Slovenský „Úřad korupce“ se znovu rozjíždí. Může nás to stát miliardy korun

Dlouhodobé problémy Slovenska se systémovou korupcí jsou už tak nějak obecně známá informace. Země se už dekády potýká s tak vysokou mírou korupce napříč svými institucemi, že by pohotově přerostla i Vysoké Tatry. Nepomáhá ani, že si už několik posledních let prochází korupční politickou krizí, která ji stála už několik vlád, jejichž členové měli tuze zvláštní nadpřirozené schopnosti objevovat se jako podezřelí v řadě protikorupčních vyšetřování.

V souvislosti s vraždou investigativního novináře Jána Kuciaka následně vyplavala na povrch obrovská korupční kauza „Dobytkár“, která odhalila, že je slovenská Zemědělská platební agentura (PPA) prorostlá korupcí od hlavy k patě. Agentura totiž za úplatky přerozdělovala miliony eur určených na podporu zemědělství a rozvoj venkova slovenským mafiánům a oligarchům. Ne nadarmo se agentuře tak notoricky přezdívá „symbol korupce“ na Slovensku. 

Zemědělská platební agentura byla od minulého října v roční zkušební době, kdy se měla reformovat, jinak jí nebude proplacena až čtvrtina plateb z Programu pro rozvoj venkova. Nová vláda sice reformu podle svého tvrzení stihla, výsledky jsou bohužel stále jenom na papíře. V samotné agentuře se změny ještě často neprojevily nebo reálně stále nezavedly a většina problémů i přes zlepšení zůstává nadále.

Pokud si chce slovenské ministerstvo zemědělství nechat proplácet své projekty penězi evropských daňových poplatníků, musí nejdřív zajistit, aby ty samé peníze zase nekončily v kapsách místní mafie a oligarchů. 

Prázdné reformy

Od té doby, co jsem psal o Slovensku naposledy, se leccos změnilo. Slovenští politici se Zemědělskou platební agenturu po zveřejnění jejího hrůzného stavu a zdviženým prstem od Komise snaží reformovat. 

Úřad byl od minulého října v ročním zkouškovém období, kdy mu byla udělena pouze částečná akreditace na vyplácení evropských peněz. Kdyby se PPA nepodařilo úspěšně reformovat, Slovensku by hrozilo, že by přišlo o akreditaci úplně a v zemi by nebyla žádná autorizovaná instituce, která by slovenským zemědělcům vyplácela dotace. 

Teprve v červnu zvolený nový ministr zemědělství Samuel Vlčan se mezitím při nástupu do své funkce v září rozhodl pozastavit všechny probíhající žádosti o příspěvky, aby ministerstvo nemuselo výpadek z evropského příspěvku hradit z vlastní kapsy. 

Komise se totiž konečně rozhodla situaci na Slovensku řešit a omezila PPA výši příspěvku na zemědělské dotace, kterou je schopna proplatit. Díky obrovské chybovosti se zemědělskými dotacemi objevenými v rámci kauzy Dobytkár tak Komise Slovensku neproplácí 25 % dotací, dokud stát nebude schopen zaručit, že peníze neskončí v kapsách oligarchů.

Jen od té doby se v platební agentuře nahromadilo už přes 1 200 nevyřízených žádostí zemědělců o dotační podporu. Od začátku léta takto agentura pozdržela dotace v hodnotě nad 60 milionů eur.

Aby agentura znovu získala svoji plnou akreditaci, musela zavést celkem 72 opatření a mechanismů, které mají zamezit rozkrádání evropských peněz a korupci. To PPA podle nového ministra letos v říjnu stihla.

Má to jeden háček – značná část opatření je splněna pouze na papíře a Komise momentální stav agentury odmítá uznat s doporučením prodloužení zkušební lhůty o 4 měsíce.

