Slovinsko, kde selhává svoboda tisku i právní stát, teď předsedá Radě EU. Co to znamená?

26.07.2021
Útoky na opozici a novináře, svobodu slova, právní stát a občanskou společnost na Slovinsku připomínají situaci před několika lety v Maďarsku. Slovinské předsednictví v Radě EU teď ohrožuje i zbytek Evropy.

Po velmi zdařilém půlroce předsednictví Portugalska přebralo předsednictví v Radě EU Slovinsko pod vládou premiéra Janeze Janšy. Slovinsko tak během druhé poloviny roku 2021 určuje agendu a priority EU, stejně tak jako například řeší i zásadní spory ohledně porušování zásad právního státu v jiných zemích. Zároveň bude zajišťovat schválení národních plánů obnovy, bez kterých členské státy EU nedosáhnou na největší část peněz z fondu EU na oživení ekonomiky po koronaviru. Je v tom ale jeden háček – stav právního státu se za dobu vlády premiéra Janšy na Slovinsku dramaticky propadl.

Janez Janša už od svého zvolení do pozice premiéra až příliš nápadně flirtuje s myšlenkou iliberální demokracie, kterou okoukal od neustále více nedemokratické vlády svého velkého oblíbence Viktora Orbána. Premiér spolu s vládními autoritami aktivně vyhledávají a útočí na svobodu slova a nezávislá média v zemi, stejně tak jako na jakoukoliv opozici, která se proti Janšovi objeví. Ačkoliv se slovinské předsednictví hodlá zabývat i dodržováním právního státu, samo ho aktivně potlačuje. Janša z důvodu osobní msty například nechal odvolat nezávislého nominanta na Evropského žalobce, protože dříve vyšetřoval Janšu osobně. Evropa riskuje, že se Janša bude slovinským předsednictvím snažit legitimovat své totalitářské počiny a upevňovat vazby s dalšími potenciálně autoritativními vládami napříč EU, jako jsou právě Maďarsko nebo Polsko. Právě to už se děje – hned po převzetí předsednictva Janša spolu s Polskem podpořil Viktora Orbána v kritice EU, která nastala kvůli zavedení kontroverzního anti-LGBT zákona.

Slovinský premiér vede válku se svobodným tiskem

Nejvíce zasažená oblast úpadkem právního státu jsou definitivně slovinská média. Slovinská vláda totiž už několik měsíců vede proti nezávislým novinářům a médiím neskutečně agresivní a nenávistnou pomluvačnou kampaň. Největší slovinské zpravodajské agentuře STA dokonce hrozí zavření, protože po tom, co ji Janša nazval „národní ostudou“, jí vláda přestala vyplácet veřejné prostředky v souladu se zákonnými povinnostmi. Z těch samých důvodů zpravodajskou agenturu opustil i její dosavadní šéf Veselinovič, který už nedokázal tlak od politiků a vlády vydržet.

Janšova vláda naopak podporuje řadu pro-vládních soukromých médií, včetně jeho vlastní stranou vlastněný televizní kanál „Nova24TV“ a řady menších lokálních internetových zpravodajství. Financování těchto médií není vůbec transparentní a objevují se řady podezření, že média financují maďarští oligarchová okolo Viktora Orbána pomocí grantů v hodnotách mnoha milionů euro. Tato soukromá média často propagují dezinformace a vyzývají k útokům na protestující, opozici a kohokoliv, kdo se Janšovi nelíbí. Proti těmto dezinformacím je těžké informovat, neboť slovinské úřady schválně tají novinářům veřejné informace a data, která by mohla být pro vládní stranu citlivá.

Do opozice neustále kope i sám Janša, a to prostřednictvím sociálních sítí, díky čemuž si vysloužil přezdívku „Maršál Twito“. Nápadně tak napodobuje taktiku bývalého prezidenta USA Donalda Trumpa, který také prostřednictvím sociálních sítí dokázal veřejně lynčovat novináře a opozici. Janša se k Trumpovi mimochodem velice hlásí a otevřeně se hlásí ke konspirační teorii, že byly americké prezidentské volby 2020 záhadně zmanipulované pomocí záhadného „deep state“. Když Rada Evropy vydala memorandum kritizující výrazné zhoršení svobody médií ve Slovinsku, Janša osočil komisařku Rady Evropy za „šiřitelku fake news“.

