Uhelný průšvih. Vláda v demisi chce poslat obrovské peníze gigantům nebo podivným firmám

„Plán spravedlivé územní transformace“ – tak se jmenuje dokument, podle kterého má v příštích měsících Ministerstvo životního prostředí připravit dotační program (Operační program Spravedlivá transformace) a rozdělit 41 miliard korun z unijních peněz. Vláda dokument projednala 25. října (třetí od konce zde), tři týdny po volbách. Kdo by ale od plánu čekal jasně stanovené cíle, ekonomický posudek, kalkulaci návratnosti investic, hrubě by se mýlil. 

Ministerstvo pro místní rozvoj ve skutečnosti do plánu přepsalo pasáže ze staršího programu RE:START, skrze který Sobotkova a Babišova vláda už od roku 2015 směřuje peníze do uhelných regionů. Tak, jako jste si těch peněz nevšimli doteď, hrozí, že si nevšimnete ani těch 41 miliard korun, které jsme dostali z evropského rozpočtu (a mimochodem, víc než my dostali už jen Poláci).

Proč?

Evropa: Dejte peníze domácnostem a podnikům. Česko: Ne

Při projednávání téhle podpory jsme se v Evropském parlamentu hodně snažili, aby bylo jasné, že výhody z těchto peněz mají jít běžným lidem – malým a středním podnikům v podobě nových příležitostí a inovací, domácnostem v podobě lepších služeb nebo pomoci v novém pracovním uplatnění.

České úřady si ale zadání vyložily po svém.

Ačkoliv to Evropská unie nijak nepožaduje, ministerští úředníci se ve spolupráci s některými hráči z krajů rozhodli vyčlenit část peněz pro malé a střední podniky, inovace a služby pro kvalitní život na takzvané „strategické projekty“. Do těch má jít až polovina všech prostředků.

Na Babišově seznamu jsou energetičtí giganti nebo firma bez minulosti

A co si úředníci a šikovní vyjednavači vybrali, co je podle nich strategické podpořit z veřejných peněz? Jsou to například projekty energetických gigantů ČEZ a SEV:EN, Černá kostka v Ostravě nebo digitalizace muzejních sbírek MUZEUM+ v Moravskoslezském kraji (tyhle věci dohromady vyjdou na 7 miliard korun z evropských fondů, tedy cca 17 % celkové alokace). 

Je tam taky bezmála půl miliardy pro spolek, o kterém na internetu není ani zmínka, s výjimkou právě tohoto dokumentu. Přes miliardu má dostat super inovativní firma, která sídlí na Národní třídě a doteď dělala třeba skládku u Prahy. A přes 300 milionů korun zase společnost, kterou založili pán a paní stejného příjmení před rokem a na webu se o ní nedozvíte ani to, kdo za ní stojí (zato má hezké moderní stránky).

Připomeňte si, jak se na seznam chtěla dostat i Babišova Lovochemie.

Plán bude potřeba přepsat a hlavně spočítat

„Děkujeme“, pane Babiši a paní Dostálová, tohle je opravdu moc dobrý základ, na kterém může nová vláda stavět. V ideálním světě bych ten špatně nastavený plán hodil do koše a začal znovu. Jenže to nejde, hrajeme o čas.

Takže bych přinejmenším stopnul všechny sporné projekty, do plánu nechal dodělat alespoň ekonomický audit i posouzení toho, zda má realistické cíle, a nechal určit, jak se bude měřit to, zda konkrétní investice k cílům přispívají. Další projekty bych pouštěl teprve potom, co si vyjasníme, na co a proč vlastně chceme peníze dát.

Fondy na spravedlivou transformaci potřebujeme zapojit rychle, ale hlavně smysluplně. Potřebujeme zajistit, že podpora bude řešit skutečné problémy lidí, kteří v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji žijí. Včetně rostoucích cen energií, neúsporného bydlení a nemožnosti na úspory dosáhnout. 

Změna je od slova změnit!

Neříkám, že se do Babišova seznamu strategických projektů nedostaly i věci, které nějaký smysl mají. Oceňuji širokou zpětnou vazbu, takže si dám tu práci a trochu podrobněji představím, jakými investicemi chtěli naši supermanažeři v demisi pomoct uhelným krajům. Třeba mě někdo přesvědčí, že to je pro jeho region to nejlepší, uvidíme.

Jen si ještě neodpustím jednu poznámku na závěr. Jak si ministerští úředníci zdůvodnili, že část peněz berou malým a středním podnikům a chtějí je dát jinam? Do plánu napsali, že uhelné regiony mají specifickou strukturu zaměstnanosti a lidé se tu často koncentrují ve velkých firmách. Takže tu vlastně skoro žádné normální podnikatele nemáme a peníze tudíž musíme dát těm velkým, aby se ve výsledku změnilo… Co? Nic.

