Fit for 55 aneb proč je dobře, že už si od roku 2035 nebudeme moci koupit nové auto na fosilní paliva?

Nedílnou součástí tohoto balíčku je zajištění vyvážené a spravedlivé transformace veškerých dotčených odvětví, posílení inovací i konkurenceschopnosti průmyslu EU a zároveň zajištění rovných podmínek vůči subjektům ze třetích zemí. 

Čerstvá zpráva Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) ukazuje, že emise skleníkových plynů i teplota stále stoupají a průvodní jevy, jako jsou častější projevy extrémního počasí, tornáda, záplavy nebo požáry, stále častěji pociťujeme v praxi. Aby bylo možné udržet dopady globálního oteplování pod kontrolou, potřebujeme podle Mezivládního panelu IPCC udržet oteplování planety hluboko pod 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Klíčem k tomu je právě uhlíková neutralita, k jejímuž dosažení se již přihlásily státy zodpovědné za téměř 90 % světových emisí oxidu uhličitého (2022/2). V Česku je za nejvíce emisí (40 %) zodpovědný energetický sektor, na druhém místě je průmysl s 20 % a na třetím doprava, která se na celkových emisích podílí 16 %. 

Jakých oblastí se Fit for 55 týká? 

Balíček obsahuje celkem třináct částí: některé jsou zcela nové návrhy, jiné „pouze“ revize stávající legislativy. Nově zaváděná opatření zahrnují strategii pro udržitelné lesnictví, ekologizaci námořního a leteckého sektoru, ochranu evropského průmyslu a v neposlední řadě také sociální fond pro zmírnění následků přechodu k čisté energetice. Spolu s revizí řady směrnic a nařízení z oblasti energetiky, obnovitelných zdrojů energie a alternativních paliv či využívání půdy tak dohromady dávají celek, který jasně říká, čeho chce Komise dosáhnout, jakými nástroji a kde na to všechno vezmeme peníze. 

Elektromobilita

Jednou z nejdiskutovanějších oblastí je plánovaný zákaz prodeje aut na fosilní paliva v EU od roku 2035, tedy za 13 let. K tomu je zásadní zmínit, že během této doby proběhne řada klíčových opatření, díky kterým budou elektroauta spotřebitelsky výhodnější variantou. Pořizovací cena díky intenzivnímu výzkumu baterií a dalších součástek bude srovnatelná s cenou aut na fosilní paliva před rokem 2030, nehledě na to, že v té době již bude dostupná celá řada „ojetých elektrovozů“, které se v současné době na trhu v podstatě nevyskytují. V rámci Fit for 55 se také předpokládá s masivní výstavbou rychlodobíjecích stanic, jelikož mimo velká města jich v současné době není dostatek. V následujících 10 letech by však měly vzniknout na každých 60 kilometrech všech hlavních evropských tahů. A již v příštím roce bychom se v Česku mohli dočkat i zatím nejrychlejších nabíjecích stanic od ABB, které zvládnou dobít auto na 100 km dojezdu za 3 minuty.

Důležitým aspektem je, že tři ze čtyř nových aut v Česku pořizují firmy a pouze jednu třetinu domácnosti. Rozvoji trhu s elektromobily by tak již v následujících letech mohly pomoci další pobídky a výhody, třeba rychlejší odpisy. Pro typického Čecha, který najede v průměru 32 km za den, může být výhodou elektroojetiny například to, že díky absenci spalovacího motoru a dalších snadno pokazitelných součástek je jeho provoz dlouhodobě násobně levnější.

A kde vezmeme potřebnou elektřinu? 

Pokud by podíl elektomobilů na českých silnicích stoupl například o 20 %, ušetřili bychom asi 1,4 miliardy litrů pohonných hmot ročně. Celková spotřeba všech těchto aut by tak představovala přibližně jeden blok jaderné elektrárny Dukovany. Vzhledem k tomu, že velkou část elektřiny, kterou vyrobíme, vyvážíme (vloni to podle dat Energetického regulačního úřadu bylo 10,2 TWh), máme i pro prudký vzestup počtu elektromobilů dostatečnou rezervu. 

Z dlouhodobého hlediska se však rozhodně neobejdeme bez rozvoje využívání obnovitelných zdrojů energie. Potenciál větrné energie v ČR je až 28 % současné spotřeby (AV ČR), potenciál solární energie dalších 27 % (EGÚ Brno), ty zatím zdaleka nevyužíváme tak, jak by bylo možné.