Děsí vás ceny energií? Stát má od EU 39 miliard korun, které vám může dát na energetické úspory

Ministr Havlíček v demisi odhaduje, že elektřina v příštím roce zdraží až o 50 %, plyn o 70 %. To vede logicky k otázce: Je něco, co člověk může udělat, aby se takovému cenovému šoku vyhnul?

Ano, je. Domácnostem může snížit náklady větší energetická soběstačnost a technologie, které vedou k úsporám nadbytečné spotřeby elektřiny i plynu. A dokonce na to mohou od Evropské unie dostat statisíce. Měli bychom si s tím ale pospíšit, ať nemáme zbytečně drahý život ve srovnání se státy, které teď plánují modernizaci budov ještě víc urychlit.

Jak na větší energetickou soběstačnost?

V první řadě je potřeba zdroj energie. Nejběžnější je domácí fotovoltaická elektrárna, jednoduše řečeno solární panely na střeše domu. Domácí fotovoltaiku si může pořídit v zásadě každý, kdo má vlastní rodinný dům. Není potřeba se kvůli tomu odpojovat od elektrické sítě a není potřeba do sítě elektřinu prodávat. Domácnost zkrátka energii využívá pro svou vlastní potřebu a dokupuje jen to, co výroba ze solárních panelů nepokryje. To dokáže snížit účty za elektřinu klidně i o 75 %.

Kolik taková fotovoltaika stojí? Pořizovací náklady jsou dnes asi nejvýhodnější za celou historii, protože cena technologií pro výrobu obnovitelných zdrojů energie rapidně klesala s tím, jak se jejich využití rozšiřuje. Není potřeba rovnou stavět velkou elektrárnu. Takové řešení je vhodné spíš pro firmy nebo pro někoho, kdo by chtěl ve výrobě elektřiny podnikat.

Domácnostem úplně stačí investice do střešní fotovoltaiky. Malá instalace s akumulací stojí okolo 250 000 Kč a je možné na ni získat dotaci z evropských fondů. Každý si může zažádat o peníze z programu Nová zelená úsporám. Na samotnou elektrárnu dostane okolo 90–100 000 Kč a pokud spolu s elektrárnou plánuje ještě nějaká další úsporná opatření, bude příspěvek ještě vyšší.

Mimochodem, Nová zelená úsporám je financovaná z evropského Recovery and Resilience Fund (do češtiny se nehezky překládá jako „nástroj na podporu oživení a odolnosti“) a je to v Česku aktuálně jediný finanční program, díky kterému dosáhnou na modernizační peníze běžné domácnosti. Ale zpátky k těm úsporným opatřením.

Netraťte zbytečně na drahém vytápění

Když už máme vyřešený zdroj energie, co dalšího může člověk udělat, aby zkrotil účty za energie? Největší bolestí u bydlení v Česku je vytápění. Máme okolo 2 milionů budov, které byly postavené v 60. a 70. letech minulého století. Nemusí jít nutně o paneláky, ale vezměme si je jako vzor. V takových domech je vytápění typicky vyřešené přes ústřední topení. To je model, který se teď začne hodně prodražovat.

V první řadě proto, že se opírá o plyn. Cena plynu roste ještě mnohem rychleji než cena elektřiny. Za druhé, ústřední topení funguje tak, že koncový spotřebitel nemá skoro žádné možnosti ovlivnit spotřebu. Rozhoduje se jedině mezi tím, jestli mu bude zima, trochu zima, nebo teplo a podle toho odebírá energii. Naproti tomu takové tepelné čerpadlo bere energii z přírodních zdrojů, které jsou zadarmo, a navíc dokáže třeba ohřívat vodu, čímž zase šetří další energii. Na tepelné čerpadlo v kombinaci s fotovoltaikou mi v kalkulačce NZÚ vyšla podpora okolo 230 000 Kč z evropských peněz.

Kromě tepelných čerpadel se k vytápění dají použít třeba i moderní kotle na bezemisní paliva, tam ale odpadají některé výhody – palivo je potřeba kupovat a o vytápění se člověk musí starat.

