PODCAST RŮST S ČISTÝM SVĚDOMÍM: Je v Česku sucho?

01.10.2021
Co se dá dělat se suchem, které v posledních letech trápí českou krajinu? A máme se suchem vůbec problém, když zároveň řádilo tornádo a přívalové deště? Povídali jsme si s krajinným inženýrem a ústeckým ekologem Vítkem Rousem.

Tento díl jsme natáčeli v létě, kdy teploměr na ulici hlásil 34 stupňů Celsia. Vysoká teplota bude do budoucna stále častější jev. „Praha bude mít klima jako Tbilisi nebo Neapol. A bude sušší, což není dané tím, že by tu méně pršelo, ale tím, že prostě bude tepleji,“ vysvětluje odborník na vodu v krajině Vítek Rous.

„Celkové srážkové úhrny v posledních letech nejsou podprůměrné, nebo ne o tolik nižší. Co je jiné, to je vyšší teplota a tím i vyšší odpar vody. Proto tu bylo sucho. To přináší klimatická změna.“

Hlavní příčinou sucha je totiž fakt, že na našem území stoupá teplota a při vyšších teplotách se víc vody odpařuje. To ohrožuje hlavně regiony, kde je dlouhodobě vody málo. „Na Rakovnicku nebo na jižní Moravě vždycky méně pršelo. Doteď tam voda dotekla odjinud. Problém je, když se v těchto místech začne ještě víc oteplovat. Podle predikcí bude v roce 2050 na jižní Moravě průměrná teplota 23-4 stupňů, což je o 2 stupně víc, než jsme byli zvyklí. A pokud nebude víc pršet, tak prostě bude mnohem méně vody,“ vysvětluje Vítek Rous, jak vyšší teploty způsobují sucho.

Pusťte si v našem novém podcastu.

Podcast najdete na SPOTIFY, APPLE PODCAST, GOOGLE PODCAST nebo na RSS.COM!


„Opatření neděláme jen kvůli klimatické změně. Děláme je hlavně kvůli nám samotným, aby se nám v krajině lépe žilo.“

Na sucho v Česku mají vliv i Rakušané a Němci

Vítek Rous upozorňuje, že se nedá jednoduše spočítat, kolik vody která udrží nebo vrátí do krajiny jedna konkrétní přehrada. „Je potřeba si vzpomenout, že existuje velký vodní cyklus a malý vodní cyklus. Velký vodní cyklus znamená, že se voda odpaří z moře do mraků, k nám mraky přinese vítr, tady spadne déšť a odteče od nás zase do moře. Malý vodní cyklus znamená, že voda neodteče všechna, část vody se tu odpaří přes vegetaci a hladinu vody. A není úplně jasné, kolik se jí vrátí zpátky,“ vysvětluje, jaké chyby v úvaze se občas dopouští laici.

Praktický příklad je představa, že když uděláme tůňky a obnovíme lesík, tak ovlivníme malý vodní cyklus a voda, která se u nás odpaří, taky u nás spadne. „Malý vodní cyklus má ale pořád zásah stovky kilometrů, takže i tahle voda spadne třeba v Maďarsku. Nemáme přesná data, zkrátka nevíme, jestli se skrze malý vodní cyklus vrátí 30 % nebo 60 % vody,“ vysvětluje expert na vodu v krajině.

Prakticky je tak pro sucho v Česku důležité i to, jaká opatření přijme Německo nebo Rakousko. Pro řešení sucha přitom zatím neexistuje mezinárodní plán, který by šířeji zohledňoval stav krajiny nebo právě podmínky vody v krajině.

Kdo jsou to „zemědělci z Václaváku“ a proč jich máme v Česku nejvíc? Jak může pomoct vodě v krajině precizní zemědělství nebo lepší standardy pro hospodaření s půdou? Proč se u nás bude pěstovat víc vína, ale asi už ne pomeranče? Jsou přehrady odpověď na sucho? Pusťte si celý rozhovor v našem podcastu.


Máme podcast!

Růst s čistým svědomím – tak se jmenuje nový pirátský podcast europoslance Mikuláše Peksy. Podcast vznikl proto, aby dal prostor lidem, kteří mají zájem o čistou, udržitelnou budoucnost a chtějí se prakticky bavit o tom, kudy k ní dospět. Dostane se v něm na konkrétní příběhy lidí, zajímavé projekty z celé Evropy nebo i lidsky převyprávěné odborné debaty. Poslouchat můžete ve všech podcastových aplikacích (SPOTIFY, APPLE PODCAST, GOOGLE PODCAST nebo na RSS.COM) i u nás na webu.

Archiv dílů:

Díl 1: Turów (Milan Starec)

Díl 2: Klimatický chaos v Česku (Dana Balcarová)

Díl 3: Rýsuje se plán (Tomáš Jungwirth)

Díl 4: Uhlíkové clo (Kateřina Davidová)

Díl 5: Studentské stávky za klima (Klára Bělíčková)