UHELNÝ PRŮŠVIH číslo 1. Čeští úředníci chtějí z peněz pro domácnosti a menší firmy (41 mld. Kč) financovat těžbu lithia na Cínovci!

Konkrétně má na těžbu jít dotace ve výši 1,25 mld. Kč ČEZu. Ano, čtete správně. Rozhodla o tom stálá regionální konference Ústeckého kraje a posvětilo to Ministerstvo životního prostředí i Ministerstvo pro místní rozvoj.

Proč to nedává smysl?

1️⃣ Peníze mají jít z evropského Fondu pro spravedlivou transformaci, který je určený hlavně na podporu kvalitnějšího života domácností a na podporu menších firem. Ne na podporu energetických gigantů.

2️⃣ Těžba na Cínovci navíc bude muset získat všechna potřebná povolení, určitě nezačne hned. Peníze na podporu uhelných regionů ale potřebujeme využít do roku 2030.

3️⃣ Cílem Fondu pro spravedlivou transformaci je nastartovat v uhelných regionech (jako je Ústecký kraj) změnu, která by ve výsledku měla dospět k tomu, že místní ekonomika a zaměstnanost nebude dál závislá na těžbě. Ta totiž přináší řadu problémů, jako je vyčerpaná krajina, nízké mzdy a větší problémy najít práci, pokud dojde k propouštění. Z fondu, který má kraji pomoct s odklonem od těžební mentality, nemá smysl financovat další těžbu. Točíme se v kruhu.

Co se s tím dá dělat?

Těžba na Cínovci je tzv. strategický projekt Ústeckého kraje. Kategorii strategických projektů si ale čeští úředníci vymysleli, aby mohli dotace přesměrovat podle své úvahy. Evropská pravidla nic takového nepožadují. Nejlepší by proto bylo projekt vyřadit a uvolněné 1,25 miliardy vrátit zpátky do balíku peněz, který má jít k domácnostem a menším firmám. Pro vaši představu, za tuhle částku by se dalo pořídit třeba půl milionu domácích fotovoltaik s akumulací, což by zlevnilo energii těchto domácností klidně o tři čtvrtiny.

Nikdo ostatně ČEZu nebrání, aby investici do lithia realizoval sám, pokud to bude v souladu s ochranou přírody a pokud dodrží všechna pravidla (licence, posuzování dopadů těžby a tak).

UHELNÝ PRŮŠVIH číslo 2. 41 mld. Kč místo k lidem do lomu ČSA v Krušných horách ⛔️

Jde o projekt „Green Mine“, se kterým přišla společnost Sev.en Innovations, a.s., součást holdingu Sev.en Energy Pavla Tykače. Má dostat dotaci ve výši 1,2 miliard korun. S projektem souhlasila stálá regionální konference Ústeckého kraje a dostal zelenou od úředníků na Ministerstvu životního prostředí i na Ministerstvu pro místní rozvoj.

Proč je to špatně?

1️⃣ Peníze mají jít z evropského Fondu spravedlivé transformace. Ten je určený na pomoc domácnostem a menším podnikům v uhelných regionech. Peníze mají jít na to, aby se lidé připravili na ukončení těžby uhlí, aby menší podniky mohly zaměstnat víc lidí v kvalitnějších pozicích, aby lidé mohli včas vyřešit svoje budoucí uplatnění. Z Fondu spravedlivé transformace se nemají financovat investiční záměry velkých těžebních firem.

2️⃣ Každý těžař navíc ze zákona musí odkládat stranou peníze na revitalizaci území, kde těží. Peníze mají sloužit k tomu, aby se za ně po skončení těžby krajina vrátila do pořádku. Revitalizaci lomu Československé armády má zaplatit Sev.en ze svého, ne z peněz pro kvalitnější život lidí a menší podniky.

Co se s tím dá dělat?

Revitalizace lomu ČSA je tzv. strategický projekt Ústeckého kraje. Kategorii strategických projektů si ale čeští úředníci vymysleli, evropská pravidla nic takového nepožadují. Kdybychom těch 1,2 miliardy nechali domácnostem a menším podnikům, stačilo by to na pořízení nebo rekonstrukci 400 průměrných bytů v Karlovarském kraji. Určitě by se našla i řada dalších rozumných oblastí, kam peníze nasměrovat, aby pomohly lidem.

⚠️ Tím spíš, když Sev.en má povinnost revitalizaci lomu udělat a zaplatit ze svého. Nechápu, proč bychom se na něj měli skládat.