Evropa potřebuje nové vlastní zdroje. Kde peníze vezme?

Nikdo nemá rád zvyšování daní. Klasický argument je, že daně znamenají nižší zisky firem, vyšší ceny nebo obojí. I proto od populistů jako Andrej Babiš návrhy na zvýšení daní nikdy neuslyšíte – a rozhodně ne před volbami. Ne vždy jde ale to, že co je populární, je také správné.

Když je stát efektivní, bohatnou všichni. Koronavirová pandemie naplno ukázala, jak důležité jsou fungující veřejné instituce – ať už jde o testování, trasování nebo kompenzace firmám. Zatímco tyto aspekty mají plně v gesci jednotlivé členské státy, Evropská unie se zaměřila na plán obnovy ekonomik po krizi. K tomuto cíli přispěje historickou společnou půjčkou ve výši 750 miliard eur, které mohou členské státy investovat do digitální a ekologické transformace svých ekonomik.

Mimořádnou půjčku bude potřeba splatit a k tomu mají pomoci nové celoevropské daně (tzv. nové vlastní zdroje). Myslím si, že současné návrhy jdou správným směrem. Nejen že pomohou zaplatit účet za koronavirovou pandemii, ale mohou být i efektivním nástrojem boje proti globálnímu oteplování.

Skvělým příkladem je systém emisních povolenek (Emissions Trading System - ETS). Pokud firma v rámci své produkce vypouští emise oxidu uhličitého, musí si za každou tunu CO2 opatřit jednu emisní povolenku. Množství povolenek kontroluje EU a jejich cenu určuje trh. Pokud bude povolenka příliš drahá, může si firma spočítat, že se jí spíše vyplatí investovat do ekologické technologie výroby. Genialita celého systému spočívá v tom, že emise nejdříve snižují ty firmy, pro které je to nejlevnější. Těm by se totiž nevyplatilo kupovat povolenky ani za nízké ceny. Tím dochází k minimalizaci celkových nákladů ekologické transformace.

Ano, náklady pro firmy budou i tak nezanedbatelné. Stejně tak může dojít ke zvýšení cen neekologických komodit – typicky cement nebo ocel. To je ale důsledek toho, že jsme v minulosti ignorovali ekologické škody, které výroba těchto komodit přináší. A ať se nám to líbí, nebo ne, někdo ekologickou transformaci bude muset zaplatit. Pokud lidé kritizují ekologické daně, ať navrhnou také alternativu. Jediná další možnost je financovat všechny ekologické investice z veřejných rozpočtů – to by ale znamenalo vyšší daně pro všechny.

S emisními povolenkami úzce souvisí návrh uhlíkového cla. To má zajistit, aby importéři ze zemí mimo EU neměli neférovou výhodu oproti domácím producentům, kteří musejí platit za emisní povolenky. Tento problém je zatím řešen provizorně – firmy v odvětvích s vysokou konkurencí dostávají povolenky zdarma. To mělo díky clu skončit, ale Evropský parlament bohužel schválil protekcionistický paskvil, který navrhuje povolenky zdarma zachovat. Jednání ještě nejsou u konce a já se maximálně zasadím o to, aby byly povolenky zdarma vyškrtnuty.

Loňské vlny sucha přesvědčily většinu popíračů klimatické změny, že tato hrozba je velmi reálná – podobně jako plné nemocnice snad přesvědčily popírače koronaviru. V obou případech to bylo pozdě. Nové evropské daně je proto potřeba přijmout co nejdříve – populistům navzdory.