Týdenní přehled – 5. - 11 . prosince
DĚNÍ V BRUSELU
- V Bruselu v tomto týdnu proběhlo zasedání ministrů financí, aby schválilo finanční pomoc Ukrajině ve výši 18 miliard EUR. Maďarsko Viktora Orbána jako jediné hlasovalo proti této evropské pomoci. Proč?
„Maďarská vláda se totiž rozhodla vetováním důležitých evropských rozhodnutí vydírat zbytek Evropy, aby Budapešti uvolnila celkem 13.3 miliard EUR, které Orbán potřebuje. Vláda Fidesz totiž prakticky stojí na systematické korupci a rozkrádání peněz z EU fondů, které když nekončí v kapsách vládních oligarchů, tak financují potlačování právního státu, lidských práv a demokratických hodnot.
Tentokrát se Orbán rozhodl pro vlastní zájmy vzít mezi rukojmí nejen běžné Maďary, ale i celou Ukrajinu. Bohužel ale hrozí, že pokud se nezbavíme jednomyslného hlasování v Radě, bude mezi rukojmími mocichtivých autoritářů i zbytek Evropy."
Českému předsednictví se poměrně hladce podařilo dosáhnout politické dohody v oblasti ochrany lesů.
Nový evropský akt o čipech chce vrátit jejich výrobu do Evropy! Během pandemie se totiž dovoz čipů ukázal jako zásadní problém pro (nejen) český průmysl. Celá Evropa razantně pocítila, že je třeba, aby si tytokritické komponenty vyráběla sama.
„Evropská komise už schválila investice ve výši 43 mld. € na vývoj v této oblasti, návrh budou nyní projednávat členské státy a Evropský parlament. Osobně si myslím, že pokud chceme v roce 2030 skutečně dosáhnout digitálně silné a zelené Evropy, musíme podobně technologické inovace podporovat násobně více."
- V tomto týdnu zavítali do Bruselu a Evropského parlamentu studenti ze seskupení Mladí demokraté, které jsem osobně na návštěvu unijní metropole pozval. Studenti měli prohlídku Evropského parlamentu a pak jsme probrali, jak Evropská unie a její instituce fungují. Studenty taky zajímalo, jaký postoj zaujímá Evropský parlament k ruské válce na Ukrajině, energetické krizi i klimatu.
ZE SOCIÁLNÍCH SÍTÍ
Obnovitelné zdroje budou v Evropě v nadcházejících letech přibývat dvakrát rychleji! Posouvá se to naštěstí už i v Česku, Ministerstvo životního prostředí prý letos podpořilo čtyřikrát víc fotovoltaik a chce umožnit snazší sdílení v rámci digitalizované komunitní energetiky. Vyhráno ale není, pořád si ty nové věci ještě musíme napsat do zákona, bez toho se to ani těm bytovým domům tolik nevyplatí a hlavně to komunitní řešení nepůjde udělat chytře. Přitom evropská směrnice, která to řeší, prošla už v roce 2019.
Češi podporují energetickou soběstačnost a evropskou spolupráci v kontextu ruské války na Ukrajině! Vyplývá to z dat nedávno zveřejněného průzkumu společnosti STEM a České zájmy v EU. Celá infografika zde.
„V české společnosti sílí volání po společné ochraně před působením Ruska. Je tak zřejmé, že má česká veřejnost devět měsíců po začátku ruské invaze na Ukrajinu jasno – Evropa by měla postupovat společně a chránit se před působením ruského agresora, který neúnavně už několik měsíců masakruje ukrajinská města, infrastrukturu i civilisty."
Evropa schválila zákon proti odlesňování**. Omezí dovoz palmového oleje a dalších produktů, kvůli kterým se kácí pralesy.**Celosvětové odlesňování způsobuje přibližně desetinu celkových emisí skleníkových plynů. Za třicet let naše planeta přišla o 178 milionů hektarů lesů, což odpovídá zhruba pětinásobku rozlohy Německa. Proto Komise odsouhlasila nové nařízení týkající se nejproblémovějších produktů - palmový olej, skot, sóju, kávu, kakao, dřevo a kaučuk. Připojuji i shrnující článek.
Pořád to Maďarsko! Viktor Orbán dostal od Komise do 19. 11. možnost dokázat, že Maďarsku na nápravě právního státu skutečně záleží. Výsledek? Budapešť prakticky nehnula ani brvou.
Realizační plán z COP27 v egyptském Šarm aš-Šajchu s sebou přináší celou řadu prvenství. Jedním takovým prvenstvím je zmínění bodů zlomu ve finálním textu.Změna klimatu se projevuje víceméně předvídatelně podle dat, která máme díky vědeckým výzkumům k dispozici. Například každá tuna CO2 vypuštěna do atmosféry způsobí odpovídající zmenšení arktického ledu. Tato úměrnost se ale může změnit v případě překročení tzv. bodu zlomu. V takové chvíli dosáhneme na prahovou hodnotu, jejíž překročení vyvolá náhlé, rozsáhlé, do značné míry nepředvídatelné a potenciálně nezvratné změny.