(Překlad: „Na Facebookových stránkách nevěstinců nabízejí levné služby prostitutek v důchodu Evgenije C a Mojcy PŠ. Jedna za 30 € druhá za 35 €.“)

Slovinští novináři se proto nachází pod neustálým tlakem jak vysokých úředníků, tak pro-vládních médií a zpravodajství. Většina nezávislých novinářů musí často vystupovat v absolutní anonymitě, protože se bojí následků za kritiku vlády. Řadu novinářů navíc každý den zaplavují hromady nenávistných zpráv a výhružek smrtí. Největší výhružky a urážky ale dostávají ženské reportérky, proti kterým se Janša často staví. V březnu tak třeba nazval dvě reportérky „použitými courami za pár euro“, čímž je odsoudil k nekonečným urážkám veřejností. Stav slovinského svobodného tisku a médií je kvůli Janšovi a jeho straně v naprostém rozkladu.

Bojkotování Úřadu evropského veřejného žalobce

Narozdíl od Viktora Orbána a vlády jeho strany Fidesz v Maďarsku je Janša v prosazování svých názorů o dost slabší. Nemá příliš velký vliv na konání státní justice nebo parlamentu, který mu narozdíl od Maďarska nemůže všechno jednomyslně odhlasovat. Janša a jeho strana SDS se proto snaží justici ovlivnit jinak – na evropské úrovni. Počátkem června začal plně fungovat nový Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), který má za úkol vyšetřovat a trestně stíhat činy, které poškozují finanční zájmy EU. Janšova vláda z důvodu osobní vendety pozastavila jmenování dvou slovinských nezávislých delegátů na pozici Evropských žalobců. Janša se spolu s SDS dopustil jasného porušení nezávislosti evropské justice a principů právního státu. Slovinsko se tak snaží hrát na zodpovědný stát, co navenek akceptuje nový úřad EPPO, ale zároveň není schopno fungování úřadu doma dotáhnout. Pohybuje se tak na úrovni Polska nebo Maďarska, které u sebe úřad raději ani nepovolily. Navíc, stejně jako tyto země, i Slovinsko má problémy s bojem proti korupci a dodržováním zákonů o střetu zájmů.

Díky Janšově zásahu do nominačního procesu Evropských žalobců teď samotný úřad nemá v Slovinsku žádné žalobce, což samozřejmě vede k tomu, že nemá dostatečnou znalost slovinského práva. Úřad tak nedokáže rozpoznat, jestli se na Slovinsku náhodou nedějou případy velkých finančních podvodů nebo zneužití unijních fondů. Tímto je EPPO na Slovinsku bezzubé a nebude schopné takové případy vyšetřovat a stíhat. Díky svému předsednictví v Radě EU navíc staví do rizika celý zbytek Unie, kdy hrozí riziko, že bude podobné případy přehlížet.

Statisícové pokuty za protivládní demonstrace

Pod tlakem autoritářské vlády SDS jsou na Slovinsku také další občanská práva a svobody, jako například svoboda shromažďování. Řada protestů proti vládním opatřením se totiž setkala s neoprávněnou a velice pravděpodobně nelegální reakcí ze strany státu. Janša totiž shodou okolností získal vládu zhruba ve stejnou dobu, kdy svět spadl do pandemie koronaviru. Vláda ihned využila opatření v oblasti veřejného zdraví jako záminku k omezení svobody politického projevu. Ačkoliv demonstrující velice dbali na dodržování platných bezpečnostních pandemických opatření, byly jim za demonstrace uloženy pokuty až ve výši 270 000 korun (10 000 euro). Protivládní demonstranti se také často setkávají s veřejným pohoršením a útoky v médiích a na sociálních sítích. Ty například zveřejňují osobní údaje, jako jsou telefonní čísla odpůrců, s cílem podněcovat nenávist a výhružky.

Slovinské předsednictví v Radě EU představuje zcela zásadní riziko pro zbytek Evropy v rámci vyšetřování a zneužívání evropských fondů jednotlivými členskými státy. Podobně tak může ohrozit stav právního státu a dodržování evropských hodnot napříč Evropou a naopak posílit vliv autoritářských vlád. Evropská rada by proto měla využít všechny své nástroje, například pozastavení evropských plateb Slovinsku, dokud Slovinsko co nejdříve nejmenuje své nezávislé evropské žalobce. Evropa by především měla chránit právní stát – a to nejen ve Slovinsku.

Spolu se svými kolegy z Evropského parlamentu se proto chystáme v polovině října na několikadenní misi na Slovinsko, kde budeme situaci svobody tisku a právního státu podrobněji sledovat.