Co dělá EU v boji s koronavirem?

EU nedisponuje zdravotnickým aparátem, zároveň je svým rozpočtem vázána více než členské státy. Přesto učinila rychlá rozhodnutí, která mají za cíl zmírnit dopady šíření nákazy. Jedná se především o: * investice do výzkumu léku, * podporu veřejných investic, * dozor nad dodávkami zdravotnického vybavení, * umožnění finanční podpory na ochranu firem před bankrotem, * urychlení veřejných zakázek na testovací soupravy a plicní ventilátory, * podporu opatření na zachování pracovních míst * a vyhrazení dalších finančních prostředků v různých evropských fondech na řešení dopadů pandemie.

Ekonomická a sociální podpora

Nejrychlejší způsob podpory postižených oblastí je okamžitá finanční pomoc. Proto EU prostřednictvím svých orgánů vytvořila investiční iniciativu pro reakci na koronavirus. Jedná se o veřejné investice v celkovém objemu 37 miliard eur na zálohové platby a přesměrování prostředků tam, kde je jich nejvíce třeba (podle odhadů Komise na Českou republiku připadá 294 milionů eur). V Evropské centrální bance došlo k vyhrazení dalších 100 miliard eur na zachování úvěrových toků do evropské ekonomiky. Tato částka má přispět ke zmírnění dopadů na hospodářství členských států.

Další ekonomickou úlevou v době sníženého hospodářského výkonu je schválení dodatečných vnitrostátních opatření, jakými jsou třeba mzdové dotace nebo pozastavení plateb různých daní a poplatků. Unijní instituce také patřičně upravily nebo pozastavily požadavky spojené s fiskálním úsilím některých členských států. Díky přijetí předpisů o státní podpoře EU je pro členské státy snadnější řešit akutní potřeby likvidity, což je důležité především pro firmy, kterým by jinak mohl hrozit bankrot.

Důležité jsou také kroky směřující k vytvoření Evropského systému zajištění v nezaměstnanosti, který by měl pomoci při snaze o zachování pracovních míst. S podporou propuštěných pracovníků a živnostníků se počítá i v rámci Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, kde je 179 milionů eur vyhrazeno právě pro tento účel. Další finanční prostředky jsou připraveny také ve Fondu solidarity Evropské unie a v Evropském investičním fondu.

Výzkum a zdravotnický materiál

Z důvodu zajištění dostatku zdravotnických pomůcek zavedla Unie omezení pro vývoz ochranných prostředků a uplatňuje kontrolní mechanismy pro zabezpečení dodávek potřebného materiálů. Vzhledem k rozšíření mechanismu civilní ochrany EU také na nákup zdravotnického vybavení se dá očekávat, že připravenost členských států a Unie jako celku na další epidemie nebezpečných chorob se bude dále zlepšovat.

Hlavní starostí je ale samozřejmě zvládnutí současné dramatické situace. Proto Unie urychlila společné veřejné zakázky na testovací soupravy a plicní ventilátory. Dále byly vytvořeny pobídky pro textilní firmy na výrobů ochranných prostředků. Prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu Unie investovala do zdravotnických systémů. Pro předcházení podobně rozsáhlého a rychlého šíření nemocí pak došlo ještě k investici 47,5 milionu eur z programu Horizont 2020 do 17 výzkumných projektů zaměřených na pandemii viru COVID-19.

Informování veřejnosti

Sdílení přesných informací je v boji proti viru stejně důležité jako podávání patřičných léků. Panika mezi obyvateli totiž může způsobit ještě větší škody, než by dokázal samotný virus. Zároveň je nutné nebezpečí nepodceňovat, protože nejvíce jsou virem ohroženi ti nejzranitelnější z nás, tedy starší lidé a lidé se sníženou imunitou nebo dalšími zdravotními komplikacemi.

Unie proto vydala soubor pokynů pro vlády členských států ohledně opatření na hranicích, aby bylo šíření viru možné lépe kontrolovat. Stejně tak podpořila režimy zkrácené pracovní doby a práce z domova a programy určené k prohlubování pracovních dovedností a možné rekvalifikaci. Pro lepší vzájemné informování Unie také vytvořila informační síť evropských agentur a sdružení v oblasti cestování a cestovního ruchu.