KORONAVIROVÝ SPECIÁL: Přehledné srovnání všech vakcín proti koronaviru – co jsou jejich (ne)výhody?
23.02.2021Nejprve je třeba říct, že výroba mRNA vakcín není nic jednoduchého; ačkoliv přesný postup si firmy zatím chrání (a na patenty se podívám v přístím dílu tohoto speciálu), možná úzká hrdla a úskalí velmi dobře shrnuje tento článek. Autor, který se zabývá výzkumem v oblasti farmaceutik, zde hlavně vyvrací mýtus, že na celém světě desítky výrobců pouze „čekají na instrukce“, aby mohly začít ve velkém chrlit očkovací látky.
Výroba jednotlivých komponent vakcíny a především jejich kombinace (aneb Jak dostat molekulu mRNA do tukové kapky?) jsou vysoce specializované postupy vyžadující vysoce specializované přístroje, které byly navrženy a sestrojeny specificky pro výrobu mRNA vakcín – a je velice nepravděpodobné, že by se ostatním výrobcům jen tak někde povalovaly v koutě, čekajíce na svou příležitost. Pro současné výrobce tak není možné skokově navýšit kapacitu výroby a nějakou dobu trvalo, než se srovnaly počáteční problémy se slíbenými dodávkami vakcín.
Firmy vyrábějící očkovací látky na bázi adenoviru se s nedostatečnými výrobními kapacitami potýkají také – přes ohromné investice zkrátka bude pár měsíců trvat, než budou dodávky dostatečné.
Na jedné straně dodavatelského řetězce tedy v současné chvíli máme látky, které vyžadují náročné výrobní postupy a speciální přístroje na převoz a skladování při velmi nízkých teplotách, a na druhé straně potřebu ideálně do léta naočkovat 320 milionů Evropanů, tedy přibližně 70 procent obyvatelstva.
Dle stránek Ministerstva zdravotnictví bylo v Česku očkováno zatím přibližně půl milionu osob, z toho necelých 120 tisíc i druhou dávkou. Jsou to především lidé starší osmdesáti let, zdravotníci a pracovníci v sociálních službách.
Dobrou zprávou je, že i díky urychlení procesu schvalování a registrace vakcín se v EU nyní oficiálně očkuje již třemi vakcínami, další mají zažádáno o povolení a jsou posuzovány odborným regulátorem EMA. Výrobci intenzivně pracují na rozšíření výrobních i logistických kapacit. Již za pár měsíců se tak může stát, že místo s nedostatkem vakcín budeme v Česku kvůli neuspokojivě připravené očkovací strategii bojovat spíše s nedostatkem očkovacích kapacit a problémům s logistikou.
Ostatně argument s nedostatkem vakcín u nás neobstojí ani po několika týdnech, kdy máme vakcíny k dispozici. Ukázalo se to již na začátku února, kdy do Česka dorazilo 20 tisíc dávek vakcíny Astra Zeneca, ovšem trvalo několik dní, než byly rozeslány do zdravotnických zařízení. Desítky tisíc dávek očkovací látky AstraZeneca stále čekají na své příjemce. Vládě se totiž nepovedlo včas vybrat distributora. Panují tak oprávněné obavy, jak stát distribuci vakcín zvládne, až k nám začnou proudit násobně větší počty dávek.
Níže přinášíme přehled jednotlivých vakcín a jejich základních vlastností.
Pfizer-BioNTech
typ: mRNA dávky: 2; 2. dávka aplikována po 21 dnech účinnost: 95 % skladování: -25°C až -15°C po dobu dvou týdnů
Vakcína firem Pfizer-BioNTech byla první schválenou vakcínou na území EU. Po počátečních problémech s dodávkami slíbeného množství vakcín a dočasném omezení výroby kvůli navyšování výrobní kapacity firma slíbila, že do konce března dodá původní nasmlouvané množství a ve druhém čtvrtletí roku 2021 dostanou státy EU o 75 milionů dávek navíc. Dobrou zprávou také je, že po neúspěšných pokusech vyvinout vlastní vakcínu nabídly Pfizeru své kapacity také další dvě velká jména farmaceutického průmyslu: francouzský vakcinační gigant Sanofi by mohl ve druhé polovině roku vyrobit až 100 milionů dávek a Novartis by měl pomoci s plněním vyrobené vakcíny do skleněných lahviček ve své švýcarské továrně.
Moderna
typ: mRNA dávky: 2; 2. dávka aplikována po 28 dnech účinnost: 94,1 % skladování: -25°C až -15°C do doby expirace
Vakcínou firmy Moderna se v Česku očkuje cca od půlky ledna. Funguje na stejném principu jako ta od Pfizer-BioNTech, velice podobná je i klinickými testy prokázaná účinnost 94,1 %. Studie zahrnovala dobrovolníky až od 18 let věku, zatímco u Pfizeru již od 16 let. V čem se vakcína Moderny od Pfizeru liší zásadně, je způsob skladování, kdy po vyndání z mrazáku vydrží v ledničce až 30 dní a před podáním ji není třeba ředit. Do Česka by v průběhu roku měly zamířit cca 3 miliony dávek, ovšem otázkou je, jak se firmě podaří dodržet svůj ambiciozní závazek.
