Členské státy odmítají stíhat zneužívání evropských peněz

09.07.2020
Tento týden na veřejném slyšení Výboru pro rozpočtovou kontrolu uvedl generální ředitel Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), který má za úkol ochraňovat finanční zájmy EU, že v roce 2018 OLAF provedl 167 vyšetřování podvodů a vydal 256 doporučení pro vnitrostátní a evropské orgány, aby získaly zpět více než 371 milionů eur z rozpočtu EU.

Za posledních deset let pak úřad OLAF doporučil získat zpět více než 6,9 miliard eur, což je rozhodně hodné pozornosti. Členské státy však téměř dvě třetiny rozhodnutí úřadu OLAF odmítly. Lze navíc pozorovat sestupný trend – obzvláště nízký podíl obvinění najdeme v Bulharsku (8 %), Česku (14 %) a Německu (21 %).

Důvodem je mimo jiné nedostatek politické vůle, protože státní zástupce zajímají více peníze odcizené z vnitrostátních rozpočtů než prostředky EU. Ředitel úřadu OLAF také dodal, že se zdá, že „členské státy méně vyšetřují případy, které jsou napojené na politiku“. To je zcela nepřijatelné. Ochrana prostředků všech evropských občanu by měla být prioritou. Jde o finance, které mají sloužit pro dlouhodobé investice a zajistit, aby si v evropském právním systému byli všichni rovni, a to včetně politiků.  

Dalším důvodem, proč z vyšetřování úřadu OLAF vyplývá tak málo obvinění, je, že současný právní rámec neposkytuje dostatečný právní základ, který by všem soudním orgánům členských států umožňoval využívat zprávy úřadu OLAF jako důkazy v soudních řízeních. To znamená, že státní zástupce, který zprávu obdrží, musí celou věc znovu prošetřit a tím shromáždit přípustné důkazy. Jde o ukázku naprostého nedostatku efektivity a koordinace, která všechna stíhání prodlužuje takřka donekonečna. I případy, které mají v současnosti naprosto jasné závěry na základě důkazů úřadu OLAF, musí vnitrostátní orgány zas a znovu vyšetřovat. Celá situace tak vyčerpává velmi vzácný zdroj, kterým je důvěra občanů.

Počet případů, v nichž dojde k zahájení stíhání, by měl zlepšit přezkum mandátu úřadu OLAF, který zlepší přípustnost jeho zpráv, a také založení Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) v listopadu 2020. OLAF bude dále pokračovat se správním vyšetřováním, zatímco EPPO bude mít pravomoc provádět trestní vyšetřování v případě trestných činů poškozujících rozpočet EU, zahajovat v nich stíhání a přivádět je před soud. Přesto však potřebujeme jednotný právní základ pro využívání důkazních materiálů platný pro všechny členské státy. Soudní orgány by pak měly více spolupracovat s orgány EU a důvěřovat jejich nezávislým doporučením. Spolupráce je obzvláště důležitá v případě přeshraničních podvodů.    

OLAF a EPPO hrají v boji proti podvodům a korupci v EU zásadní roli a každý rok řeší více než 3500 případů. Měli bychom proto těmto orgánům EU zajistit dostatečné zdroje, které jim umožní nadále fungovat. OLAF si však bude muset poradit se snížením výdajů na zaměstnance o 10 %, zatímco EPPO by k plné provozuschopnosti potřeboval ještě 75 zaměstnanců. Evropská komise a členské státy musí konečně dokázat, že nebudou tolerovat zneužívání prostředků EU, a poskytnout orgánům bojujícím proti podvodům dostatečné financování. 

Výroční zpráva úřadu OLAF za rok 2018.

Slyšení výboru CONT.