Patenty jako brzda inovací

06.06.2022
Množství získaných patentů již dávno není – pokud kdy vůbec bylo – vhodným ukazatelem vývoje a inovací firem nebo států. Přesto se stále někteří „odborníci“ snaží šířit názor, že „čím víc patentů, tím lépe“ a „kdo nepatentuje, neinovuje“. Ve skutečnosti je tomu ale právě naopak.

Proč je s patenty problém? 

Na světě existuje pět velkých patentových společností. Patentový a známkový úřad USA (USPTO), Evropský patentový úřad (EPO) a tři asijské patentové úřady. Kromě toho, že nikdy neexistovala jednotná metodika pro přidělování patentů, je tento „ochranný systém“ jen překážkou na volném trhu a vládami podporovaná monopolní opatření. 

Ve výsledku tak například při výrobě léčiv vede tento přístup akorát k omezení výrobních kapacit potřebných léků a tím mnohonásobnému nárůstu jejich ceny. Zářným příkladem mohou být vakcíny proti COVIDu-19, které kvůli farmaceutickým patentům mohli vyrábět jen vynálezci vakcín a několik partnerů, kteří od těchto vývojářů získali povolení. Celosvětové proočkování populace tak bylo kvůli takto „omezené“ produkci vakcín výrazně pomalejší a dražší. Kdyby se patenty na léky a vakcíny uvolnily, mohlo se zabránit rozšíření pozdějších covidových mutací. Jen těžko lze tedy v patentech vidět nějaký celospolečenský přínos. 

V Americe se patentuje, v Evropě se inovuje

Zatímco Evropská legislativa je ohledně udělování patentů poměrně striktní, v Americe je možné patentovat v podstatě cokoliv. Od Evropského patentového úřadu (EPO) obdrží patent skutečně jen vynálezci, kteří přišli s novým technickým řešením nějakého problému, které s využitím stávajících technologií není zjevné. Oproti tomu v USA (u USPTO) lze získat patent na jakoukoliv kuriozitu. Spíš úsměvným příkladem může být patent z roku 2001 na „pivní deštník (beerbrella)“. Jedná se v podstatě o malý deštník nebo slunečník, který chrání lahev nebo plechovku před přímým sluncem. Takových příkladů pak lze najít nespočet. Měřit míru inovativnosti pomocí těchto patentů je proto více než absurdní. 

V Evropě naopak můžeme nalézt nespočet malých IT společností či technologických startupů z nejrůznějších oblastí – od ekologických inovací v zemědělství po recyklaci nejrůznějších typů odpadů. V podstatě žádný z nich však o patentu ani neuvažuje. Budoucností současné informační společnosti totiž rozhodně není v tom, aby velké společnosti dusily konkurenci stále rostoucím počtem triviálních a rozsáhlých patentů, ale naopak ve sdílení informací a know-how. 

Patenty je třeba nahradit alternativním systémem podpory inovací

Z dlouhodobého hlediska je třeba vytvořit alternativní systém podpory inovací, který by patenty nahradil a zajistil, že výsledky výzkumu budou ku prospěchu společnosti a nikoliv bohatým korporacím. Patentování znalostí v oblastech, jako je genetika, biotechnologie nebo software, z nich činí hmatatelnou hrozbu pro budoucnost naší společnosti. Monopoly musíme nahradit přístupem, který umožní svobodnější a spravedlivější trh, namísto toho, aby se nadále potlačovaly inovace.