3 důvody, proč hlasovat proti taxonomii

Ve středu šestého července proběhlo ve Štrasburku hlasování Evropského parlamentu o námitce proti návrhu na zařazení jádra a plynu mezi udržitelné investice v rámci taxonomie EU. Návrh, který Komise předložila na přelomu roku, provázela rozsáhlá medializace, silné emoce a také značná dávka nejasností. V tomto článku se podíváme na tři důvody, proč se naše pirátská delegace rozhodla hlasovat proti.

Co je to taxonomie?

Taxonomie EU je klasifikace hospodářských činností podle toho, jaký mají vliv na evropské cíle v oblasti životního prostředí. Mezi tyto cíle patří řešení změny klimatu, ochrana biologické rozmanitosti a vodních zdrojů, přechod na oběhové hospodářství a boj proti znečišťování. Taxonomii si můžete v praxi představit jako velký katalog, který je k dispozici k dobrovolnému využití pro investory. Každá činnost je v rámci katalogu ohodnocena na základě tří kritérií - jestli významným způsobem přispívá k dosažení environmentálních cílů, jestli některému z cílů významně neškodí a jestli splňuje minimální sociální záruky. Pokud činnost splňuje všechna tři kritéria, může být označena za udržitelnou.

EU není jediná organizace, která má svou vlastní udržitelnou taxonomii. Vysoká důležitost řešení a zmírnění dopadů klimatické změny je vnímána celosvětově a jeden z nejefektivnějších způsobů, jak v této oblasti pokročit, je nasměrování soukromých investic do udržitelných projektů. Za tímto účelem už má svou vlastní udržitelnou taxonomii například Indie, Jižní Korea, Čína nebo Spojené království.

Samotné nařízení o taxonomii platí od léta 2020. Komise má za úkol postupně zveřejňovat delegované akty, a definovat tak technická kritéria pro udržitelnost hospodářských projektů ve vztahu s jednotlivými environmentálními cíli. Hlasování v Evropském parlamentu se týkalo přijetí, nebo odmítnutí delegovaného aktu, které mezi udržitelné investice zahrnuje jádro a plyn.

Evropský parlament návrh Komise přijal, Piráti se ale rozhodli hlasovat proti. A to ze tří hlavních důvodů:

1) Nehlasovali jsme proti jádru. Hlasovali jsme proti plynu

Zkombinovat plyn a jádro pod jednu hlavičku bylo strategické rozhodnutí. Pro jádro je obecně daleko větší podpora než pro plyn, zvláště pak v kontextu ruské invaze na Ukrajinu. V Unii ale existují dva hlavní názory na to, jak dosáhnout cílů Green Dealu a klimatické neutrality. Obě cesty znamenají masivní investice do obnovitelných zdrojů a odklon od uhlí, forma přechodného období se ale liší.

Jedna cesta, kterou podporuje Německo, vidí jako hlavní přechodný zdroj energie zemní plyn, jehož infrastrukturu chce poté přepracovat na využití vodíku. Druhou cestou, kterou propaguje Francie, je využití jaderné energie jako nízkouhlíkového zajištění stabilních dodávek energie.

Spojení těchto dvou zdrojů v jednom delegovaném aktu mělo za úkol uspokojit všechny, podle nás se ale situace ruskou invazí na Ukrajinu zásadně změnila a podpora plynu jako hlavního přechodného zdroje už není akceptovatelná. Od začátku války už zaplatila EU Rusku za fosilní paliva přes 57 miliard eur a s přijatým delegovaným aktem se tato částka ročně zvýší o 4 miliardy eur. Přitom například terminály LNG, o kterých se nyní mluví jako o klíčové cestě k diverzifikaci zdrojů plynu, v taxonomii zmíněny nejsou a udržitelné finance do nich proto nepůjdou. Jednoduše nechceme, aby EU pobízela soukromý sektor k podpoře projektů navázaných na Rusko. Pokud by Evropský parlament odmítl udržitelný plyn a jádro v jednom delegovaném aktu, Komise by nám je pravděpodobně předala zpátky k hlasování odděleně. V tomto případě bychom podpořili zelené jádro a odmítli bychom plyn.

Je nutné pamatovat, že taxonomie neurčuje energetický mix jednotlivých členských států a nezakazuje investice do projektů, které nejsou označeny za udržitelné. Není pravda, že pokud by delegovaný akt neprošel, ztratila by Česká republika možnost investovat do plynu a jádra.

2) Oslabená taxonomie je neefektivní

Dobrovolnost taxonomie samozřejmě neznamená, že nemá žádné praktické dopady. Od ledna tohoto roku platí pro společnosti povinnost zveřejňování informací o podílu udržitelných hospodářských činností v rámci jejich podnikání. Jelikož finanční sektor upřednostňuje udržitelné investice, využívají taxonomii banky při stanovení úrokových sazeb u úvěrů. Udržitelné projekty získávají výhodnější podmínky a to se pochopitelně týká i projektů využívajících jádro a plyn. Podobně ovlivněny jsou také dluhopisy a dluhově cenné papíry.

