KLIMATICKÁ POLITIKA

Kde se vzal Green Deal?

Na začátku byla Pařížská dohoda na úrovni Organizace spojených národů.

Pařížskou dohodu v roce 2014–5 podepsalo 196 států celého světa (z celkových 206 států na světě), včetně České republiky.

Dohoda říká: udržíme oteplování v únosných mezích, teplota neporoste o víc než 2 stupně. Aby to bylo možné, je potřeba snížit emise CO2. Právě na to reagovala Evropská komise, když navrhla Green Deal.

Co přesně je v Green Dealu?

Green Deal je rámcový plán zpracovaný Evropskou komisí, obsahuje především strategie a popis změn, které se mají stát v zemědělství, využívání půdy, v průmyslu nebo energetice, aby byla dosažitelná klimatická neutralita. (CO JE KLIMATICKÁ NEUTRALITA?)

Součástí Green Dealu je konkrétní závazek, že evropské státy dosáhnou klimatické neutrality do roku 2050. Prvním „předstupňem“ klimatické neutrality má být snížení emisí CO2 k roku 2030 minimálně o 55 % oproti roku 1990.

Tento cíl odsouhlasily všechny členské státy (opět včetně České republiky) a také většina poslanců v Evropském parlamentu ze všech politických frakcí a stran.

Na Green Deal navázal v roce 2021 legislativní balíček Fit for 55. Ten je také z dílny Evropské komise, na rozdíl od Green Dealu je ale konkrétní (CO PŘESNĚ SE V NĚM PÍŠE?). Evropská komise navrhuje závazné změny pravidel například v energetice, ve využití fosilních paliv v dopravě nebo v zemědělství a lesnictví, které dnes vypouští do atmosféry dalších 18 % emisí. O těchto změnách budou teprve jednat členské státy i Evropský parlament.

Poslechněte si náš PODCAST: Růst s čistým svědomím!

Co na Green Dealu podporuji?

Základní pozitivum je, že plán opravdu míří jen na snižování emisí skleníkových plynů a na snížení rizika klimatického kolapsu. Proto například nijak neomezuje jadernou energii, která patří mezi nízkoemisní technologie.

Dobře provedená změna k čisté ekonomice by nám mohla přinést potřebnou modernizaci a upgrade technologií napříč energetikou, dopravou, stavebnictvím i průmyslem. Dobré je taky to, že si autoři plánu uvědomují, že proměna nebude pro všechny stejně náročná.

Dobré principy, které Green Deal přináší nebo posiluje, jsou:

• omezit plýtvání,
• zvýšit energetickou účinnost tam, kde to jde,
• zvýšit odpovědnost znečišťovatelů za to, co svou činností produkují,
• přejít od fosilních paliv (uhlí, ropa) k novým bezemisním řešením (vodík, elektromobilita, obnovitelné zdroje energie).
  
  

Green Deal také navrhuje nové standardy pro dovoz z jiných částí světa, na které budeme nově uplatňovat stejná měřítka jako na domácí produkci. Tím podporuje konkurenceschopnost evropského průmyslu, zejména toho exportně orientovaného, jako je ten český.

Další část navrhovaných změn směřuje do zemědělství a lesnictví a do toho, jak nakládáme s půdou. Příroda totiž dokáže oxid uhličitý z atmosféry odbourat, umí to za určitých podmínek třeba lesy. Podporuju výsadbu nových lesů, péči o ty stávající, změnu v přístupu k půdě a krajině, omezení průmyslových hnojiv nebo to, že nebudeme převážet výrobky po Evropě sem anebo financovat lány řepky.

Co na Green Dealu nepodporuji?

Jako Piráti jsme obecně dost proti plošným zákazům. Málokdy totiž vedou k nějakému řešení a většinou jen zbytečně naštvou lidi. Green Deal sice sám o sobě žádné takové plošné zákazy nepřináší, jeho prováděcí plán Fit for 55 už ale ano. Chce například regulací omezit prodeje aut na spalovací pohon. S tím rozhodně nejsme v pohodě.

Jako u všech obecných plánů, i u Green Dealu jsou rizika, že se v praxi předpisy „ohnou“ tak, aby výhody a hlavně peníze putovaly do stejných kapes jako vždycky. Proto Piráti od začátku volají po transparentním řízení, jasných kritériích a dobrých, jednoduchých kontrolních mechanismech.

Důležité to bude hlavně u investic a finanční podpory, které se s Green Dealem spojují. U investic zatím nedává Green Deal dostatečné garance, že půjdou do perspektivních technologií s přidanou hodnotou, které se nám budou vyplácet i za několik desítek let. To je potřeba upřesnit v dalším jednání.

U finanční podpory regionům, ale i domácnostem prosazujeme, aby směřovala tam, kam se v Česku obvykle žádná pomoc nedostane. Tedy k malým a středním firmám, do vzdělávání a inovací, do podpory pracovních míst, ale i do lepších veřejných služeb nebo k domácnostem v energetické chudobě.

Kolik peněz dostane Česká republika díky Green Dealu?

Dohromady chce EU investovat skoro dva biliony EUR, což je asi 38 ročních rozpočtů České republiky.

Česko má zatím 150 miliard v Modernizačním fondu na změny v energetice a teplárenství a dalších 42 miliard na podporu Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje, kterých se nejvíc dotkne ukončení těžby uhlí.

Proč se to celé děje?

Řešit klima je správně a je to potřeba. Přechod na čistou, uhlíkově neutrální ekonomiku nám dává naději, že dostaneme klimatickou krizi pod kontrolu. Proto se změnou klimatu a emisemi CO2 zabývá doslova celý svět.

Už teď platí Česko 0,4 % HDP za dopady klimatické změny a jak bude přibývat jejích projevů, jako je extrémní počasí, náklady jenom porostou. Když se touhle krizí proinvestujeme, získáme moderní, udržitelnou ekonomiku, čistou energii a šanci na klidný život podle našich hodnot i za dalších padesát let.

A JAKÉ „GREEN DEALY“ MAJÍ PŘICHYSTANÉ VE SVĚTĚ?