Skrytá hrozba koronaviru: Ohrožení klimatických opatření

10.06.2020
Kvůli tvrdým ekonomickým dopadům koronavirové pandemie se stále více objevují názory, že by EU neměla tolik lpět na svých klimatických cílech, jako je třeba uhlíková neutralita. Tento přístup je ale cestou do pekel. Mimo jiné proto, že lidské činnosti ovlivňující životní prostředí ve svém důsledku přispívají k vytváření vhodných podmínek pro propuknutí nové pandemie.

Akutní koronavirová pohroma způsobila ohromné ekonomické škody, které budeme počítat ještě v následujících měsících i letech. Přesto bychom kvůli pandemii neměli zapomínat na dlouhodobé nebezpečí, proti kterému se nedá chránit rouškou a domácí karanténou. Na klima prostě neexistuje vakcína. Nebezpečí, před kterým jako civilizace pořád zavíráme oči – děláme, že problém neexistuje, a jeho řešení ještě pořád přehazujeme na příští generace. Jenže naše klimatická krize probíhá právě teď, proto musíme podniknout patřičná opatření okamžitě.

Právě proto je ve srovnání s dosavadním přístupem k ochraně životní prostředí Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal) tak ambicózní. Její plán spočívající v dosažení klimatických cílů v letech 2030 a 2050 je nesmírně důležitý, protože cíl dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 by měl být zakotven v legislativě. Zelená dohoda obsahuje i další podstatné prvky, jako jsou dodávky čisté energie, aktivizace průmyslu pro čisté oběhové hospodářství a související investice za účelem účinného a udržitelného využívání energie a zdrojů. Nezbytností v dohodě je také ochrana a obnova ekosystému a zajištění životního prostředí bez toxických látek. Dohoda by pro své cíle měla využívat všech možností politiky, jako jsou regulace, standardizace, podpora potřebných investic, inovací a reforem i další prostředky mezinárodní spolupráce a dialogu.

Jak souvisí klima a šíření nemocí? Dopady lidské činnosti na životní prostředí s šířením nebezpečných nemocí souvisí více, než se na první pohled může zdát. V odlesňovaných afrických a jihoamerických oblastech bylo prokázáno zvýšené riziko nákazy malárií kvůli narušení obvyklé ekologické rovnováhy, která by bránila přemnožení moskytů. S odlesňováním souvisí i další příklad šíření viru Ebola, který do lidských obydlí přinesli kontaminovaní netopýři. Problém představuje také nadměrné podávání antibiotik do krmiv pro dobytek, které vede k výskytu rezistentních kmenů bakterií, jako jsou Salmonella, Campylobacter a Escherichia coli. Znečištěné ovzduší a globální oteplování nás obecně činí zranitelnější pro viry a bakterie, stejně jako likvidace přirozeného prostředí živočišných druhů ovlivňující lokální biodiverzitu přispívá k jejich následnému šíření.

Usilovat o ochranu veřejného zdraví bez toho, abychom zároveň řešili i ochranu životního prostředí, které určuje naše životní podmínky, je nesmyslné a hlavně zcela nemožné. Prohlášení a požadavky některých politiků a zástupců průmyslových odvětví na odklad nebo zmírňování plánovaných klimatických opatření jsou proto extrémně nebezpečná. Je velmi smutné sledovat výroky premiéra Babiše, který říká, že „Evropa by měla zapomenout na Green Deal“, nebo ministra průmyslu a obchodu Havlíčka, který by prostředky na podporu transformace ekonomiky raději populisticky napumpoval do krachujících podniků.

Takový krátkozraký a bezohledný přístup by v současnosti vůbec neměl připadat v úvahu. Dostáváme se totiž do bodu, kdy věčným odkládáním klimatických otázek nejenže ničíme budoucnost svých dětí, ale už zkracujeme život i sami sobě. Proto se nesmíme místo reálných ekonomických opatření dále jen vymlouvat na nepříznivou situaci (která bude vždycky „nepřiznivá“) a udržovat nad vodou už desítky let upadající průmyslová odvětví (kterým na obnovitelnosti zdrojů vůbec nezáleží).