Část organizací ve finančním sektoru, včetně Evropské investiční banky, ale už v reakci na návrh Komise veřejně prohlásila, že zahrnutí jádra a plynu do zelené taxonomie budou de facto ignorovat. Místo toho se budou řídit vlastní taxonomií, která plynu a jádru výhodné podmínky udržitelných projektů neposkytne.

Taxonomie má za úkol zlepšit transparentnost a stanovit zlatý standard pro udržitelné projekty. Zahrnutí jádra a plynu do zelené taxonomie znamená, že taxonomie už tento úkol neplní. Pro investory to reálně představuje hlavně zmatek, protože se nejen jedná o další překážku při povinném zveřejňování informací o činnostech souvisejících s taxonomií, ale kritéria taxonomie jsou nyní v rozporu také s pravidly pro společný trh se zelenými dluhopisy.

Jde také o mechanismus k boji s takzvaným „greenwashingem“, tedy situací, kdy podnik prezentuje svou činnosti jako udržitelnou za účelem získání vyšší podpory, i když tomu reálná situace neodpovídá. Znamená to, že peníze určené na udržitelné projekty nejsou využity správným způsobem a snaha chránit životní prostředí přijde vniveč.

Existuje i jiný způsob, jak situaci řešit. Podle některých expertů by proti greenwashingu nejlépe pomohlo rozšíření taxonomie na povinnost vykazování hospodářských činností, které významně poškozují životní prostředí – takzvaný hnědý průmysl. Podniky s fosilními palivy využívají absence transparentnosti a prezentují se hlavně svými zelenými aktivitami, přestože ty mohou představovat pouhé 1 % jejich kapitálových výdajů. Přinutit tyto společnosti, aby byly transparentnější, by představovalo silný signál pro investory.

3) Plyn nesplňuje podmínky pro udržitelnost ani v rámci samotné taxonomie

Všem je jasné, že fosilní plyn není udržitelný zdroj energie. I v rámci taxonomie ale ve většině případů nesplňuje její přísné podmínky. Taxonomie totiž reflektuje vědecky podložené měřítko pro činnost prospěšnou ke zmírnění změny klimatu, které je stanoveno na emisní intenzitu 100 g CO2e/kWh. Plynové elektrárny tuto hranici v současné době překračují. Aby byly tyto projekty označeny za udržitelné, počítá se, že plynárny své přímé emise skleníkových plynů udrží pod 270g CO2e/kWh – vyšší hodnoty už označuje taxonomie za vysoce škodlivé pro životní prostředí. To sice plynárny zvládnou, ale za nižšího výkonu. Otázka tedy je, jestli v takové chvíli obhájí svou výstavbu. 

Klíčový problém spočívá v tom, že plynové elektrárny budou financovány jako udržitelné projekty od samého začátku. Jejich přínos k dekarbonizaci a schopnost zachovat „udržitelný“ limit emisí bude jasný ale až za několik let (klidně až po roce 2035). Pokud kritéria nesplní, nebude už možné investice zpětně reklasifikovat jako neudržitelné. Pro výrobce jsou proto incentivy snižovat emise plynáren velmi slabé. Ohrožený je také princip taxonomie, podle kterého emisně náročné aktivity nesmí bránit zavádění nízkouhlíkových alternativ v důsledku své dlouhé životnosti. Česko například dostatečné plány na přestavbu plynové infrastruktury na vodík nebo bioplyny nemá a to může ohrozit naši schopnost čerpat udržitelné finance.

Taxonomie je navíc nastavena tak, aby zohlednila všechny fáze projektu. Pokud půjde o financování výstavby větrné elektrárny, regulace má za úkol zhodnotit udržitelnost výroby energie, výstavby, použitých materiálů i pracovních podmínek. U plynových elektráren ale technická kritéria neřeší emise při úniku metanu při těžbě, přepravě a skladování fosilního plynu nebo emise z výroby nízkouhlíkových paliv určených pro výrobu palivových směsí. Pokud bychom tyto hodnoty sečetli, skoro všechny projekty plynových elektráren by okamžitě překročily prahovou hodnotu, při které už projekty životnímu prostředí významně škodí.

Co tedy s taxonomií teď? 

Komise delegovaný akt znovu zváží za tři roky. Už teď se ale proti výsledku rozhodlo podat žalobu několik zemí, včetně Rakouska a Lucemburska. Jestli mají šanci na úspěch, to se uvidí. Část europoslanců vyjádřila obavy, že hlasování o taxonomii stanovilo precedens pro pokles klimatických ambic Evropského parlamentu. Doufám, že se mýlí. Pokud chceme zmírnit dopady změny klimatu a ochránit před nimi ty nejzranitelnější, musíme jednat teď.

Ať budeme mít k dispozici jakékoli prostředky, musíme je využít efektivně, předvídatelně a s dlouhodobou vizí v hlavě.