Kryptoměny a daně bez obav
13.12.2022V Evropském parlamentu proto také pracujeme na jednotném, celounijním rámci pro stanovení definice, zdanění a nakládání s kryptoměnami. Taková změna je potřeba, pomůže totiž jak evropským občanům, kteří tím získají jistotu legislativního ukotvení, tak státním pokladnám jednotlivých vlád.
V jednotě definic je síla
Pokud se na „krypto“ podíváme čistě ekonomickou optikou, mezi zisky z obchodů s kryptoměnami a zisky z obchodů s akciemi není prakticky žádný rozdíl. Je proto fér, aby i z takových zisků – podobně jako např. z kapitálových výnosů – plynula část peněz do věcí veřejných. Pokud ale chceme kryptoměny danit jasně a transparentně, musíme začít u jejich přesné definice.
Hranice mezi kryptoměnou coby platidlem a investičním nástrojem je nicméně dost proměnlivá. Komise, a stejně tak mezinárodní komunita, proto musí mít takové nástroje a prostředky, které jí umožní rychle a flexibilně reagovat na měnící se podmínky na kryptoměnové frontě. V tom by nám měl pomoci nový návrh OECD, jehož součástí je i nový globální rámec pro daňovou transparentnost a sjednocení pravidel pro kryptoměnové transakce a jejich vymezení. Takový dokument je na mezinárodní úrovni rozhodně potřeba, regule OECD však jen stěží mohou nahradit promyšlenou a jasně profilovanou celoevropskou strategii. Právě na té spolu v Evropském parlamentu proto usilovně pracujeme.
Jedno je nám ale jasné už teď: zdanění kryptoměn musí být především jednotné ve všech státech Evropské unie. Diametrální rozdíly v přístupu ke kryptu totiž znesnadňují spolupráci a vytvářejí zbytečné třecí plochy mezi jednotlivými státy. Ty by přitom měly v otázkách mezinárodního zdanění a pohybu kapitálu postupovat společně. V této složité a dlouhodobě problémové oblasti totiž stále ještě vítězí poučka rozděl a panuj.
Kryptoměnová idyla v Portu
Vezměme si například zemi, která doposud volila jeden z nejliberálnějších přístupů ve zdanění kryptoměn: Portugalsko. Je pravda, že rozvolněnost pravidel, a tedy i možnost legálně operovat s rizikovějšími či méně prozkoumanými nástroji (jakými byly ještě před nedávnem například i stablecoiny), přitahuje mnohé investory. Pominu-li, že ostatní státy tím přicházejí o nemalé zdroje, koncentruje se tím zároveň riziko vyplývající z obchodování s těmito finančními nástroji do finančního sektoru jedné země.
Portugalsko kryptoměny ani výnosy z nich nedaní (pokud tedy nepocházejí z profesní nebo podnikatelské činnosti). V porovnání s ostatními evropskými státy pak také nabízí pro investory poměrně snadnou cestu, jak se stát daňovým rezidentem (např. skrze koupi nemovitosti v hodnotě cca půl milionu eur). Jedná se tudíž v něčem o podobný model jako v případě daňových rájů, kde se státy trumfují ve zničujícím závodu ke dnu. Jen se nejedná o zdanění korporací, ale o kryptoměny.
To se má ale od příštího roku alespoň částečně změnit. Po vzoru ostatních evropských zemí chce Portugalsko nově zavést zdanění zisku z kryptoměn, které vlastník drží méně než rok, a to dvaceti osmi procenty. Způsobů, kterými lze problém daní a kryptoměn pojmout, je nicméně bezpočet. Náš západní soused, Německo, například narozdíl od Lisabonu přistupuje ke zdanění kryptoměn o poznání striktněji. Dle německé legislativy jsou totiž kryptoměny tzv. „kryptoaktivy“ - digitální reprezentací hodnoty, která nebyla vydána ani zaručena žádnou institucí nebo centrální bankou. Nemají tak status peněz, a to i přesto, že podobně jako u nás jsou “coiny” v některých podnicích přijímány jako prostředky směny zboží. Se všemi negativními důsledky pro každého, kdo by je chtěl používat pro tradiční placení.
Krátkodobé kapitálové zisky z kryptoměn držených dobu kratší než jeden rok a jakékoli další příjmy z kryptoměn – např. z těžby nebo sázek – pak v Německu podléhají dani z příjmu. Ta je stejná jako běžná sazba, tedy až 45 % plus 5,5% solidární daň v závislosti na objemu získaných prostředků. Pokud však budete držet zisk z kryptoměn více jak rok, placení jakékoliv daně se úplně vyhnete.
Česko jako ráj kryptoměn?
Tuzemsko se oproti tomu ve srovnání s Německem jeví téměř jako kryptoměnový ráj. Finanční správa v současné době definuje kryptoměny dost volně – totiž jako zboží, s nímž se obchoduje na burze kryptoměn, kde se směňují za běžné peníze nebo za jiné kryptoměny. Z hlediska daní jsou potom příjmy z kryptoměn vnímány jako „ostatní příjmy“ dle §10 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, a v ČR se tak zatím daní pouze zisky z kryptoměn, nikoliv jejich držení.
V podstatě tak dani podléhá „jen“ rozdíl mezi výdajem na nákup kryptoměny a příjmem z jejího prodeje nebo z její směny (za jinou kryptoměnu nebo zboží či službu). Daň ze zisku je potom u nás oněch známých 15 % - hladina, která je hluboko pod průměrem EU. Tato sazba však nově platí pouze do výše výdělku, který odpovídá 4 násobku průměrné roční mzdy (tedy asi 142 000 Kč měsíčně). Pak se na zisk z kryptoměn vztahuje zvýšená daň, totiž 23 %.
Zlatá střední cesta
Výsledkem všech rozsáhlých jednání by však nakonec měla být jasná definice kryptoměny napříč státy Evropské unie a jednotná daň, která ale zároveň nebude přílišnou zátěží pro držitele a obchodníky s kryptem. Neúměrné zdanění by totiž mohlo být pro mnohé drobné podnikatele a inovátory v kryptu likvidační. Jen pro představu, jednu z nejvyšších daňových sazeb mají u kryptoměn nastavenou v Belgii. Ta je totiž známá svou masivní 33 % daní z kapitálových zisků. U profesionálních příjmů z kryptografických obchodů se tato sazba navíc navyšuje až k 50 %.
To ale rozhodně není cesta, kterou bychom v Česku, resp. v Evropě měli jít. Přístup, jaký razí Portugalsko a který z něj v podstatě činí daňový kryptoráj, ale taktéž není dlouhodobě udržitelný. Nejlepším řešením proto musí být zlatá střední cesta, která nestaví přílišné daňové překážky investorům a obchodníkům, která však zároveň docílí jistoty stabilního právního ukotvení, které umožní kryptoměny bez problémů a diskriminace používat při placení online. Kryptoměny se konec konců již staly běžnou součástí obchodování a investic. Už dávno totiž neplatí, že krypto to jen hračkou několika málo „geeků”. A tak bychom k nim také konečně měli přistupovat.