V první řadě bych rád zdůraznil, že Piráti rozhodně nejsou strana, která by si nechala od Evropské unie bez výhrad nacpat jakýkoliv projekt, aniž by ho podrobila kritice.

Svědčí o tom například to, že jsme se nedávno s evropskými Piráty a celou naší frakcí Greens/EFA vymezovali proti výjimce ze směrnice ePrivacy, která má umožnit šmírování soukromých konverzací, hlasovali jsme proti špatné reformě zemědělské politiky a bojujeme konzistentně od roku 2018 proti copyright směrnici.

Právě proto, že si vždy zachováváme kritický přístup a bráníme svobodu a soukromí nás všech, je pro mě důležité se digitálnímu euru věnovat. Evropská centrální banka na digitálním euru prostě pracovat bude – a protože chceme být v Evropské unii aktivní a měnit věci k lepšímu, tak chceme být i u debat o digitálním euru.

Shrnul jsem pro vás naše priority, za které hodlám bojovat. Chci, aby projekt digitálního eura místo obav vzbuzoval zvědavost.

1. Bude nás místo Mastercard a Visy šmírovat Evropská centrální banka?

V dnešní době naše platby „šmírují“ hlavně dvě americké společnosti, Visa a Mastercard – je ale důležité poznamenat, že do jejich účetnictví už teď ECB vidí. Zbavit se jich ale přesto může být rozdíl k lepšímu. Po tom, co se i díky činnosti whistleblowera Edwarda Snowdena dostalo na světlo, že USA špehovaly nejen Američany, ale i velkou část Evropanů, by v nás jakákoli dominance amerických firem na evropském trhu měla přinejmenším vzbuzovat obavy. Visa a Mastercard dominují 80 procentům evropského trhu, což znamená, že mají velký vliv na to, jakým způsobem se utvářejí pravidla trhu, včetně práv na soukromí. Ta jsou v Evropě mnohem pokročilejší než v Americe, což se ale může mimo jiné i vlivem lobbingu rychle změnit – tomu chceme za každou cenu zabránit. Americké firmy jsou navíc povinné předávat informace tajným službám a USA tuto možnost s radostí využívají.

V původních návrzích ECB skutečně tvrdí, že chce po zavedení projektu zabránit praní špinavých peněz a jiným typům zločinů, což by vyžadovalo sledování transakcí minimálně od určité výše. To je z mého pohledu samozřejmě nepřijatelné – neomlouval bych ztrátu svobody ochranou bezpečnosti. Právě proto do procesu chceme zasahovat a za ochranu soukromí bojovat.

2. Znamená digitální euro nadvládu bankéřů z Bruselu?

Jen pro pořádek: ECB sídlí ve Frankfurtu. Evropská centrální banka je svými kritiky i obdivovateli považována za nejnezávislejší centrální banku na světě. Tuto nezávislost považujeme za důležitou a chceme ji uchovat, protože je klíčová pro udržení cenové stability a nízké inflace. Nezávislost mimo jiné znamená, že momentální politická reprezentace nemůže nahodile změnit měnovou politiku.

Nezávislost samozřejmě neznamená, že si ECB může dělat, co chce. ECB musí své kroky vysvětlovat evropským občanům a jejich zvoleným zástupcům. Prezident banky například chodí na pravidelná jednání s Komisí pro hospodářskou politiku Evropského parlamentu, kde působím i já – musí se tedy „zodpovídat“ europoslancům, kteří jsou přímo voleni evropskými občany.

Je důležité, že tato úloha nenáleží například Evropské komisi nebo Evropské radě – v takovém případě by hrozilo, že rozhodnutí budou ve prospěch několika málo osob z několika málo zemí, které se předem domluví. Nechceme, aby ECB musela čelit neodborným a nepromyšleným politickým zásahům, ale zároveň bychom chtěli její kroky mít pod drobnohledem a vždy si je nechat pečlivě odůvodnit. Evropská unie se poučila z oprávněného naštvání, které během ekonomické krize vyvolala některá jednání Euroskupiny „za zavřenými dveřmi“, a veškeré měnové záležitosti hodlá řešit transparentně. Právě proto vypsala ECB na projekt digitálního eura veřejné připomínkové řízení, do kterého mohou svými nápady a připomínkami přispívat například jak startupy, tak jednotliví občané EU.

3. Není to cesta ke zrušení hotovosti?

Piráti chtějí hotovost zachovat, protože si uvědomují, že lidem dává nezávislost. Digitální euro by ovšem bylo formou digitální hotovosti. Nelišilo by se příliš od již používaných digitálních měn, akorát s tím rozdílem, že digitální euro by poskytovalo mnohem větší bezpečnost a spolehlivost pro vaše úspory, a to i v případě, že například přijdete o mobil. Tlak na zrušení hotovosti samozřejmě existuje s digitálním eurem i bez něj – my jsme jasně proti tomu, ale myslíme si, že lze zachovat obojí.

4. Co když nám EU bude moct devalvovat naše příjmy a vzít si je?

Půjčky zadluženým zemích eurozóny by se úspor v digitálním euru nijak nedotkly. Jakákoli krize v rámci celé Evropské unie – nejen eurozóny – vždy zahýbá okolními zeměmi. Je to důsledek propojených ekonomik, nikoli politiky ECB. Již existují mechanismy, které by zabránily tomu, co se stalo během krize v roce 2008. Tehdy vznikl například Evropský Stabilizační Mechanismus (ESM). To je jakýsi fond, do kterého přispívají pouze státy eurozóny a ze kterého si zadlužené země berou peníze. Nemusíme se tedy bát, že by pomoc šla z našich úspor. To se navíc neděje ani zemím samotné eurozóny, jelikož i pomoc během finanční krize byla souborem jakýchsi překlenovacích úvěrů, které se půjčujícím státům dokonce vyplatily.

5. Proč raději nepodporujete decentralizované měny?

Nezávislé měny samozřejmě podporuji. Jejich růstu si všímá i EU a rozhodně s nimi do budoucna počítá. Chceme, aby měly možnost se rozvíjet. Evropská unie nicméně potřebuje jednu měnu, ve které definuje veškeré závazky a rozpočty – v tomto ohledu se jako jediné logické řešení nabízí právě euro. Bylo by bizarní si vybrat například jinou kryptoměnu, která už má své vlastní investory, a není tedy tak nezávislá, jak by se mohlo zdát. Snaha podílet se na projektu digitálního eura a zároveň rozvoj kryptoměn se nutně nevylučují. A je třeba pečlivě sledovat kroky ECB.

Máte výhrady? Pište nám je!

Česko je – i kdyby politicky jakkoli nechtělo – na mnoha evropských zemích ekonomicky závislé. Pokud se tedy činí rozhodnutí, nechceme je pouze dopředu odmítat a pak si nechat naordinovat něco, co bylo domluveno bez nás – chceme proces aktivně ovlivňovat. A chceme, abyste ho ovlivňovali i vy. Evropská centrální banka se snaží vycházet vstříc stížnostem občanů a poučit se ze svých minulých chyb. Právě proto se rozhodla spustit projekt digitálního eura tím nejvíce možným demokratickým způsobem a spolu s nápady ihned od začátku přijímat i kritiku.

Vy, kteří jste v diskuzi přirovnávali digitální euro k digitální měně Čínské lidové republiky – umíte si představit, že by Čína takový projekt založila na názorech a vizích svých občanů? To by se stalo jen těžko, a právě v tom spočívá ten zásadní rozdíl. Pokud máte tedy k digitálnímu euru co říci, pište, prosím přímo na můj e-mail a já všechny vaše podněty předám přímo Evropské centrální bance.