EU aktualizovala blacklist daňových rájů. Kde jsou Irsko a Lucembursko?

Daňové ráje jsou zásadní problém. Ročně jimi protečou stovky miliardy eur zisků, které díky tomu nejsou zdaněny v zemích, kde byly vytvořeny. V těchto zemích pak chybí veřejné peníze na investice do školství, infrastruktury nebo sociálních služeb. To zvyšuje sociální nerovnost a také nedůvěru v celý systém, ve kterém se úzká skupina lidí může vyhýbat spravedlivému placení daní. A zároveň tyto firmy samozřejmě silnice i vzdělané obyvatele využívají.

Kauzy jako Panama Papers nebo Luxembourg Leaks ukázaly, že jde opravdu o globální fenomén a stály křeslo třeba tehdejšího premiéra Islandu. Maltská novinářka Daphne Caruana, která rozkrývala podezřelé účty politiků v daňových rájích, byla v roce 2017 zavražděná bombou v autě. Stopy vedou do nejvyšších pater maltské politiky, vloni policie zatkla vedoucího kanceláře maltského premiéra. Za svou investigativní práci také zaplatil životem slovenský novinář Ján Kuciak. Ten byl i se svojí partnerkou, Martinou Kušnírovou, zavražděn před dvěma lety. Kuciak se mimojiné zaměřoval na rozkrývání podvodů s DPH a pracoval i na slovenské stopě v Panama Papers.

V reakci na výše uvedené skandály a na masové protesty, které následovaly, začaly státy hledat možná řešení. Jedním z takových řešení měl být i unijní blacklist, který byl poprvé přijat v roce 2017. Ten měl tlačit na problémové země, aby přijaly opatření vedoucí k větší transparentnosti a daňové spravedlnosti. To v praxi znamená například zavedení automatického mechanismu pro výměnu informací nebo přijetí minimálních standardů OECD proti daňovým rájům (BEPS). Jinak těmto zemím hrozí ekonomický postih ze strany EU.

V době svého vzniku bylo na blacklistu 17 států a dalších 47 na tzv. greylistu. To je jakýsi mezistupeň, kdy ještě nehrozí sankce, ale je nutné se zavázat k provedení konkrétních změn. Následně byly tyto dva seznamy několikrát upraveny a velká aktualizace proběhla na začátku roku 2019. To totiž vypršela lhůta, do kdy musely některé země z greylistu přijmout daná opatření. Výsledek byl celkem pozitivní, 31 zemí splnilo své závazky a byly ze seznamu vyškrtnuty. 12 zemí ale závazky nesplnilo a ty byly přesunuty na blacklist. Po poslední aktualizaci teď na černé listině EU tedy jsou Americká Samoa, Kajmanské ostrovy, Fiji, Guam, Oman, Palau, Panama, Samoa, Seychely, Trinidad a Tobago a Americké panenské ostrovy a Vanuatu.

Je dobře, že se po rozhodnutí evropských ministrů financí na seznamu objevily nechvalně známé daňové ráje, jako jsou Kajmanské ostrovy, Panama nebo Seychely. Bylo již načase. Případ Seychel je hodný pozornosti také ve světle posledního zjištění Deníku N. Česká vláda totiž využívá poradenských služeb v oblasti daňové politiky od firmy s nedohledatelným vlastníkem, jehož stopy končí právě na Seychelách. To opravdu pro vládu Andreje Babiše není dobrá vizitka.

Pozitivní také je, že opět došlo k vyškrtnutí některých zemí z blacklistu. Celkem 16 zemí splnilo své závazky vůči EU, upravilo své daňové systémy a mohly tak být vyškrtnuty. Mezi ně patří například Bahamy, Bermudy nebo Černá Hora.

Bohužel, ani v případě této aktualizace černé listiny daňových rájů jsme se neobešli bez pachuti vycházející z politizace procesu. Tentokrát se jedná o případ Turecka, které, zdá se, obdrželo od evropských vlád preferenční jednání a, místo aby se přesunulo na blacklist, zůstává na tzv. greylistu.

Problém Turecka tkví v tom, že porušuje transparenční kritérium, kdy se nadále nepodílí na výměně daňových informací s některými státy, konkrétně například s Francií, Německem, Rakouskem nebo Belgií. Turecko se zavázalo tento stav napravit v termínu do konce roku 2019, ale to se nestalo. Zřejmě z diplomatických důvodů bude Turecku prodloužen čas do konce roku 2020. Takový postup jednoznačně nedává dobrý signál pro další země a snižuje kredibilitu celé procedury. Lhůta byla prodloužena ještě dalším 11 zemím, v těchto případech jde ale o rozvojové země bez finančního centra.

Z politických důvodů (i když v tomto případě asi pochopitelných) na blacklistu chybí také státy EU. To ale neznamená, že v Unii problém neexistuje. Pokud by EU stejná kritéria aplikovala na své členské státy, možná bychom se dočkali zajímavých výsledků. Třeba v roce 2016 dostal Apple od Evropské komise rekordní pokutu 13 miliard eur. Proč? Díky dohodě s irskou vládou platil v EU jen zcela minimální daně z příjmu. Pikantní na celé věci bylo, že Apple měl tu pokutu zaplatit Irské vládě, ta ale s rozhodnutím také nesouhlasila a odvolala se. Irským občanům se to vysvětlovalo hodně těžce.

Návrhy na řešení daňových rájů uvnitř EU ale existují. Jedním z prvních kroků by mělo být zvýšení transparentnosti účetních závěrek velkých nadnárodních firem. Přesně to by měl umožnit návrh tzv. public country-by-country reportingu (CBCR). Podle tohoto návrhu by všechny korporace s celosvětovým obratem nad 750 milionů euro musely za každou zemi, kde působí, zveřejnit klíčové informace o své činnosti (počet zaměstnanců, jména dceřiných společností, zisky, zaplacené daně atd.).

Díky tomu vyjdou najevo případy, kdy nějaká firma vykazuje v zemích s nízkou daňovou sazbou nepřiměřeně velké zisky. Nepřiměřené znamená, že nejsou doprovázeny patřičnými tržbami nebo počty zaměstnanců.

Bohužel, česká vláda patřila mezi ty, které tento návrh na Radě EU zablokovaly. Přidali jsme se tak k notoricky známým daňovým rájům jako Lucembursko, Irsko nebo Kypr. Před jednáním Rady jsem společně s ostatními Piráty vyzval ministryni Schillerovou, ať tento důležitý návrh neblokuje. Bohužel se tak nestalo. Místo konkrétních protiargumentů jsme se navíc dočkali jen zástupné argumentace ohledně způsobu hlasování. Možná jim to poradila ta poradenská firma ze Seychel.

Problematiku daňových úniků a agresivní daňové optimalizace považuji za velmi důležitou a budu se jí dále věnovat. Zejména budu pokračovat v tlaku na vládu, aby klíčové návrhy pro boj s daňovými ráji neblokovala. Hezky to řekl holandský historik Rutger Bregman v dnes již legendárním projevu v Davosu, v sále plném miliardářů: „Přestaňte mluvit o filantropii a začněte platit daně. (...) Vše ostatní jsou jen kecy”.