Nedostatky nevytváří důvěru v agentury

Nedostatky úřadu PPA jsme řešili předminulé pondělí se zástupci Komise, OLAF a samotným ministrem zemědělství panem Vlčkem na zasedání Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT), jehož jsem členem. Panu Vlčkovi jsme pogratulovali k postupnému zlepšení PPA, ale připomněli jsme mu i mnoho chyb, přes které úřad akreditaci prostě dostat nemůže.

Slovenská vláda nadále nebere obžaloby doporučené OLAFem příliš vážně a z celkového počtu devíti zatím nepřijala žádnou. Při misi OLAF na Slovensko PPA prodlévala v odevzdání důležitých dokumentů, které navíc nebyly příliš kvalitní. Samotný úřad navíc prochází masivními změnami ve vedení a zaměstancích, což velice komplikuje momentální spolupráci s dalšími úřady.

Pozoruhodné také je, že přes všechny problémy, které PPA zažívá, a přes obecně známý fakt, že je agentura náchylná na korupci, se vedení agentury záhadně začaly zvyšovat platy.

Agentura sice začala využívat důležitý nástroj Komise na boj proti korupci, stále do něj ještě ale nenahrála dostatek kvalitních a přehledných dat, aby nástroj mohl fungovat tak, jak má. Ruku v ruce s digitalizací PPA snižuje počet tzv. „križovanie“, kdy si na stejnou půdu podalo žádost více žadatelů, zatím ale stále nedostatečně.

Úřad na korupci

O kauze Dobytkár jsem už napsal několik článků na svém webu, kde postupně informuji o jejím vývoji. Ve shrnutí kauza pojednává o PPA, která má na starosti rozdělování peněz z evropského rozpočtu v rámci přímých dotací slovenským farmářům a od svého založení v roce 2004 takto přerozdělila už přes 12 miliard euro. Ta byla součástí masivního podvodného schématu, kdy nastrčení úředníci v PPA za masivní úplatky připisovali dotace určené pro malé farmáře kamarádíčkům místní mafie a oligarchů. Nedávný interní hloubkový audit do úřadu navíc odhalil, že až v 60 % případů (výzev, veřejných zakázek ap.), které auditoři zkoumali, bylo potvrzeno korupční jednání.

Ochrana platebních agentur před korupcí je proto naprosto zásadní jak na Slovensku, tak i ve všech ostatních členských státech EU. Platební agentury jsou totiž zodpovědné za rozdělování cca. 80 % evropského rozpočtu na jednotlivé projekty. To je obzvlášť důležité u agentur rozdělující zemědělské fondy, které tvoří celou třetinu evropského rozpočtu a díky neochotě Komise jednat letos získaly větší moc a flexibilitu nad tím, kam dotace připíšou. V rizikových státech, jako je Slovensko nebo Česká republika, tak díky netransparentnosti hrozí, že obrovské částky peněz propadnou místní mafii a oligarchům.

Co dál?

Velice si cením snahy Slovenska a ministra zemědělství udělat z úřadu znovu respektovanou instituci, které se nebudeme bát svěřit moc spravedlivě rozdělovat evropské peníze těm, komu byly původně určeny. Musí si ale uvědomit, že pokud bude reforma odbytá a některé změny zůstanou jenom na papíře, nic to reálně nevyřeší. 

Komise by proto měla zajistit, aby nový úřad byl dostatečně transparentní a zároveň aby byly případné dotační přestupky právně vymahatelné. Členské státy by tak měly povinně zveřejňovat seznam konečných příjemců dotací, který bude zároveň strojově čitelný. Díky umělé inteligenci máme šanci na dotační podvody narazit s úspěšností až 90 % namísto momentálních 5 %. Nově také funguje Úřad evropského veřejného žalobce, který může vyšetřovat a trestně stíhat korupci v členských státech i v podezření na nečinnost místních institucí. Další návrhy na to, jak zajistit, aby evropské peníze nekončily v kapsách místních mafií a oligarchů, si můžete přečíst v mém starším článku.