Nárust zneužívání veřejných peněz o 200 %. Co s tím?

Zpráva PIF se zaměřuje na míru podvodů v Evropské unii a představuje jednotlivá opatření proti podvodům, kterými se členské státy a EU snaží situaci řešit. Dává také doporučení jak chránit finanční zájmy EU a zajistit, že její prostředky budou využívány řádně.

První návrh zprávy byl bohužel špatný a euroskepticky zaměřený, protože byl vytvořen europoslancem z extrémně pravicové politické skupiny (ID). Situaci jsem se rozhodl řešit tak, že jsem předložil přibližně 150 pozměňovacích návrhů. Většina těchto návrhů získala podporu dalších poslanců, takže text prošel prakticky kompletní proměnou.

Mezi nejdůležitější fakta představená zprávou PIF patří například to, že došlo ke strmému nárůstu podvodů s výdaji v oblasti finančních prostředků EU – ve srovnání s rokem 2017 (346,6 milionů eur) se jejich objem v roce 2018 zvýšil o téměř 200 % na 1,032 miliardy. Nejvíce k podvodům dochází v oblasti zemědělských dotací a prostředků na soudržnost. V oblasti DPH nás pak podvody v rámci EU přijdou každý rok na 50 miliard euro.

Zpráva především žádá Komisi, aby posílila opatření sloužící k předcházení a odhalování podvodů v oblasti zemědělských dotací a prostředků na soudržnost. Komise by proto měla posílit digitální nástroje, zavést transparentnější katastry a zveřejňovat seznamy největších příjemců finančních prostředků z každého fondu. Ve zprávě také vyzýváme členské státy, aby zveřejňovaly údaje o konečných příjemcích dotací, a to v jednotném, strojově čitelném formátu, a aby umožnily interoperabilitu těchto informací.

Evropský parlament také jednoznačně odsuzuje rozsáhlé zneužívání evropských strukturálních a investičních fondů vysokými vládními úředníky v České republice a dalšími veřejnými činiteli v Maďarsku, Řecku, Polsku, Rumunsku a Itálii, protože na tyto podvody nejvýrazněji doplácí malé rodinné podniky, které dotace potřebují nejvíce. Zpráva také naléhá na Radu, aby přijala společné etické normy pro všechny otázky týkající se střetu zájmů, a doporučuje Komisi ustanovit patřičnou právní ochranu pro investigativní novináře, podobnou například systému ochrany oznamovatelů.

Členské státy by také měly plně implementovat směrnici o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (směrnice PIF). Lhůtu pro provedení směrnice, která vypršela v červenci 2019, dodrželo pouze 12 členských států. Směrnice PIF poskytuje společné definice řady trestných činů proti rozpočtu unie a také minimální sankce. Zavádí jednotná pravidla, která pomohou zlepšit vyšetřování a stíhání napříč unií. V případě, že členské státy nevyhoví požadavkům směrnice, by Komise měla využít svého práva zahájit řízení o nesplnění povinností.

Zároveň by členské státy měly prioritně vyhotovit své vnitrostátní strategie boje proti podvodům, což doposud udělalo pouze 11 z nich. Řada členských států v současnosti ani nemá konkrétní zákony namířené proti organizovanému zločinu, a to navzdory tomu, že je v oblasti přeshraničních aktivit ovlivňujících finanční zájmy EU stále významnější.

Parlament také žádá Komisi o navýšení rozpočtu pro nově zřízený Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), především pro jeho počáteční fázi, a také doporučuje všem členským státům, aby se k jeho činnosti připojily. Maďarsko, Polsko, Švédsko, Dánsko a Irsko v současnosti stále odmítají umožnit tomuto orgánu vyšetřovat a stíhat trestnou činnost na jejich území.

Podtrženo a sečteno – díky komplexní změně obsahu jsme získali text, který skutečně řeší problémy i jejich příčiny. Je také o hodně úspornější investovat do kvalitní ochrany veřejných prostředků a transparentnosti než přicházet o peníze kvůli nesčetným podvodům.