Kauza Dobytkár – korupční skandál, který hýbe Slovenskem

28.07.2020
Slovenská Národní kriminální agentura v současnosti vyšetřuje nejvyšší patra Zemědělské platební agentury – orgánu odpovědného za rozdělování dotací. Zdá se, že státní platební agentura vytvořila systém úplatků podmiňujících přístup k evropským zemědělským dotacím.

Aby zemědělci a firmy mohli čerpat z evropských peněz, museli úředníkům odvést úplatky ve výši 14 až 20 % přidělených dotací. Vyšetřování bylo zahájeno už na konci dubna a v posledních týdnech odhalilo rekordní úroveň zločinu. Slovenská média uvádí, že do kauzy bylo zapleteno přes 100 podniků a úplatky doposud zachycené slovenskou policií vystoupaly nad 11 milionů eur.

V nedávné doby bylo několik osob zatčeno a přibližně 19 osob a 5 firem čelí trestnímu stíhání. Zodpovědné orgány zatkly i bývalého ředitele státní platební agentury, další vysoko postavené úředníky z Ministerstva zemědělství, prominentního finančníka s vazbami na bývalou Slovenskou národní stranu Martina Kvietika a také několik právníků a podnikatelů. Policie taktéž zadržela známého oligarchu Norberta Bödöra, který je obviněn z praní peněz a vazeb na vraždu novináře Jána Kuciaka.

Otázky se objevily i v případě soudnictví, a to poté, co soudce Michal Trubal neumístil Bödöra do vazby, navzdory tomu, že byla zpochybněna jeho objektivita. Trubalovi příbuzní totiž pobírali evropské dotace schválené právě jedním z úředníků obviněných v rámci kauzy. Rozhodnutí soudu vzbudilo velké rozhořčení veřejnosti a donutilo slovenský Nejvyšší soud, aby Trubalovo rozhodnutí zvrátil. Předseda senátu Nejvyššího soudu případ v médiích popsal jako „monstrózní případ korupce na Slovensku, který (...) nemá obdoby.“

Korupce v oblasti evropských zemědělských dotací je na Slovensku dlouhodobým problémem – zemědělci popsali šokující případy zabírání půdy, zapojení organizovaného zločinu či finančních skupin a takřka neuvěřitelné systémy úplatkářství. Právě proto potřebujeme zavést silný kontrolní mechanismus na evropské úrovní a podmínit přidělování evropských peněz dodržováním pravidel právního státu. Je nezbytné, aby evropští občané mohli důvěřovat, že jejich státní úřady chrání jejich zájmy a patřičně rozdělují dotace těm, kteří si je zaslouží, bez jakéhokoliv zneužívání či korupce.

Mise Evropského parlamentu na Slovensko z března 2018 již o řadě problémů týkajících se slovenské Zemědělské platební agentury podala zprávu. Tyto problémy byly také zmíněny v Usnesení Evropského parlamentu z dubna 2018 ohledně případu slovenského novináře Jána Kuciaka. Já sám jsem coby aktivní člen Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu požádal, abychom případ dále řešili a uspořádali o něm veřejné slyšení, na kterém dojde k prodiskutování opatření pro prevenci dalších korupčních skandálů v EU.

Vysoko postavení politici a úředníci masově zneužívali evropské prostředky pro osobní a politický zisk. Pokud jsou peníze evropských daňových poplatníků systematicky zneužívány k posilování zkorumpovaných úřadů, ničí to důvěru občanů v demokratické instituce a v politiku. Právě proto potřebujeme silný nástroj pro rozpočtovou kontrolu na evropské úrovni.

Evropská unie má strategii proti podvodům a dva orgány zaměřené na správní a trestní vyšetřování podvodů s finančními prostředky EU – jde o Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a úřad Evropského veřejného žalobce (EPPO). Pro začátek by proto každý příjemce finančních prostředků EU měl podléhat kontrole těchto dvou orgánů a vnitrostátní soudy by měly povinně brát jejich závěry v úvahu. V současnosti však stále pět členských států neumožňuje úřadu EPPO vyšetřovat podvody na jejich území – konkrétně se jedná o Maďarsko, Polsko, Švédsko, Dánsko a Irsko. Pouze 36 % případů úřadu OLAF pak vyústí v obvinění na vnitrostátní úrovni, protože pro jejich stíhání chybí politická vůle.

Členské státy by také měly povinně zveřejňovat seznam konečných příjemců dotací z evropských fondů v jednotném, strojově čitelném formátu a pomocí databází EU podvodům předcházet. Evropská komise by měla zajistit transparentnost tím, že bude sbírat a zveřejňovat souhrnné údaje o největších příjemcích dotací v každém členském státě. V současnosti v tom, kam finanční prostředky putují poté, co jsou rozděleny vnitrostátním orgánům, jako je slovenská Zemědělská platební agentura, transparentnost zcela chybí.

„Kauza Dobytkár je jen jeden z mnoha případů zneužívání dotací, ve kterém bylo na úplatcích odvedeno přinejmenším 11 milionů euro. Evropský kontrolní systém nebyl vystavěn tak, aby odolal systematické korupci slovenského střihu,“ uvádí Josef Brezovský ze Slovenské pirátské strany. „Na vnitrostátní úrovni jsou také potřeba politické změny, ať už jde o transparentnost, legislativní změny ve vlastnictví pozemků nebo o jednodušší scelování pozemků.“

Jak Komise plánuje chránit finanční zájmy EU v kontextu kauzy Dobytkár? Zaslal jsem Evropské komisi následující písemné otázky:

  1. Byla si Evropská komise vědoma dřívější kritiky fungování slovenské Zemědělské platební agentury? Od jakých vnitrostátních nebo evropských institucí dosud Komise obdržela oficiální oznámení nebo zprávy týkající se stížností na práci slovenské Zemědělské platební agentury?

  2. Jaké kroky byly podniknuty k řešení problémů zmíněných mimo jiné slovenskými auditními orgány a Evropským parlamentem?

  3. Jak může Komise zaručit, že budou v kontextu skandálu týkajícího se slovenské Zemědělské platební agentury chráněny finanční zájmy EU? Jak zajistí, že bude situace napravena, že bude mít finanční důsledky a že se v žádné podobě nebude opakovat v budoucnosti?

(autor ilustrací: Marek Douša)