PODCAST Růst s čistým svědomím: Studentské stávky za klima

10.09.2021
Studentské stávky za klima se za poslední dva roky staly jedním z nejviditelnějších projevů občanských aktivit v současné době.

Ta nejbližší proběhne v září, těsně před volbami. „Náš požadavek je, aby řešení klimatické změny bylo jedno z primárních témat, která bude budoucí vláda řešit. Tyhle volby musí být o klimatu,“ říká Klára Bělíčková, studentka a jedna z představitelek české organizace Fridays for Future, v novém dílu našeho podcastu.

Podle ní se vnímání klimatické krize posouvá. „Před deseti lety jste se bavili, jestli tady klimatická změna vůbec existuje. Před pěti lety to byla debata, jestli musíme být uhlíkově neutrální. V roce 2021 jsme se bavili o tom, že musíme skončit s uhlím v roce 2030. Společenská debata je někde jinde,“ shrnuje posun v debatě Klára Bělíčková.

Další zásadní milník vidí v tom, že se EU zavázala k uhlíkové neutralitě v roce 2050, což podpořila i Česká republika.

Zatímco společenská debata se mění, politická rovina spíš stagnuje. „Každý stát se s tím vypořádává trochu jinak a třeba Česká republika v tomhle hraje velkou roli. Někomu se možná zdá málo, že v Česku budeme snižovat emise, ale naše role je docela významná,“ poukazuje studentka na fakt, že Česko patří k zemím s velkou produkcí uhlíkových emisí.

Vládní uhelná komise, která měla s dekarbonizačními plány pohnout, byla podle ní ale spíš falešná naděje. Žádný jasný plán, co dělat s těžbou uhlí, vláda nepřijala.

Pusťte si v našem novém podcastu.

Podcast najdete na SPOTIFY, APPLE PODCAST, GOOGLE PODCAST nebo na RSS.COM!


Mlčení je horší než nadávky

Faktem je, že čeští politici, ale i média otázku klimatické změny často ignorují. „Pořád slyšíte – jo, jo, jo, to budeme řešit někdy později. Nemůžete nic dělat, ani si zvolit toho, koho byste chtěli,“ vysvětluje studentka, proč volí cestu stávky.

Sama přitom původně chtěla řešit spíš zero-waste a omezování odpadů. Jenže kvůli nízkému věku si nemohla založit vlastní organizaci, tak se přidala ke vznikajícímu hnutí.

Jsme studenti, kterým je třeba čtrnáct, patnáct let, mně osobně je šestnáct. Spojuje nás ale strach z toho, co může nastat. Když cítíte kolem sebe kolektiv, když víte, že nejste na řešení sami, tak jdete do ulic a čekáte, jaká bude reakce. A tak jsme zase zpátky.

Studentské hnutí za klima má v tuzemsku i svoje odpůrce. Najdou se i tací, kteří nejdou daleko pro hrubší slovník. Například hlavní představitel české průmyslové lobby před časem řekl, že by studenti na ulicích „měli dostat přes držku“.

Co je horší, nadávky, nebo mlčení? A v čem vidí Klára naději? Jak se vůbec podařilo dostat tolik mladých lidí do ulic? Jak by to vypadalo, kdyby do Česka přijela Greta Thunberg? A co budou studenti a studentky dělat, pokud stávka nepovede k posunu? Poslechněte si v dalším dílu našeho podcastu Růst s čistým svědomím.

Archiv dílů:

Díl 1: Turów (Milan Starec)

Díl 2: Klimatický chaos v Česku (Dana Balcarová)

Díl 3: Rýsuje se plán (Tomáš Jungwirth)

Díl 4: Uhlíkové clo (Kateřina Davidová)