Energetické úspory nerovná se „přestat topit a svítit“

Poslední oblast, kterou tu zmíním, jsou energetické úspory. Jejich podstatou není to, že domácnost vypne spotřebiče a po večerech hraje deskové hry místo koukání do počítače. Podstatou energetických úspor je zvyšování energetické efektivity. Pro laiky vysvětlím. Když chcete třeba ohřát vodu v konvici, musíte na to vynaložit určitý objem energie. Ten ale nejde celý do ohřevu vody, část se ho ztratí, promění se v neužitečné teplo. Fyzika rozlišuje užitečnou energii (kolik jí potřebovala konvice, aby ohřála vodu) a vstupní energii (kolik energie celkově bylo na ohřátí vody potřeba). U energetických úspor jde o to, aby maximum vstupní energie bylo zároveň i užitečné.

Zpět z teorie do praxe. Energetickou účinnost můžete zvyšovat třeba zateplením nebo výměnou oken. Tím se omezuje nevědomé plýtvání teplem. Dál je možné třeba přemýšlet o využití tepla z odpadní vody. A samozřejmě, pokud plánujete pořizovat novou ledničku, pračku nebo sporák, má smysl se dívat na energetické štítky. Ty totiž umožňují poměrně dobře odhadnout, kolik energie spotřebují skutečně k tomu, kvůli čemu si je člověk pořizuje = jak jsou energeticky efektivní.

Zateplení domu a některá další opatření je opět možné financovat s podporou evropských peněz v Nové zelené úsporám. Pracovně mi kombinace domácí fotovoltaiky, tepelného čerpadla s ohřevem vody a zateplení fasády vyšla tak, že by taková domácnost dostala okolo 800 000 Kč.

Tohle všechno už jste doma mohli mít, kdyby...

Kdyby naše vláda brala vážně závazky ve snižování emisí CO2, nemohl by stát tak dlouho přihlížet špatnému stavu bytového fondu. Z provozu budov (nejen bytů, ale i podnikatelských nemovitostí) pochází asi 35 % emisí CO2. Bylo tedy jasné, že modernizace bude nutná, leckde kolem nás už se s ní ve velkém začalo. Ostatně právě v těchto dnech debatujeme v Evropském parlamentu o tom, že se tempo dekarbonizace v budovách ještě zvýší. České úřady bohužel jako obvykle zaspaly a nebýt evropských peněz, nejspíš vůči domácnostem spí doteď.

Neříkám, že je Nová zelená úsporám ve všem ideální. Mohla by být spojená třeba s bezpečnými úvěry, aby domácnosti nemusely při rekonstrukcích sahat do úspor. Nebo by stát mohl hledat způsoby, jak do nákladů promítnout i práci, kterou šikovnější majitel domu provede vlastníma rukama sám. Faktem ovšem je, že tyhle evropské peníze jsou v současnosti jedinou skutečnou, rychlou a efektivní cestou, jak ulevit domácnostem z vysokých účtů za energie. Je k naštvání, že končící vláda nezvládala tuhle podporu dostávat k lidem, jak jí vyčetl i Nejvyšší kontrolní úřad. Ze všech peněz se podařilo do úspor dostat asi jen třetinu.

Ještě je čas to dohnat. Energetické úspory se týkají všech, asi jen s výjimkou lidí, kteří nebydlí ve vlastním (v Česku má ale nájemní bydlení malý podíl ve srovnání se zbytkem EU). Taky domácnosti, které bydlí ve větších bytových domech, mají omezenější manévrovací prostor. SVJ se ale může dohodnout na společném postupu a zainvestovat do úsporných opatření, ze kterých budou mít užitek v podobě nižších účtů za energie všichni obyvatelé domu. Stejně tak bytová družstva. Za diskusi a nějaké to počítání to snad stojí. V Nové zelené úsporám je 39 miliard korun, které můžou pomoct s cenami energií doslova milionům domácností.