů na 571 233. Černá Hora zase začala lépe uplatňovat etická pravidla u stíhání hospodářských trestných činů a Albánie kompletně přepracovala právní a politický rámec pro soudnictví.

Komise „pomáhá“, neví ale jak

Evropská unie už léta mnoha způsoby na západním Balkáně podporuje potřebné reformy právního státu pro vstup do EU. Podpora Evropské unie se skládá především z politického dialogu a finanční podpory skrze nástroj předvstupní pomoci (NPPII). Jenom mezi lety 2014 až 2020 Evropská unie do druhé fáze NPP vložila částku okolo 700 milionů eur.

Podle zprávy Evropského účetního dvora ale vyplývá, že Komise často posílá obrovské množství peněz na neúčinné projekty, které nemají na zlepšení právního státu žádný vliv. To je z velké části způsobeno špatně nastaveným monitorováním projektů. Namísto aby se zprávy zabývaly dopady jednotlivých projektů, zajímaly se spíše o počet aktivit, které v jednotlivých projektech proběhly. Zjednodušeně řečeno Komisi stačilo vidět, že se něco děje, ale už ji nezajímalo, jestli to má jakýkoliv smysl.

Evropské peníze tak často podporovaly krátkodobé projekty, které odrážely politické priority EU a Komise, ale v reálu nepomáhaly vytvořit stabilní prostředí, které by dlouhodobě dokázalo samo kontrolovat stav právního státu. Silná a odhodlaná občanská společnost, která je základem pro dobré fungování demokratického státu, byla přesunuta až na druhou kolej.

Není se proto čemu divit, že zájem o reformy v občanské společnosti napříč západním Balkánem nadále klesá. Srbsko například slibovalo velkou ústavní reformu už někdy v roce 2014, náznak příchodu změn ale začal až někdy o 6 let později. Neschopnost EU podpořit smysluplné projekty a dlouhotrvající „status-quo“ vede k obecnému poklesu zájmu západního Balkánu o vstup do EU.

Obrovský problém jsou také pravidla a podmínky, za kterých Komise peníze na jednotlivé projekty vyplácí. Ty totiž často nebyly konkrétně stanovené a NPP II postrádá přísná ustanovení o podmíněnosti, která by přímo propojovala pozdržení reforem v oblasti právního státu s omezením financování v jiných oblastech. Nastávají pak naprosto směšné situace jako v Bosně a Hercegovině, kdy Komise poskytla Vysoké radě pro soudnictví a státní zastupitelství 18,8 milionu EUR a ta je následně vůbec nevyužila na žádná adekvátní opatření.

Kromě nedostatku politické vůle a odpovědnosti za reformy mohou být projekty NPP II zdržovány také z důvodu omezené správní kapacity. Komise však nevyužívá systematicky účinné nástroje na zmírnění tohoto rizika. Pravidla pro uplatňování politické podmíněnosti prostě nejsou jasná.

Dá se to udělat lépe

Rozšíření Evropské unie o státy západního Balkánu je zaručeně jednou z priorit Pirátů. Budeme ho proto prosazovat při předsednictví ČR v Radě EU, které ostatně nastane už za pár měsíců. Pokud máme ale žadatelům o členství pomoct, musíme to udělat tak, abychom jenom nemrhali penězi evropských daňových poplatníků.

Komise by měla kompletně překopat své strategické cíle na západním Balkáně a jasně nastavit konečné ukazatele dopadu svých projektů v rámci právního státu, nezávislosti justice a dalších parametrů potřebných pro vstup do Evropské unie.

Ruku v ruce s tím musí Komise jasně prioritizovat své projekty na západním Balkáně tak, aby podporovaly místní nezávislé organizace občanských společností a nezávislých novinářů. Bez podpory dlouhodobých projektů prostě nejde požadovat komplexní dlouhodobé reformy.

V poslední řadě je potřeba propojit vyplácení finančních prostředků z nového plánu NPP III v ostatních oblastech s právním státem a zajistit podmíněnost vyplácení finančních prostředků zlepšením právního státu.

Report_Balkan