Novinky z vesmíru: noví čeští kosmonauti nebo první komerční výstup do volného prostoru

Evropský vesmírný program je jedním z témat, kterému se na půdě Evropského parlamentu intenzivně věnuji. Obzvláště v souvislosti se současnou geopolitickou situací si také uvědomuji, jak důležité je mít například nezávisle na jiných státech fungující geonavigační systém nebo satelity pro vzdálené pozorování Země.

Za deset let fungování EUSPA (a její předchůdkyně GSA) se systémy Galileo, EGNOS a Copernicus staly důležitou součástí evropské bezpečnostní infrastruktury, poskytují ale i data třeba pro dopravní systémy nebo zemědělství.

A co se chystají za novinky nejen v EUSPA, ale také jinde v oblasti vesmírného sektoru?

Pojďme se podívat!

EUSPA neustále hledá nové způsoby, jak do evropského vesmírného sektoru nalákat další investory. V letošním roce proto rozjíždí informační konference pro investory – první z nich se bude konat už 28. března a zaměří se na to, jak mohou vesmírné technologie pomoci ve stavebnictví, udržitelné transformaci sektoru nebo například při údržbě velkých infrastrukturních staveb.

Vedle investorů jsou potřeba zejména šikovní lidé s dobrými nápady, kteří jsou základem každé úspěšné mise nebo nového projektu. Třetí ze série hackathonů Cassini se zaměří na to, jak využít data ze systému Copernicus, Galileo a EGNOS v oblasti cestovního ruchu, udržitelného cestování. Zkoumat se budou i způsoby, jak cestovatelům ulehčit poznávání evropských měst a přírodních krás.

Vzpomínáte si ještě na „výběrové řízení“ na nové evropské astronauty, které ESA vyhlásila začátkem loňského roku? Z České republiky se přihlásilo 204 lidí (z toho 37 žen) a po prvním kole výběru máme stále šestnáct hvězdných želízek v ohni – šest žen a deset mužů. Finální výběr nové generace astronautek a astronautů chce ESA oznámit na konci tohoto roku.

Válka na Ukrajině samozřejmě ovlivňuje i vesmírný sektor. Provoz Mezinárodní vesmírné stanice ISS, který je na spolupráci vesmírných agentur z celého světa závislý, zatím běží bez problémů. To samé se ovšem nedá říct o některých dalších projektech. Z českého pohledu asi nejvíce zamrzí pozastavení mise ExoMars, která měla odstartovat v září tohoto roku na ruském nosiči Proton z kazašského kosmodromu Bajkonur. V Rusku se staví také přistávací platforma modulu, jejíž součástí ovšem mají být různé evropské vědecké nástroje – mezi nimi také přístroj pro měření změn elektromagnetického pole v pásmu slyšitelných kmitočtů (zjednodušeně řečeno, přístroj bude zkoumat marsovské blesky).

Start mise ExoMars byl prozatím odložen na rok 2026 (původně přitom měla startovat již v roce 2018) a ESA hledá náhradní řešení. Ruská vesmírná agentura Roskosmos mimo to v reakci na zavedené sankce oznámila také okamžité přerušení startů ruských raket ze základny ESA ve francouzské Guyaně. Ohroženo tak je třeba vynesení dvou várek geonavigačních satelitů Galileo. Ty by mohly nakonec letět například na evropském nosiči Arianne 6, který za sebou nicméně ještě stále nemá všechny potřebné testy a bylo by chybou jeho start uspěchat.

Společnost SpaceX chystá první start zařízení SuperHeavy se Starship – zatím tedy bez lidské posádky (kombinace by mimochodem mohla na orbitu vynést až sto lidí). Tady si můžete pustit úspěšný let a přistání testovacího modulu SN15. V budoucnu bude k zachycení lodi Starship při přistání a její následné nasazení na raketu Superheavy sloužit Mechazilla, tedy jakési obří kleště. Nejlíp to opět popíše video, mrkněte sem – fakt to stojí za to.

U SpaceX ještě chvilku zůstanu. Nedávno jsem informoval o soukromé orbitální misi Inspiration4. Jared Isaacman, který misi zaplatil, se nyní se SpaceX domluvil na dalších třech soukromých letech do vesmíru – včetně prvního komerčního výstupu do volného prostoru a prvního pilotovaného letu Starship.

To je pro dnešek z vesmírných novinek všechno, na další chystané zajímavosti se podívám zase příště!