PPEU

KORONAVIROVÝ SPECIÁL: Evropská komise tají smlouvy na vakcíny. Zveřejnění je přitom v zájmu všech

KORONAVIROVÝ SPECIÁL: Evropská komise tají smlouvy na vakcíny. Zveřejnění je přitom v zájmu všech

2021-02-23

V Evropském parlamentu už od loňského července apeluji na zveřejnění všech smluv o dodávkách vakcín tak, aby podléhaly kontrole veřejnosti a Výboru pro rozpočtovou kontrolu.

Eurokomisaři prostě nejsou dostatečně transparentní ohledně vyjednávání a nákupu vakcín. Dlouho se vymlouvali na obchodní tajemství a nakonec založili pracovní skupinu, ve které budou s europoslanci spolupracovat na zvýšení transparentnosti, posílení důvěry občanů v očkovací proces a jeho celkovém urychlení. Předpokládám, že to bude také příležitost nahlédnout do smluv. Pracuji na tom, aby se mohli zúčastnit také zástupci Výboru pro rozpočtovou kontrolu, jehož jsem členem. Jak mám kontrolovat rozpočet (a vakcíny jsou obrovský výdaj), když nemám přístup k relevantním informacím? Například Spojené státy objednávají řádově podobné množství vakcín jako Evropská unie a smlouvy zveřejňují.

Proč by nás měl obsah smluv s farmaceutickými společnostmi zajímat? Nejen legislativci, ale i občané mají právo na to znát informace o cenách vakcín, jejich množství, časovém horizontu dodávek a závěrech klinických studií. Je jasné, že si každý z nás nebude procházet stovky stran smluv, ale měli bychom mít tu možnost. Díky tomu, že si smlouvy přečtou právníci, novináři a další experti, kteří upozorní na případné problémy a slabiny, můžeme mít ve vakcínu a vakcinační proces větší důvěru. Novináři například po zveřejnění smlouvy s AstraZenecou přišli na to, že některé začerněné části smlouvy jdou triviálně odkrýt (cena), zatímco jiné ne (harmonogram dodávek vakcín). Náhoda?

Bez zveřejnění smluv také nevíme, za kým půjde odpovědnost v případě průšvihu. To se naplno ukázalo při problémech s dodávkami tzv. oxfordské vakcíny od firmy AstraZeneca. Firma, která měla do EU v prvním čtvrtletí letošního roku doručit 80 milionů dávek, na konci ledna oznámila, že jich bude méně než polovina. Zatímco Evropská komise tvrdila, že má na množství vakcín smluvní záruky, AstraZeneca se vymlouvala na to, že ve smlouvě pouze slíbila, že „vynaloží maximální úsilí“ vakcíny dodat. Bez zveřejnění smluv by bylo pro veřejnost nemožné rozeznat, která strana uhýbá před zodpovědností. Evropská unie ale může smlouvy zveřejnit jen tehdy, když se zveřejněním souhlasí sama farmaceutická společnost. Na AstraZeneca se podařilo vytvořit takový veřejný tlak, že na konci ledna publikaci smlouvy odsouhlasila – bylo to ale celých 5 měsíců po jejím podepsání. Utajování smluv prostě umožňuje firmám i vládám uhýbat před zodpovědností za produkci a distribuci vakcíny, na kterou zoufale čekají miliony lidí.

Před zveřejněním smlouvy s AstraZeneca se povedlo vyjednat zveřejnění smlouvy s firmou CureVac. Ta přistoupila na zveřejnění, přestože se jejími vakcínami zatím neočkuje. I v této smlouvě je ale dle analýzy EURACTIV skoro 25 % textu (včetně klíčových údajů jako cena za dávku) začerněno. Nově je k dispozici smlouva s francouzskou společností Sanofi-GSK a brzy očekáváme i zveřejnění smlouvy s firmou Pfizer, která má stejně jako AstraZeneca problémy s dodáním domluveného množství látek.

Je abusrdní, že nejvíc informacích o cenách vakcín jsme se dozvěděli z Twitteru. Ve svém již smazaném tweetu totiž belgická státní tajemnice pro rozpočet zveřejnila ceník, který Evropská unie vyjednala s jednotlivými farmaceutickým společnostem. Díky zveřejnění jsme se například dozvěděli, že EU platí za dvě dávky vakcíny Pfizer 12 eur, což je výrazně méně než oficiální cena 19,50 dolarů, kterou za jednu dávku platí například Spojené státy.

Zveřejnění smluv také může zajistit spravedlivější přístup k vakcínám. Podle analýzy EIU se přes 85 nejchudších zemí světa k vakcínám nedostane dříve než v roce 2023. Jedním z důvodů jejich vysoká cena. Kdyby bylo jasné, kolik která země za vakcíny platí, měly by chudší země lepší vyjednávací podmínky a snad by si díky tomu vyjednaly spravedlivější ceny. Farmaceutické firmy by totiž jenom obtížně vysvětlovaly, proč EU platí za dávku vakcíny Pfizer 12 eur a ony by měly platit víc.

Je ještě jeden důvod, proč je transparentnost ve zveřejňování smluv tak zásadní. Vakcína na koronavirus přišla tak rychle mimo jiné díky gigantickým státním investicím. Státy poskytly farmaceutickým firmám prostředky například na vybudování potřebných kapacit pro výrobu očkovacích látek. I proto, že byl vývoj vakcín z velké části zaplacen z veřejných peněz, prostě nemůžeme tolerovat nedodržování smluv. Italská diplomacie už dokonce vůči Pfizer a AstraZeneca zahájila právní kroky.


KORONAVIROVÝ SPECIÁL:

  1. DÍL – S vakcínami se spěchalo, splňují ale veškeré bezpečnostní standardy

  2. DÍL – Jaké druhy vakcín máme a jak fungují?

  3. DÍL – AstraZeneca nebo Sputnik V – stejný princip a možné spojení v budoucnu

  4. DÍL – Přehledné srovnání všech vakcín proti koronaviru – co jsou jejich (ne)výhody?