Kontrola zahraničních investic musí být důkladnější

V České republice je tento škodlivý trend dobře patrný na příkladech aktivit skupiny PPF Petra Kellnera a čínských investic do společností Jaromíra Soukupa. Petr Kellner, jehož úvěrová firma Home Credit v Číně úspěšně působí, má na dobrých vztazích s tamějším režimem zřetelný obchodní zájem. Není proto překvapením, že si Home Credit najal PR agenturu na zlepšování mediálního obrazu Číny. Po Kellnerově podzimní akvizici televize Nova proto existují oprávněné obavy, že bude televizní zpravodajství v České republice ještě o něco více zaujaté ve prospěch Číny.

Ke stejnému účelu byla čínským režimem využita televize Barrandov Jaromíra Soukupa, a to prostřednictvím státního konglomerátu CITIC Group nebo jím kontrolovaných firem a fondů. Čína investovala i do dalších Soukupových mediálních společností – Empresa Media a Médea. Jak ukazuje shrnutí od Asociace pro mezinárodní otázky, od vstupu čínských investorů do Soukupových společností nevyšla v jeho médiích jediná negativní nebo kritická zpráva vůči Číně či tamním nedemokratickým poměrům.

Velkým nebezpečím je také propojení bývalých i současných politiků s nejrůznějšími spolky a firmami, které umožňují šířit čínskou propagandu. To se týká například bývalého ministra obrany Jaroslava Tvrdíka, poslance ČSSD Jana Birkeho, poradkyně bývalého ministra vnitra Milana Chovance Marcely Hrdé nebo bývalého eurokomisaře Štefan Füleho. Ti všichni a mnozí další se svými angažmá v čínských firmách a spolcích více či méně propůjčují či propůjčovali posilování čínského vlivu v České republice.

Podobných pastí ekonomické diplomacie, kterou jsme zejména ve vztahu k Číně upřednostnili před podporováním lidských práv, je mnoho. Právě z toho důvodu bylo přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady 2019/452, na základě kterého nyní vláda připravuje zákon o prověřování zahraničních investic. Tento zákon by měl umožňovat prověřování potenciálně škodlivých investic, přičemž by mělo dojít k pečlivé kontrole vlastnické struktury investora, cílů jeho investice a prověření toho, zda firma bude pracovat s citlivými informacemi nebo zabezpečovat výrobu klíčového produktu.

Návrh zákona je sice pozitivním krokem, nepřináší však dostatečnou kontrolu investic do médií. Přitom využívání různých médií a formátů sdělení k šíření dezinformací patří k hlavním zbraním současné hybridní a informační války. Zákon by se proto měl před svým přijetím upravit tak, aby poskytoval větší garance ochrany veřejného zájmu. K tomu je ale zapotřebí větší ochota českých politiků, kteří se sice častokrát zaštiťují bojem za svobodu a demokratické hodnoty, ale ve skutečnosti jdou až příliš často na ruku zahraničním mocnostem.