Únik tajných dokumentů ukazuje na drsné totalitní praktiky v Číně

01.12.2019
O perzekuci čínských Ujgurů se v mezinárodní komunitě ví už dlouho. V poslední době ale přibývá svědectví, která přibližují skutečný rozsah systematického bezpráví páchaného na etnických a náboženských menšinách v Číně. Nejnovější únik tajných dokumentů (takzvané China cables) ukazuje děsivý rozměr programového porušování základních lidských práv. Ke všemu navíc dochází na základě přímých rozkazů z nejvyšších vládních kruhů.

Čínský režim přistupuje k útlaku Ujgurů skutečně v masovém měřítku. V současné době ve svých internačních táborech zadržuje statisíce (dle některých odhadů až dva miliony) těchto původních obyvatel severozápadní oblasti Číny zvané Xinjiang. Tato část země je pro centrální vládu podstatná kvůli nerostným surovinám a strategické poloze důležité pro projekt Nové Hedvábné stezky.

Aby si nad oblastí zajistila kontrolu, přistoupila čínská vláda k drsné diskriminaci místních Ujgurů, které ve velkých počtech zavírá do převýchovných center. Uniklé dokumenty poskytují děsivý náhled do pokynů k založení těchto center nebo manuálů, které například učí úředníky, jak mají odpovídat na otázky kladené příbuznými zadržených.

Další strašlivou informací, kterou uniklé dokumenty potvrdily, je využívání strojového učení a umělé inteligence k hromadnému profilování osob. Pokud tedy policejní program (v dokumentech nazýván „Integrovaná platforma společných operací“) vyhodnotí, že se dotyčný dopouští „podezřelého chování“, je okamžitě v systému označen a policejní autority mohou ihned přistoupit k jeho zadržení.

Důvodem pro uvěznění navíc může být kdejaká maličkost. Vycestování do zahraničí, příbuzenský či jiný vztah s některým vězněm, dodržování náboženských rituálů, používání nevhodných aplikací nebo účast na protivládních demonstracích. Jeden ze zveřejněných dokumentů je přímo rozsudkem, který zřetelně ilustruje absurditu obvinění a následného trestu. Muž byl odsouzen k deseti letům vězení za údajnou rasovou nesnášenlivost a extrémistické názory. Jeho „zločinem“ bylo však jen to, že jako muslim vyjádřil svůj názor na pornografii a sprostá slova, což se zkrátka jen neslučovalo s jeho vírou. Žádná příprava teroristického útoku, žádné šíření radikálních myšlenek, žádné verbování sebevražedných atentátníků.

V táborech se k zadržovaným přistupuje jako k „nemocným“. Opakovaně je jim vnucována skutečnost, že mají nezdravé myšlenky, každý den jsou nuceni zpívat oslavné písně na čínského prezidenta a jako „léčebné metody“ jejich „nákazy“ se často užívá různé mučení a nátlak, samozřejmostí jsou i nucené práce. V kombinaci s dalšími už existujícími mechanismy a praktikami čínského režimu, o kterých jsem již dříve psal (tedy odebírání orgánů a systém sociálního kreditu), se jedná o natolik odporné porušování lidských práv, že je vskutku na místě srovnání s Hitlerovým Německem nebo Stalinovým Ruskem.

Čína pochopitelně jakékoliv pochybení odmítá a existenci převýchovných táborů (kterou dříve dlouhou dobu popírala) obhajuje coby vzdělávací střediska založená za účelem boje s „třemi zly“ (která režim definoval jako separatismus, náboženský extremismus a mezinárodní terorismus). Nic ale nemůže omluvit tak brutální zacházení v tak ohromném měřítku, jakého se čínský režim dlouhodobě dopouští.

Obludnost čínského režimu se ve světle těchto nových informací nedá dále tolerovat a je potřeba přistoupit k jasnějším krokům. Přestože již čínské praktiky odsoudilo mnoho západních států i celá EU, je nutné využít veškeré diplomatické a ekonomické prostředky k tomu, abychom Čínu dotlačili k ukončení tohoto systematického teroru.

Odkazy