AstraZeneca – „Oxfordská“ vakcína
typ: na bázi adenoviru dávky: 2; 2. dávka aplikována po 28 dnech účinnost: 70 % nevýhoda: menší účinnost proti novým mutacím
Látka firmy AstraZeneca je třetí vakcínou, kterou k registraci EMA schválila. Narozdíl od předchozích dvou funguje na desítkách let používaném principu „dopravy“ patogenu do těla pomocí jiného oslabeného viru, v tomto případě chřipky, vyskytující se pouze u šimpanzů. Obrovskou výhodou oproti vakcínám Pfizeru a Moderny je možnost převozu a skladování v běžné lednici. To ji dělá ideální pro aplikaci například v ordinacích obvodních lékařů.
Z původně slíbených 80 milionů dávek dodá AstraZeneca do EU po problémech s výrobními kapacitami do konce března cca polovinu, jedná nicméně např. i s výrobcem Sputniku o možnosti sdílení informací ohledně testování a účinnosti různých dávek vakcín.
Johnson & Johnson – „Jannsen“ vakcína
typ: na bázi adenoviru dávky: 1 účinnost: kolem 66 % nevýhoda: zatím není certifikována, 16. 2. požádáno o registraci u EMA
Vakcína Janssen belgické odnože firmy Johnson & Johnson funguje velice podobně jako vakcína od Astra Zeneca. Jako nosič používá deaktivovaný Adenovirus 26 – tedy virus, který způsobuje velmi lehké nachlazení, nicméně je schopný velice snadno pronikat do buněk. Nosič je upraven tak, aby mohl stále lehce proniknout do buňky, ale již se zde není schopný množit a způsobit onemocnění. Původně by tento postup vyvinut pro vakcínu proti HIV – celý příběh popisuje článek v NY Times.
Sputnik V - „Ruská vakcína“
typ: na bázi adenoviru dávky: 2; 2. dávka aplikována po 21 dnech účinnost: 91,4 % nevýhoda: není oficiálně certifikována v EU, nedůvěra ve vědecké komunitě
Ač je Sputnik V na první pohled totožný s vakcínou Astra Zeneca, panuje určitá nedůvěra v jeho urychlené uvedení na trh. Problematické je především chování ruské vlády, která vakcínu autorizovala pro použití ještě před ukončením III. fáze klinických studií, a také nejistota ohledně způsobu kontroly kvality jednotlivých vyrobených várek očkovací látky. Samotný název vakcíny odkazuje na geopolitické soupeření, na které ovšem v boji s pandemií není čas ani prostor.
Dle dat zveřejněných v recenzovaném periodiku Lancet má vakcína nicméně vysokou účinnost a srovnatelné vedlejší účinky s ostatními vakcínami, a jeví se tak opravdu jako další potenciální kandidát na boj s pandemií. Ruský institut Gamaleya si však zatím nezažádal o podmíněné schválení u Evropské lékové agentury, což je nezbytně nutná podmínka pro uvedení vakcíny na evropský trh. Ruská vláda pak tvrdí, že žádala, ale celý příběh má příchuť spíše ruské politické hry než čeho jiného. Pokud by se tak nakonec stalo, jednou z podmínek by mohla být např. výroba vakcíny v evropských továrnách – tak, aby bylo možné lépe kontrolovat kvalitu každé vyrobené dávky.
Novavax
typ: na bázi proteinu dávky: 2 účinnost: 89 % poznámka: od začátku února ji posuzuje EMA
Poměrně nadějným kandidátem pro vstup na evropský trh je vakcína firmy Novavax, která používá rozdílnou technologii oproti dříve zmíněným. Ve zkratce – obsahuje nanočástice s bílkovinnými výběžky koronaviru. Ty se v lidském těle nemohou množit ani způsobit koronavirus, ale jsou schopny aktivovat náš imunitní systém a stimulovat tvorbu protilátek. Pro nás je vakcína Novavax zajímavá především tím, že její výroba by probíhala v České republice. Na vývoji vakcíny se podíleli čeští vědci a v případě schválení by firma byla schopna vyrobit až miliardu dávek ročně – a značná část z nich by mohla připadnout právě Česku.
Sinovac Biotech - „Čínská vakcína“
typ: inaktivovaný virus SARS-CoV-2 dávky: 2 účinnost: 50 % – 91 % v závislosti na klinickém testu nevýhoda: velmi rozdílná reportovaná účinnost z klinických testů z různých zemí
Ač patří vakcína čínské firmy mezi jednu z nejdříve vyrobených, jejímu většímu rozšíření brání nejen diskutabilní technologie, ale hlavně nevalná pověst firmy Sinovac Biotech – její ředitel čelí obvinění, že mezi lety 2007 až 2016 uplácel hlavního čínského regulátora, aby produkty výrobce byly uvedeny na trh přednostně, bez dostatečného testování. Čínský výrobce tak zatím cílí především na rozvojové země – od Brazílie přes Indonésii až po Turecko. Země nicméně reportují velice rozdílnou účinnost očkovací látky. Není tak příliš pravděpodobné, že by vakcína Sinovac byla v dohledné době u nás dostupná (a asi je to i dobře).
KORONAVIROVÝ SPECIÁL: