Proti vládě od července po celém Bulharsku pravidelně demonstrují desetitisíce lidí. Protesty se neobešly bez policejní brutality i útoků na novináře a získaly si podporu široké veřejnosti. Jednu z nejchudších zemí EU od devadesátých let de facto ovládají politicko–⁠finanční oligarchické skupiny, které ovlivňují (či přímo kontrolují) justici, podnikatelské prostředí, média, tajné služby i policii. Podle Reportérů bez hranic je Bulharsko až 111. na světě ve svobodě projevu, podle Transparency International je zase nejzkorumpovanějším státem v EU.

V nedávné zprávě Evropské komise hodnotící ochranu právního státu v jednotlivých členských státech Bulharsko nedopadlo dobře. Zpráva zmiňuje neúplné soudní reformy, nízkou důvěru veřejnosti v protikorupční instituce, útoky na novináře a obavy z nerovnosti před soudy. Znepokojení podle Evropské komise budí i neregulace lobbingu, netransparentnost a nepředvídatelnost legislativního procesu i neprůhlednost vlastnických struktur médií. Podle našich informací je hodnocení Komise ještě mírné.

Demonstranti požadují odstoupení premiéra Bojka Borisova, který sice sám sebe vykresluje jako bojovníka proti korupci, v očích veřejnosti ale mafii minimálně toleruje a mluví se i o jeho napojení na mocné zákulisní hráče. Dalším požadavkem je odstoupení nejvyššího státního zástupce Ivana Gesheva, která podle demonstrantů často funguje jako nástroj na vydírání politických a podnikatelských konkurentů.

Zneužívání evropských peněz

Bulharští mafiáni a oligarchové vyrostli z komunistické špionážní služby, v devadesátých letech využili mocenského vakua a začali budovat systém založený na neprůhledných vazbách mezi vládou, oligarchy, soudnictvím a tajnými službami. Po vstupu do EU v roce 2007 mafie objevila nový zdroj financí, který jí pomáhá držet se u moci dodnes. Jde o evropské fondy –⁠ přesněji řečeno jejich systematické zneužívání. Jak funguje rozdělování peněz z Evropského rozpočtu si můžete přečíst v tomto článku.

Příkladem, jak zneužívání evropských peněz v Bulharsku v praxi vypadá, je čerpání dotací z evropského programu na rozvoj venkova. EU mezi lety 2007 a 2013 Bulharsku poskytla 101 milionů eur na stavbu stovek penzionů v nejchudším regionu země ve snaze pomoci rozvoji turismu. Většina peněz ale byla využita na stavbu soukromých obydlí. Státní zastupitelství a policie sice zahájily vyšetřování kauzy, společnost je ale ohledně jejich výsledků skeptická. Bulhaři mají nízkou důvěru v úřad státního zástupce a pokládají ho za zpolitizovaný. Mezi další dotační evergreeny v Bulharsku patří projekty, které ve skutečnosti vůbec neexistují, nebo projekty, které jsou vystavěny tak nekvalitně, že je potřeba dalších evropských financí k jejich opravě.

Demokratická opozice v Bulharsku viní Evropskou unii z nedostatečné kontroly a toho, že do Bulharska peníze dál posílá, i když část končí v rukou mafie. Vše by přitom mohlo být jinak, kdyby Evropská unie čerpání peněz podmiňovala zárukou právního státu. Piráti v Evropském parlamentu tuto podmínku prosazují. Pokud je totiž úroveň místních institucí nízká, zvyšuje se riziko, že peníze skončí jinde, než by měly. O prosazení této podmínky se v Bruselu mluví už dlouho, v tuto chvíli ale snahy blokují Maďarsko a Polsko, na které by důsledky mohly dopadnout mezi prvními. Německé předsednictví nyní navrhlo kompromisní verzi podmínky. V příštích týdnech zjistíme, jestli se ji podaří prosadit.

Nečinnost Evropy?

Bulharská opozice má pravdu v tom, že Evropská komise zatím projevila jen minimální vůli kontrolovat využívání evropských peněz v zemi. Na místě je také otázka, proč o Bulharsku neslýcháme tolik, jako o zemích, které s ním mnohé problémy sdílí –⁠ Maďarsku a Polsku. Premiér Borisov se profiluje jako důvěryhodný politik, který je klíčovým hráčem ve vztazích mezi Tureckem a Ruskem, což vedení Unie vyhovuje. Borisov se také na rozdíl od Orbána takticky vyhýbá ideologické válce proti Unii a upevňuje svou pozici ve frakci křesťanských demokratů, ve které sedí s německou kancléřkou Angelou Merkelovou i předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen. Frakce si jeho loajality všímá, což se ukázalo i při současném hlasování. Křesťanští demokraté navrhli v usnesení desítky změn, které rozmělňovaly kritiku bulharské vlády a relativizovaly vážnost situace. Je pokrytecké, že největší parlamentní frakce na jednu stranu prosazuje podmíněnost čerpání evropských peněz úrovní právního státu, ale na druhou stranu je ochotna nečinně přihlížet systematickému zneužívání evropských financí v Bulharsku. Pokud máme pravidla brát vážně, musí platit pro všechny.

Boje o podobu Evropské unie a evropské integrace často neprobíhají v jejím pomyslném centru, tedy v Bruselu, Berlíně nebo Paříži, ale na jejích okrajích – v Bulharsku, Polsku, Maďarsku, Řecku, Rumunsku a ostatně i v Česku. Právě tady se ukáže, jestli Evropská unie zvládne nastavit kontrolní mechanismy, které zajistí, že přerozdělené peníze skutečně zlepší životní úrovně obyvatel a připraví ekonomický růst celku.