REZOLUCE BABIŠ II: Babiš a Agrofert musí vrátit peníze

Je smutnou pravdou, že hlavní slovo při udávání směru klimatické politiky často nemají evropští občané ani jejich volení zástupci, ale zájmy fosilního průmyslu.

Už máte dost korupce, útoků na demokracii a pošlapávání lidských práv? Ukážu vám, jak s tím zatočit!

Pokud pracujete v korporátu, nejspíš jste už zkratku ESG slyšeli. Skrývají se za ní slova environment, social and corporate governance (životní prostředí, sociální souvislosti a odpovědná správa společnosti), tedy kategorie různých aspektů udržitelnosti, včetně nefinančního reportingu o fungování podniků.

V období mezi lety 2021 až 2027 by Česku mělo být vyplaceno z unijní pokladny přes 1 300 miliard korun skrze fondy a podpůrné programy. Abychom však o tuto částku nepřišli, musíme začít skutečně něco dělat nebo alespoň již obdržené peníze neutápět v dotačních podvodech či je nenechávat na účtech různých ministerstvech do doby, kdy je pro nečinnost budeme muset poslat zpět. To bohužel není utopie, ale realita současného Česka.

Evropský parlament nedávno rozhodoval o udělení rozpočtového „razítka“ evropským institucím. Proč je důležité kontrolovat, jak instituce nakládají se svými rozpočty?

Na následujících řádcích najdete odpověď na jednu velmi častou otázku, která mi chodí do zpráv.

Jsme odpovědní k přírodě i nákladům budoucích generací. Pojďme si vysvětlit, co se změní.

„Setkání s Jeho Svatostí dalajlamou pro mě bylo mimořádně důležité. Je nezbytné, aby Evropa stála při Tibetském národu a zvedala povědomí o problémech, kterým čelí. Chci bojovat za práva Tibeťanů a podporovat jejich nárok na sebeurčení."

Když se v Česku zeptáte příslušných úřadů, kolik peněz posíláme fosilním firmám, ať už napřímo, nebo formou nějaké podpory na jejich odbyt, nikdy se nedozvíte konkrétní číslo.

Od 6. ledna vešla v platnost novela, který zvyšuje ochranu lidí proti nátlaku profesionálních prodejců na předváděcích akcích, při podomním prodeji či telemarketingu. Proti tzv. šmejdům se chystá i unijní legislativa.

Internet v časech lockdownů zachránil mnoha lidem podnikání, umožnil dětem aspoň nějaký kontakt se školou, e-shopy a dovážkové služby pomohly přežít statisícům lidí v karanténě. I bez koronaviru ale význam internetu roste – v průmyslu, dopravě, v energetice nebo ve stavebnictví. Nepředstavujte si e-maily, představujte si 3D tisk, autonomní vozy, chytré řízení složitých dopravních a logistických uzlů, chytré továrny, které koordinují svou výrobu online a v reálném čase na několika místech vzdálených stovky kilometrů.

Nová studie o vlivu pandemie covidu na demokracii v Evropě přináší nečekané závěry. Do příští vlny se máme co učit. Lidského zmaru totiž zneužívali evropští autoritáři a oligarchové.

Evropské instituce mají obrovský problém – kvůli mezerám v kyberbezpečnosti jsou čím dál tím náchylnější na kyberútoky. Ochranu citlivých informací a fungování systémů EU mají pomoci chránit návrhy nových regulací, na kterých Piráti pracují.

Ve zdanění kryptoměn panuje v Evropě momentálně zmatek. Každá země k němu přistupuje trochu jinak – a hlavně, každá země kryptoměny i jinak definuje. To je nicméně kvůli množství přeshraničních transakcí a snaze bořit bariéry pro pohyb kapitálu značně problematické. To, jak na obchody s „kryptem“ nahlížejí různé země, má totiž na transakce velký dopad, ať už jde o daňové, ohlašovací či jen informační povinnosti.

Českou republiku za necelé dva měsíce čekají prezidentské volby, které rozhodnou nejen o podobě vnitřní politiky České republiky, ale i o způsobu její prezentace navenek.