Firmy samy reportují o tom, jak udržitelně a zodpovědně podnikají. Leckdy jde ale o klam, chystá se proto reforma

Proč by nás ESG mělo zajímat?

Nejen v důsledku klimatické změny dnes investoři, spotřebitelé i uchazeči o práci upřednostňují firmy, které se chovají zodpovědně a udržitelně. Investoři chtějí výhodně investovat kapitál a podpořit přechod na udržitelnou ekonomiku. Některé výzkumy navíc ukázaly, že firmy, které splňují lépe kritéria ESG, si vedou díky robustní a udržitelné struktuře lépe během krizí, což znamená pro investory spolehlivější investici 

ESG kritéria také představují pro firmy příležitost zaměřit se na své fungování. Díky investicím do cirkularity nebo energetické účinnosti mohou najít způsob, jak snížit výdaje. Dobrá práce v sociálních a správních oblastech zase může vést k spokojenější a produktivnější pracovní síle. 

Svou roli také hraje reputační hodnota. Mladí lidé upřednostňují při hledání práce firmy, které se chovají eticky. Pro spotřebitele je udržitelnost a ekologičnost fungování podniků čím dál důležitější při využívání služeb a nakupování produktů. 

Proč jsou potřeba evropská pravidla?

I když chceme v dobré víře podpořit udržitelné podniky, současný reporting kritérií ESG má řadu nedostatků. Jde o takzvaný self-reporting, společnosti hodnotí své plnění kritérií samy. Další slabou stránkou je prozatím interní zaměření ESG reportingu. Společnosti informují o svém vnitřním fungování, ne o tom, jaký mají dopad na svět kolem sebe.

Dochází pak k situacím, kdy například společnosti Shell nebo Exxon mají v rámci ESG velmi dobré skóre. Hodnocení se netýká jejich dopadu na svět kolem, nýbrž jejich interních procesů, které mají nastavené v souladu s ESG.

Kvůli nízké vypovídací hodnotě informací a nesouladu v jejich sběru proto EU přišla s jednotnými pravidly, která mají za úkol podpořit transparentnost a důvěryhodnost této metriky. Tato směrnice se jmenuje CSRD – Corporate Sustainable Reporting.

Jak bude nový ESG reporting vypadat?

Povinný reporting, kterého se týká směrnice CSRD, půjde ruku v ruce s další legislativou, konkrétně povinným reportingem pro banky a investory (SFDR) a klasifikací udržitelných aktivity (Taxonomie EU).

Členské státy mají povinnost CSRD implementovat do svých právních předpisů do 18 měsíců od její platnosti, ale účinnost nebude pro všechny společnosti jednotná. Velké společnosti s více než 250 zaměstnanci, čistým obratem nad 1 mld. Kč nebo s aktivy v rozvaze vyšší než 500 mil Kč, budou povinně reportovat od ledna 2024. Následovat budou velké, střední a malé podniky, které podnikají s cennými papíry na burze v roce 2025. Následovat budou také mimoevropské firmy, které mají v EU významný podíl svého podnikání. 

Zprávy o udržitelnosti budou muset být ověřeny auditorem nebo akreditovaným nezávislým certifikačním subjektem. Od roku 2025 se bude povinný ESG reporting týkat podle Franka Bolda přibližně tisícovky českých firem. Ani největší české korporace přitom podle posledních dat podobné podávání zpráv neprovádí, přestože nefinanční reporting je pro ně podle dřívější směrnice povinný.

O jakých aspektech udržitelnosti konkrétně budou společnosti informovat? 

Oblast životního prostředí zahrnuje ekologická témata. Za jaké množství emisí skleníkových plynů jsou společnosti zodpovědné? Jakou mají uhlíkovou stopu? Podávání zpráv bude zahrnovat dopady v oblasti spotřeby vody, nakládání s odpadem, dopady výroby na životní prostředí i obecnou udržitelnost.

Sociální souvislosti zase zahrnují nejrůznější spektrum společenských dopadů fungování společností, včetně dodržování lidských práv, pracovních podmínek i ochrany a péče o spotřebitele.

Oblast odpovědné správy se zase zaměřuje na vnitřní fungování a řízení společností. Jde například o rovné odměňování, zaměstnávání a začleňování lidí se zdravotním postižením, transparentnost nebo investiční strategie. Řeší také etičnost podnikání včetně absence korupce.