Tento balíček měl Evropské unii pomoct se zotavením se z pandemické krize a nastartovat digitální a ekologickou transformaci členských států. Proč Orbán a Kaczynski blokují budoucnost EU a co jejich kroky znamenají pro EU a Českou republiku?

Co se vlastně stalo?

Začnu velmi krátkou teoretickou vsuvkou. Evropa každých sedm let schvaluje dlouhodobý rozpočet, ve kterém určí, kolik peněz se celkem může v příštích letech utratit a jaké oblasti budou podporovány. Na základě tohoto dlouhodobého rozpočtu se pak každý rok schválí rozpočet EU, což už je díky společnému rámci mnohem rychlejší a jednodušší. Letos byl k plánování dlouhodobého rozpočtu na roky 2021–2027 připojen masivní fond obnovy (nazývaný Next generation EU), z nějž mají čerpat všechny země EU částku o celkové hodnotě 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Do České republiky mělo směřovat 182 miliard korun v grantech, zejména na podporu investic, digitalizaci, modernizaci průmyslu i energetiky a boj proti klimatickým změnám. Dalších 20 miliard korun mělo jít na cílenou podporu regionů postižených těžbou uhlí v rámci programu Just Transition Fund. Peníze měly být pro Česko k dispozici i v podobě půjček na investice, které by náš stát se selhávajícím rozpočtem rozhodně využil. Vše, co musíte vědět o fondu obnovy, najdete zde.

Rada rozpočet přijímá jednomyslným hlasováním. Stačí, aby ho jeden stát vetoval, a dohoda dvaceti sedmi států padne. Systém jednomyslnosti je neudržitelný, neefektivní a dovoluje i těm nejmenším státům vydírat ostatní. Mnohem lépe by fungoval systém kvalifikované většiny, kdy by si státy musely podporu pro své návrhy sehnat.

A právě jednomyslnost tento týden selhala – Maďarsko a Polsko stáhly podporu dlouhodobému rozpočtu i fondu na oživení ekonomiky, který měl být financovaný společnou půjčkou. Do obou zemí přitom měly směřovat desítky miliard korun. Obě země jsou také významnými příjemci unijních prostředků a obě vážně zasáhla druhá vlna epidemie koronaviru.

Kámen úrazu: podmínka dobrého stavu právního státu

Balíček rozpočtu a fondu obnovy země blokují kvůli novému mechanismu, který umožní EU odříznout finanční prostředky zemi porušující zásady právního státu. Evropská unie odmítá, aby peníze občanů členských států končily v rukou bulharské mafie, slovenských podvodníků s dotacemi nebo zachraňovaly ztrátové podnikání premiéra Babiše. Na zavedení této podmínky jsme pracovali přes dva roky a z jejího odsouhlasení jsme se radovali teprve před pár dny. Má začít platit na začátku roku, takže se vztahuje na peníze z fondu obnovy i sedmiletý rozpočet. S maďarským premiérem Viktorem Orbánem v posledních dnech ohledně podpory rozpočtu a fondu obnovy vyjednávala německá kancléřka Angela Merkel i zástupci ze zemí nejhůře postižených koronavirem, jako je Španělsko nebo Itálie, které společnou pomoc opravdu potřebují. Orbán je přesto neoblomný. Namísto aby se Polsko a Maďarsko pokusily pojistit si příjmy z evropského rozpočtu zlepšením vnitřního fungování svých států, raději naruší dohodu, která měla EU zachránit od ekonomické krize.

Podmínka právního státu pro čerpání evropských peněz platí pro všechny členské státy EU stejně a to, že ji některé státy vehementně odmítají, vede k otázce, jaké jsou jejich motivace. U Maďarska a Polska je to celkem zřejmé. V oblasti právního státu mají velmi vážné nedostatky a zastavení toku unijních peněz jim opravdu hrozí. Evropská komise letos vydala svou první hodnotící zprávu stavu právního státu v členských státech EU – a přestože našla problémy skoro u každého státu, Maďarsko a Polsko dopadly nejhůř.

