Týdenní přehled 24. – 28. října

Dění v médiích 

• Pondělní ranní rozhovor na Prima CNN News – tématem byla migrace a současná energetická situace v EU.

Co jsou podle mě to nejdůležitější kroky, které EU v současné energetické situaci dělá? Nejzásadnější je pro nás odklon a odchod od fosilních paliv obecně – ať už tedy od těch z Ruska nebo odkudkoliv odjinud. Měli bychom se nyní soustředit na to, abychom co nejvíc produktovali energii z vlastních zdrojů. Tady těch cest není zase tak mnoho a jsem rád, že konečně dolšo k odblokování podpory pro obnovitelné zdroje. Doufám, že ty legislativní překážky, které jsou v tomto ohledu stále v ČR, se taky podaří brzy odbourat.

Dění v Bruselu

• CONT – V rámci Výboru pro rozpočtovou kontrolu jsme v tomto týdnu řešili situaci Evropské služby pro ochranu dat (EDPS), především jejich financování a stav personálu. Jedná se o klíčovou evropskou instituci, která chrání osobní data a případně zasahuje v případech, kdy dochází ke špatnému nakládání s těmito daty.

• ITRE – Na zasedání Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku jsem se vyjádřil k novému návrhu na posílení kyber bezpečnosti v evrospkých institucích. Počet kyberneteckých útoku na evropské instituce totiž bohužel roste velmi rychlým tempem. A evropské instituce potřebují být kvalitně připraveny na útoky podobného typu. Důležitou roli v tomto hraje zejména CERT-EU, hlavní kybernetická instituce EU.

• FISC – V rámci Podvýboru pro daňové záležitosti se řešila reforma korporátních daních v rámci EU, současně jsme řešili problematiku daňových rájů a kauzu Pandora Papers, která se dotkla i českéh ex-premiéra Andreje Babiše.

Konference o duševním zdraví

• V Bruselu jsme v tomto týdnu společně s organizací PsychedelicsEUROPE uspořádali odbornou konferenci, či chcete-li kulatý stůl, o duševním zdraví. Hlavním tématem našich diskuzí bylo lékařské využívání psychadelik v EU, jejich terapeutický potenciál při léčbě deprese, posttraumatické stresové poruchy, nebo závislostí.
  

S kolegou Engererem jsme se shodli na tom, že je potřeba mít odvahu o těchto (bohužel stále) "tabu" tématech nahlas mluvit. Péče o duševní zdraví rozhodně není něco, za co bychom se měli stydět a už vůbec bychom o tom neměli bát mluvit s ostatními. Byli bychom proto rádi, kdyby mezi europoslanci vznikla strukturovaná spolupráce, která by se duševnímu zdraví věnovala.

Energetika

• Co říkáte na úsporný tarif? Mně osobně už taky přišel (stejně jako všem, někomu i na vícero odběrných míst). Chápu, že to bylo asi jediné rychlé řešení, ale upřímně, tohle je výsledek hrozného zaspání na straně státu.​​​​​​​ Už od roku 2019 platí společná evropská pravidla pro trh s elektřinou, kde se státy zavázaly identifikovat zranitelné domácnosti a vymezit si vlastní definici energetické chudoby. Máme rok 2022 a česká definice zranitelné domácnosti nebo energetické chudoby nikde.​​​​​​​ 

• Připomínáme, že Evropský parlament nedávno schválil nová pravidla pro dobíjecí stanice. Elektroaut v Evropě totiž přibývá rekordním tempem. Dobíječky pro ně se ale zatím staví v každém státě jinak a většinou málo. Nová infrastruktura jde v některých zemích pomalu, jinde zase díky investorům docela rychle, ale jen pro určité značky auta nebo použité technologie.

Ochrana soukromí

• Jsme zase o krok blíž konci plošného špehování biometrickými kamerovými systémy! Piráty podporovaný zákaz biometrických kamerových systémů má nově mezi europoslanci většinovou podporu. Nikdo a ani stát nemá právo nahlížet komukoliv přes rameno do jeho každodenního osobního života. ​​​​​​

Pevně věřím, že se nová pozice Parlamentu promítne do vyjednávání zákona o umělé inteligenci, které právě probíhá na celoevropské úrovni. Každý má mít právo na vlastní soukromí.

Evropské instituce

• Úřad veřejného žalobce už rok a půl odvádí dobrou práci. Aktuálně se třeba zabývá nákupem a cenami vakcín v průběhu pandemie koronaviru ze strany Evropské komise.

Ruský vliv v Evropě

• Podle nové zprávy amerických tajných služeb investovalo Rusko od roku 2014 do politických stran, úředníků a politiků ve více než 24 zemích přes 305 milionů eur. Tučné kapesné z Kremlu mělo především za cíl dosáhnout jednoho – destabilizace politické scény a podpory proruských stran a kandidátů v demokratických volbách.