Týdenní přehled 31. října – 4. listopadu

Zelené týdny trávím v Česku

• V tomto týdnu jsem navštívil studenty gymnázia v Karlových Varech. Se studenty jsme řešili fungování evropských institucích, klimatickou krizi a její řešení i to, jaké to je být poslancem v Evropském Parlamentu. Musím uznat, že mě debaty se studenty na gymnáziích baví a rád s nimi diskutuji o problémech, které je zajímají nebo tíží. ​​​​​​

• Kromě dalších schůzek jsem si našel čas i na nahrávání další epizody podcastu Evropa zblízka zpravodajského portálu Euractiv, který se zaměřuje na dění v Evropě. V podcastu jsme se bavili především o digitálních zákonech, které se v Evropě připravují, a jejich dopadu na občany, řešili jsme i to, jak spolu souvisí současná energetická a klimatická krize a v neposlední řadě jsme otevřeli také téma českého předsednictví a české politiky na evropské úrovni obecně. Až bude podcast dostupný, rád se o něj s vámi podělím!

• Za zmínku také výstup v živémvysílání pořadu Máte slovo, kde se tentokrát řešila ropa. Státy EU se totiž v říjnu shodly na osmém balíku protiruských sankcí – součástí sankční sady je i dohoda na zavedení cenového stropu na ruskou ropu. Právě ceny ropy a ropných produktů byly tématem čtvrtečního pořadu. V průběhu debaty jsem upozornil mimo jiné na to, že pro nás není výhodné postavit celou ekonomiku na pálení ropy, kterou si u nás nevyrábíme, i na to, že bychom se z dlouhodobé perspektivy měli snažit závislosti na ropě zbavit.

EURO letos slaví 20 let 

• Přopomenutí výročí eura – 20 let: EURO letoškem dovršilo druhou dekádu své existence. A to vcelku úspěšně, obzvlášť ve srovnání s českou korunou – jak nám taky ilustrují data. K roku 2022 je euro druhou nejvlivnější měnou na světě, v eurozóně se zdražuje pomaleji a i na státní dluh si státy platící eurem půjčují levněji. Možná i proto je načase se ptát, proč v Česku nad eurem stále tak ohrnujeme nos, když členství v eurozóně ze srovnání vychází jednoznačně lépe.

• Až 78 % občanů eurozóny je toho názoru, že z eura profitují jak oni sami, tak jejich země. A dokonce i v zemích, kde euro ještě není – mimo jiné i v Maďarsku, Polsku a ano, České republice – si většina lidí myslí, že by přijetí společné měny bylo výhodné pro jejich zemi i pro ně samotné. Euro je téma, o kterém bychom měli diskutovat – a to jak napříč politickým spektrem, tak i napříč společností. V Česku tahle debata vázne.

ENERGETIKA

• Závislost Evropy na plynu z Ruska za několik měsíců klesla ze 41 % na 8 %. A pak že to bez ruských fosilů nepůjde! 
  
• Z loni provedeného výzkumu Českého statistického úřadu Energo 2021 vyplývá, že se české domácnosti na celkové spotřebě energií v zemi podílejí zhruba ze 30 procent. Co je ale potřeba zdůraznit, je skutečnost, že nejvíce energie domácnosti v současnosti získávají z obnovitelných zdrojů energie, a to přes 30 procent. Česko je tak při využívání obnovitelných zdrojů nad celoevropským průměrem, který je kolem 20 procent.
  

Důvodem je i to, že roste počet domácností s instalovanými fotovoltaickými panely a tepelnými čerpadly i zájem o jejich instalaci v budoucnu. V současné situaci se není čemu divit – obnovitelné a čisté zdroje energie jsou cestou ze současné krize. Jak totiž víme – obnovitelné zdroje, tedy hlavně solární a větrné elektrárny, pokryly veškerý nárůst světové spotřeby elektřiny za první polovinu letošního roku.

DUŠEVNÍ ZDRAVÍ 

• Péče o duševní zdraví je dlouhodobě jedním z klíčových pirátských témat. Chceme totiž žít ve společnosti, ve které bude duševní zdraví prioritou a péče o duševní zdraví nebude stigmatem. I proto jsme v uplynulém týdnu společně s organizací PsychedelicsEUROPE uspořádali kulatý stůl o duševním zdraví. Hlavním tématem našich diskuzí bylo lékařské využívání psychadelik v EU, jejich terapeutický potenciál při léčbě deprese, posttraumatické stresové poruchy, nebo závislostí.

S kolegou Engererem jsme se shodli na tom, že je potřeba mít odvahu o těchto (bohužel stále) "tabu" tématech nahlas mluvit. Péče o duševní zdraví rozhodně není něco, za co bychom se měli stydět a už vůbec bychom o tom neměli bát mluvit s ostatními. Byli bychom proto rádi, kdyby mezi europoslanci vznikla strukturovaná spolupráce, která by se duševnímu zdraví věnovala.​​​​​​​​​​​​​​

ELEKTRONABÍJEČKY

• Evropský parlament nedávno schválil nová pravidla pro dobíjecí stanice. Proč? Elektroaut v Evropě totiž přibývá rekordním tempem. Dobíječky pro ně se ale zatím staví v každém státě jinak a většinou málo. Nová infrastruktura jde v některých zemích pomalu, jinde zase díky investorům docela rychle, ale jen pro určité značky auta nebo použité technologie. Co budou nová pravidla znamenat, najdete v infografice.
  

UKRAJISNKÝ PREZIDENT VÍTÁ POMOC ZE STRANY ČESKA

• Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ocenil českou pomoc Ukrajincům prchájícím před ruskou agresivní válkou. Česko je podle jeho slov pro Českou televizi "přítelem a spojencem Ukrajiny." A já jsem za to na Česko neskutečně hrdý. 

NEEFEKTIVNÍ A DRAHÉ FUNGOVÁNÍ ČESKÉ SNĚMOVNY

• K tomuto tématu bych chtěl dodat, že "neefektivní bruselská byrokracie" Evropského parlamentu má na každý zákon cca 1,5 hodiny. Těch 1,5 hodiny se spravedlivě rozdělí mezi jednotlivé poslance, kteří mají zájem sdělit světu pozice svých stran, na 1-2 minutové úseky. Kdo svůj přetáhne, je předsedajícím utnut.​​​​​​​ Bohužel, realita v české Poslanecké sněmovně je diametrálně odlišná. Jeden jediný člověk totiž může u pultíku mluvit, jak dlouho se mu zachce, a může tak paralyzovat chod a jednání sněmovy.​​​​​​​ O kom je řeč, zjistíte v příspěvku.