Maďarsko má problém například s omezenou pluralitou médií, vláda tam totiž před dvěma lety spojila většinu tamních médií do státem financovaného kartelu, nezávislá média bez finanční podpory bojují o přežití. Pochybnosti vzbuzují i reformy soudnictví posilující vliv vlády, propojení politiků se státními podniky a snaha vyhnat ze země neziskové organizace. Orbánova vláda také v listopadu pod rouškou pandemie navrhla změny ústavy, které v případě přijetí skoro znemožnily kontrolu utrácení velké části veřejných financí.

Polsku je vyčítána kontroverzní reforma justice, která například zakazuje soudcům zpochybňovat nezávislost ostatních soudců pod trestem pokuty nebo odvolání. Problémem je také nenávist vůči LGBT+ komunitě a další potlačování lidských práv. Evropská komise má také pochybnosti o nezávislosti hlavního protikorupčního orgánu. Víc o úpadku právního státu v EU si můžete přečíst v tomto článku.

Viktor Orbán a jeho polský protějšek chtějí, abychom si mysleli, že je právní stát ideologie, kterou si vymyslela EU, aby jim vnucovala své hodnoty. Ve skutečnosti je ale definice právního státu spíš právní než hodnotová. Jednoduše, pokud chce stát dostávat evropskou podporu, musí zajistit nezávislost justice a předejít zneužívání moci státními orgány. Pokud už ke zneužití moci dojde, musí stát chyby napravit a zodpovědné potrestat. Musí taky předejít střetu zájmů (víc o tom, jak střet zájmů vypadá v praxi, si přečtěte zde.) Toto je základní standard demokratického státu, ne útok na konzervativní ideologii. Navíc, když se státy k EU připojovaly, všechny stvrdily, že souhlasí s definicí právního státu a že jsou jim společné hodnoty vlastní.

Orbán také lže o tom, že rozpočet a fond obnovy zablokoval, protože by jeho schválením členské státy mohly být přinuceny podporovat imigraci. Unijní rozpočet ani fond obnovy o migraci neobsahují ani zmínku, Orbán se prostě snaží zaujmout domácí publikum a odvést pozornost od skutečného důvodu, proč rozpočet spolu s Poláky zablokoval.

Jak z toho ven?

A co se bude dít dál? Je půlka listopadu a rozpočet, na jehož čerpání se členské státy potřebují připravit, má začít platit v lednu. Představte si to tak, že členské státy v tuto chvíli například neví, o kolik peněz se mohou příští rok hlásit drobní zemědělci. Univerzity zase netuší, jak přesně bude v příštích letech fungovat výměnný studijní program Erasmus+ a kolik ze svých studentů budou moct tím pádem na zahraniční studia vyslat. Pokud se státy do konce roku nedohodnou, začne od ledna platit rozpočtové provizorium. Každý měsíc bude EU hospodařit s jednou dvanáctinou rozpočtu pro tento rok. To je průšvih, investice je potřeba rozjet co nejdřív a tato nejistota je pro Evropu velmi drahá.

Evropský parlament nehodlá ustoupit ze své podpory podmínky čerpání peněz ze společného rozpočtu stavem právního státu. Předsedové evropského parlamentu včetně europoslance za Piráty Marcela Kolaji vydali prohlášení, ve kterém odsuzují zpoždění procesu vyjednávání rozpočtu a fondu obnovy a připomínají, že podmínka právního státu i dlouhodobý rozpočet je uzavřená dohoda a nelze ji znovu otevírat.

Jsme uprostřed patové situace a zatím není jasné, kudy vede cesta ven. Některé země (například Nizozemsko) na podmínce právního státu trvají. Vzhledem k tomu, jak obtížné je fungování v rozpočtovém provizoriu, se dá očekávat, že k nějaké dohodě nakonec dojde. Je zásadní, aby se EU nenechala Maďarskem a Polskem vydírat a odmítla tolerovat jejich autokratické tendence.